Kaspar Colling Nielsen: Mount Kodaň

Druhé čtenářské setkání se zajímavým současným dánským autorem. Ve své prvotině, za niž dostal cenu pro začínající spisovatele Danske Banks Debutantpris, nás seznamuje s fenomenálním lidským výtvorem – 3500m vysokou horou budovanou více než 200 let na okraji Kodaně. Autor se převážně zabývá dopadem stavby na život v Dánsku. Román se také objevil na divadelních prknech v Kodani a v Praze.

Pokračovat ve čtení Kaspar Colling Nielsen: Mount Kodaň

Reklamy

Rachel Kadish: Váha inkoustu

Romány skládačky patří mezi moje nejoblíbenější. Ta radost, když objevíte propojení jednotlivých příběhů a najednou vše zapadne na své místo. Někdy na to nepřijdete sami, ale laskavý autor či autorka na konci vše odhalí i pro méně chápavé nebo ty, kteří ten kulturní či literární přehled nemají až tak rozsáhlý.

Pokračovat ve čtení Rachel Kadish: Váha inkoustu

Hiro Arikawa: The Travelling Cat Chronicles

Ačkoliv jsem psí osoba, kočky mám taky hodně ráda a baví mě o nich číst. Jednu japonskou kočičí knihu jsem už kdysi četla ( Kočičí host) ale příliš nadšená jsem z ní tehdy nebyla. Ale „Deník kocoura cestovatele“ měl velmi dobrá hodnocení a na obalu se o něm píše coby o mezinárodním bestselleru, tak jsem se do toho pustila a nelituji.

Pokračovat ve čtení Hiro Arikawa: The Travelling Cat Chronicles

Alice Hoffman: Marriage of Opposites

Pohádkově napsaný román nás zavede na Ostrov Svatého Tomáše (Panenské ostrovy) na počátek 19. století. Hlavní postavou je Rachel – seznamujeme se s ní v době, kdy je ještě malá bezstarostná dívka. Příběh je vyprávěn nejen z pohledu Rachel, ale později i jejího manžela a milovaného syna.

Pokračovat ve čtení Alice Hoffman: Marriage of Opposites

O ženě, která naučila Američany číst

Průkopnice paperbacku v USA Betty Ballantine neplnila pravidelně titulní stránky novin. Přesto se ale víc než kdo jiný zasloužila o čtenářskou revoluci na novém kontinentě. Zpráva o jejím úmrtí proto neprošla bez povšimnutí. Ballantine zemřela 12. února v New Yorku v úctyhodných 99 letech. Svůj život zasvětila knihám, a to hlavně těm paper-backovým. Nebyla ženou z plakátu, ale dámou v pozadí, šedou eminencí, bez které by knižní svět dnes vypadal dozajista jinak.

paperback.jpg

 

Pokračovat ve čtení O ženě, která naučila Američany číst

Komplikované ženy

Poslední dobou čtu převážně romány o výrazných ženách, muži jsou v menšině. Poslední „mužský“ román se mi nelíbil, hlavní hrdina (Matthew Prior z knihy Finanční životy básníků) mi byl nesympatický a příběh naivní až hloupý, takže zůstanu dál u svých žen 🙂 a třeba si ke mně nějaký zajímavý příběh s mužským hrdinou cestu najde. Když nad tím tak přemýšlím, tak bych se v brzké době neměla vracet k Murakamimu, jeho muži mě vždycky trochu iritovali 🙂

Pokračovat ve čtení Komplikované ženy

Seznámení s Amorem Towlesem

Mé první setkání s tímto současným americkým spisovatelem proběhlo prostřednictvím románu Gentleman v Moskvě. Myslela jsem si, že to bude o Britovi, který pracuje v tajných službách, díky nimž se dostal do SSSR. Říkala jsem si, že by to mohlo být zajímavé téma, tak jsem si knihu půjčila. Nechápu, jak je možné, že zrovna já – čtenářka, která si nejdřív titul „prolustruje“ na Databázi knih i na Goodreads – jsem začala číst knihu na základě nějakého pomateného předpokladu 🙂 Jaké pak bylo mé překvapení, když jsem přišla na to, jak moc jsem se mýlila 😀

Pokračovat ve čtení Seznámení s Amorem Towlesem

Audur Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tma

Třetí román od mé oblíbené islandské spisovatelky. Výhonek osmilisté růže se jí už asi nepodaří překonat, ale tímto románem se kvalitám svého díla, poprvé vydaného v roce 2007, velmi přiblížila. Hlavní postavou je opět muž, tentokrát to však není mladík, ale osamělý padesátník nespokojený se svým životem.

Pokračovat ve čtení Audur Ava Ólafsdóttir: Nad propastí byla tma

Sjón: CoDex 1962

Do češtiny dosud nepřeložený román vycházel na Islandu na pokračování – jedná se o trilogii, v níž první část (Thine Eyes Did See My Substance) je o lásce, v další (Iceland´s Thousand Years) dojde k vraždě a tématem poslední (I´m a Sleeping Door) je genetický výzkum. Epilog knihy je už vyloženě sci-fi. Ne serveru Lidovky.cz jsem narazila na článek o autorovi, v němž se uvádí, že se inspiroval i u Karla Čapka – hlavně romány R.U.R a Válkou s mloky. Já jsem našla i nezmiňovanou spojitost s Neilem Gaimanem – v románu dochází k děsivým metamorfózám do té doby vcelku normálních občanů a na hřbitově v Reykjavíku vedou duchové zesnulých velmi rušný společenský život.

Pokračovat ve čtení Sjón: CoDex 1962