Lisa See: Ostrov žen moře

Většinou čtu romány odehrávající se v Evropě nebo severní Americe. Po dočtení Ostrova žen moře jsem si řekla, že bych to měla změnit a vydávat se na literární výlety na jiné kontinenty. Poznávat prostřednictvím knih země, do kterých se patrně nikdy nevydám. Rozšiřovat si obzory díky příběhům obyčejných lidí, jejichž každodenní životy jsou od našich tak odlišné právě proto, že se odehrávají v zemích, o kterých často skoro nic nevím.

Pokračovat ve čtení Lisa See: Ostrov žen moře

Muriel Barbery: Růže sama

Muriel Barbery je úspěšná francouzská spisovatelka, která za svá díla získala řadu ocenění. Pro její knihy není důležitý děj, ale nálada, kterou popisy prostředí, postav a jejich pocitů ve čtenáři vyvolávají. Často jsou to spíše filozofická zamyšlení. Její prvotina Pochoutka mě tehdy nenadchla, mám dojem, že jsem ji ani nedočetla. Ale S elegancí ježka byla velká lahůdka, k níž bych se někdy mohla vrátit. Knihu Růže sama si taky přečtu znovu, četla jsem ji cestou autobusem a nedohledala si tedy většinu míst, na nichž se „děj“ odehrává, tak to příště napravím.

Pokračovat ve čtení Muriel Barbery: Růže sama

Janet Skeslien Charles: Pařížská knihovna

Ráda se zaměřuji na romány o knihách, knihovnách a čtenářích. Pařížská knihovna navíc vychází ze skutečných událostí – Americká knihovna v Paříži /AMP/ stále existuje. Vznikla jako soukromá nadace během první světové války za účelem dodávání knih a časopisů vojákům bojujícím na evropské frontě. Knihovna funguje dodnes, od roku 2013 každoročně uděluje cenu významné knize napsané v angličtině na téma Francie nebo francouzština.

Pokračovat ve čtení Janet Skeslien Charles: Pařížská knihovna

Irena Moravcová: Dům roztříštěných snů

Měla jsem čtenářskou krizi. Nedařilo se mi do ničeho pořádně začíst. Přečetla jsem jednu, dvě stránky a knihu odložila. Mrzelo mě to, ale nebyla jsem schopna se pořádně soustředit a nechtěla jsem se do čtení nutit. A pak mě napadlo, že potřebuji příběh, který přečtu jedním dechem a který ukončí to čtenářské trápení. Tak jsem si v knihovně půjčila městskou fantasy detektivku z prvorepublikové Prahy a přelouskala ji během prodlouženého víkendu. A už se moc těším, až se o víkendu zase do něčeho začtu.

Pokračovat ve čtení Irena Moravcová: Dům roztříštěných snů

Delia Owens: Kde raky spievajú

Při čtení této knihy máte pocit, že se projíždíte močálem na staré loďce, slyšíte křik čajek, stojíte na břehu oceánu a díváte se na svět očima hlavní hrdinky. Autorka románu – Delia Owens – se podílela na několika mezinárodních bestsellerech z oblasti literatury faktu. Publikovala v několika odborných časopisech a k oblasti, v níž se román odehrává, má blízký vztah – vyrůstala v Georgii a vystudovala biologii na University of Georgia. Where the Crawdads Sing je její románovou prvotinou.

Ačkoliv bývám opatrná, co se týče knih, které na obálkách hlásají, že jsou bestsellery, tak tady jsem neváhala. Zaujalo mě téma, snažila jsem se o knize zjistit co nejvíc info a rozhodně nelituji, že jsem si ji koupila na předvánočním výletě do Bratislavy 🙂 Jednou se k ní určitě vrátím. Nejen kvůli příběhu, ale hlavně kvůli poetickým popisům přírody. Pravděpodobně se zajdu podívat i na film, na který se chystá Reese Witherspoon (více info zde  ), ačkoliv se obávám, že se film zaměří pouze na Kyiny vztahy s lidmi a na vyšetřování vraždy. Příroda bude sloužit pouze jako efektivní kulisa. Ale třeba se pletu a vše bude jinak 🙂

Pokračovat ve čtení Delia Owens: Kde raky spievajú

John Boyne: Skrytá zuřivost srdce

Když budu v budoucnu tuto knihu chtít někomu doporučit, tak budu muset patrně pokaždé říct: „Četla jsem skvělou knihu o irském homosexuálovi, ale nepamatuji si, jak se jmenovala, ani kdo ji napsal!!“ Autor má totiž příjmení podobné mému oblíbenému filmovému režisérovi Danny Boyleovi a název románu se skutečně špatně pamatuje. Budu si ji tedy muset koupit a vystavit na nějakém čestném místě.

Pokračovat ve čtení John Boyne: Skrytá zuřivost srdce

Špatná volba

Knihy si vybírám podle námětu, kvůli oblíbenému autorovi, zajímavé historické postavě, o níž se v románu píše nebo místu, kde se román odehrává. Při tom množství knih, které čtu, se není čemu divit, že bývám i rozčarovaná a občas dokonce lituji, že jsem s knihou ztrácela čas. Takže se tu chci zmínit o několika, které do této spadají. Bohužel jsou to v tomto případě převážně knihy od českých autorů

Pokračovat ve čtení Špatná volba

Čtení na léto 2020

Redaktoři z www.iliteratura.cz pro nás jako každý rok vybrali knihy, které bychom si letos v létě mohli s chutí přečíst. Krátce nastínili děj a velmi vtipně doporučili cílové skupině čtenářů. Myslím, že se jimi budu do budoucna inspirovat a budu to tu taky používat 😉 Několik zajímavých titulů jsem si tu našla a zapsala do patrně až mou smrtí končícího seznamu knih, které si jednou hodlám přečíst 🙂 Dá mi tu někdo vědět, zda ji/ho zde také něco zaujalo? Byla bych ráda 🙂

 


Pokračovat ve čtení Čtení na léto 2020

Michael Ondaatje: Nouzové osvětlení

Občas se Vám dostane do rukou kniha, o které už předem víte, že bude dobrá. A pak není jen „dobrá“, je úžasná!!! Takový skrytý poklad, který neprovázela žádná bombastická reklama, takže o něm bloggeři nepíší a přitom by si to zasloužil!!! A přesně takové je Ondaatjeho Nouzové osvětlení vydané roku 2018 nakladatelstvím Jonathan Cape pod názvem Warlight – kniha odehrávající se v tajemné atmosféře poválečného Londýna, která byla nominována na několik literárních cen. Do češtiny velmi dobře přeložil Jindřich Manďák.

Pokračovat ve čtení Michael Ondaatje: Nouzové osvětlení

Joanna Batorová: Pískový vrch

Rodinná sága, kterou Berliner Zeitung označil za nejvýznamnější polskou prózu počátku jednadvacátého století, je prvním autorčiným do češtiny přeloženým románem. Letos v červnu by měl vyjít další – Chmurdálie – volné pokračování Pískového vrchu, tentokrát přeložen Michaelou Benešovou. Těším se velmi, protože Pískový vrch považuji za velký literární zážitek.

Pokračovat ve čtení Joanna Batorová: Pískový vrch