Peter Krištúfek: Atlas zabúdania

Tato kniha mne překvapila. Poté, co jsem dočetla Dům hluchého, jsem si chtěla od autora přečíst ještě nějaký román, tak jsem si vybrala Atlas. Nic jsem si o knize nezjistila a tak když jsem ji pak otevřela, byla jsem poněkud zmatena. Není to totiž vůbec román, ale spíše kronika stručně a neobvykle popisující historii Slovenska od roku 1914 do roku 2014.

Pokračovat ve čtení Peter Krištúfek: Atlas zabúdania

Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

O této knize jsem vůbec nic nevěděla. Podle názvu jsem se domnívala, že se příběh odehrává na Balkáně. Během spolupráce s Balkánci jsem pochytila leccos ze srbochorvatské slovní zásoby, takže vím, co znamená slovo lepo. Odeonská obálka se jako vždy podařila a ta mě v mém přesvědčení také jen utvrdila. A ono bylo všechno úplně jinak!

Pokračovat ve čtení Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

Sofi Oksanen: Norma

Moje druhá kniha od Sofi. A v žádném případě není poslední, v knihovně na mne čekají Stalinovy krávy a pak si půjčím i Očistu. Severské detektivky nevyhledávám, tato módní vlna mne minula, jsem spíše fanynkou finského podivna a proto se také těším na příští sobotu, kdy si z místního knihkupectví odnesu román Magický průvodce městem pod pahorkem.

Pokračovat ve čtení Sofi Oksanen: Norma

Donna Tartt: Malý kamarád

Příběh začíná velmi idylicky – v domě rodiny Cleveových se chystá rodinná oslava. Všichni mají plné ruce práce, děti jsou v zahradě, ženy doma vaří, žehlí, připravují stůl. Když se začnou po dětech shánět, zjistí, že devítiletý Robin neodpovídá na volání. Jdou se po něm podívat a najdou ho oběšeného na stromě. Vražda malého chlapce není nikdy objasněna. Do jejího vyšetřování se po dvanácti letech znovu pouští Harrieta, které v té době ještě nebyl ani rok.

 

Pokračovat ve čtení Donna Tartt: Malý kamarád

Jen Lien-Kche: Rozpukov /Místopis čínského zázraku/

K přečtení tohoto díla současného čínského spisovatele jsem se nechala nalákat příslibem magického realismu. Ten se v románu projevoval převážně prostřednictvím kvetení a superrychlého růstu rostlin všeho druhu, nadměrným výskytem zvířectva a ptactva a nevysvětlitelnými meteorologickými úkazy. Pokud v románu někdo prožíval silná citová pnutí, tak většinou spustil některý z výše jmenovaných nadpřirozených/nepřirozených jevů.

rozpukov

Pokračovat ve čtení Jen Lien-Kche: Rozpukov /Místopis čínského zázraku/

Jack Baxter, Joshua Faudem: MIKE’S PLACE – Pravdivý příběh o lásce, blues a teroru v Tel Avivu

Grafický román vypráví o teroristickém útoku z dubna 2003 na klub Mike´s Place – místo, kde se v Tel Avivu scházejí  za zábavou všichni svobodně smýšlející lidé. Cizinci se tu spolu s místními baví bez rozdílu pleti či vyznání. Pro politiku tu není místo. Zpočátku bezstarostné natáčení je občas narušeno vzpomínkami na válku. Řeší se tu i vztahy mezi zaměstnanci podniku. Příběh vyprávějí přímý účastníci neštěstí, kteří v té době o klubu natáčeli dokument. Byli to stateční lidé přesvědčení o tom, že násilí se dá čelit tím, že ukážeme, že se ho nebojíme a nenecháme se jím zastrašit. Dokument Blues by the beach získal několik ocenění a je zajímavé vidět, jak vypadali skutečné postavy příběhu. Ilustrace tohoto grafického románu se mi totiž moc nelíbily, nicméně příběh to byl zajímavý.

Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem

Některá literární díla jsou očividně náročná jak intelektuálně, tak  fyzicky. Tato kniha byla fakt dřina. Je dost dobře možné, že jsem se během jejího čtení v posteli i zpotila, v křesle jsem si namohla záda a ruce a bolela mě z ní hlava 😀 Ale stálo to za to!!! Četla jsem ji dlouho, občas jsem se do ní po delší době potřebovala začíst, někdy jsem přemýšlela, že určité pasáže přeskočím (Kircher se svým sebevědomím tlacháním mi občas fakt lezl na nervy a měla jsem pocit, že mě zbytečně zdržuje), ale nakonec jsem vytrvala a zvítězila! Po dočtení jsem měla pocit, že jsem složila velmi obtížnou skládačku, na jejímž konci jsem dostala obraz od Hieronyma Bosche!

 

Pokračovat ve čtení Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem

Rok se s rokem sešel

Úžasná rekapitulace literárního roku vytvořená mým oblíbeným Goodreads. Letošní rok byl pro mě čtenářsky nejplodnější – hodně jsem cestovala a když člověk prosedí několik dní na nádražích a ve vlacích, tak toho přečte opravdu hodně 🙂 Je velmi těžké vybrat nejlepší knihu – hodně mě letos překvapili čeští autoři – např. Reinerův Básník nebo Pod sněhem Petry Soukupové. Nejhorší kniha – tam mám favoritů několik, např. Podle skutečného příběhu – to byla opravdu hrůza 😀

Těším se, jaké knihy si přečtu v roce příštím a všem čtenářům blogu přeji spoustu času na čtení a samé zajímavé tituly 🙂

123456789101112131415161718

Anna Quindlen: Zátiší s kousky chleba

Po dlouhé době jsem dočetla knihu 🙂 Poslední dobou mám rozečtených několik objemných titulů, tak jsem si potřebovala odpočinout u něčeho lehčího a vybrala si toto. Autorka je držitelkou Pulitzerovy ceny, takže jsem čekala něco sofistikovanějšího, nicméně svůj účel – odpočinout si a mít to rychle za sebou – kniha splnila 🙂

Pokračovat ve čtení Anna Quindlen: Zátiší s kousky chleba

Praha noir – Čtrnáct povídek předních českých spisovatelů

Tuto povídkovou sbírku jsem viděla na mnoha instagramových profilech i na několika blozích, původně jsem neměla v plánu ji číst, ale pak jsem po ní sáhla v knihovně v poličce s novými tituly a po přečtení jsem byla velmi mile překvapena. Někteří čtenáři si stěžovali na nevyváženou kvalitu povídek, ale tak to se od sbírky, do níž přispívají různí autoři, dá očekávat. Nicméně je pravda, že Pavel Mandys, který ji uspořádal, mohl být na autory přísnější. V některých povídkách hraje Praha podstatnou roli, do některých je víceméně na sílu propašován název ulice či čtvrti a mohla by se  odehrávat prakticky kdekoliv.

noir

Pokračovat ve čtení Praha noir – Čtrnáct povídek předních českých spisovatelů