Michael Chabon: Zázrační hoši

Předposlední loňská kniha a také jedna z nejlepších, co jsem v uplynulém roce přečetla. Můj oblíbený autor nezklamal – napsal velmi vtipný příběh o spisovateli prožívajícím krizi nejen tvůrčí, ale také partnerskou. Děj románu se odehrává během několika málo dní, v nichž se hlavní hrdina octne na horské dráze a jeho dosavadní život je najednou v troskách.

Pokračovat ve čtení Michael Chabon: Zázrační hoši

Reklamy

Přehled z Goodreads za 2017

V loňském roce jsem přečetla nečekaně víc knih, než jsem předpokládala. Doufám, že jich letos také přečtu hodně, ale ne z takových důvodů, jako v roce minulém. Bude mi sice chybět večerní čtení v Belvederu nebo u Donaukanal, ale v práci se snad už nudit nebudu. No, nechejme se překvapit 😀

Přečetla jsem sedm knih od českých autorů. Konečně jsem začala odkládat knihy, které nezaujaly. Zklamaly mě Rushdieho Satanské verše, poslední Hilda a velmi přeceňovaná Vegetariánka – za mě jedna z nejhorších knih, co jsem vůbec četla. Přečetla jsem čtyři sci-fi romány – jeden byl strašlivým zklamáním – Dnešek není naposled, ale zbývající tři byly fantastické 🙂 Pro letošní rok jsem si vytyčila velmi ambiciozní cíl – přečíst knihu v německém jazyce 🙂

gdr1gdr2

Pokračovat ve čtení Přehled z Goodreads za 2017

Michel Faber: The Book of Strange New Things

Letos jsem přečetla tři sci-fi romány a všechny mě velmi zaujaly. První dva popisovaly svět po apokalypse, třetí mě zavedl na vzdálenou planetu mezi pozemské osadníky a mimozemské náboženské nadšence. Knihu zvláštních nových věcí jsem četla poměrně dlouho, moc jsem se na ni těšila a proto jsem si ji šetřila. Výsledný zážitek stál za to, ačkoliv přiznávám hned na samém začátku, že jsem na konci byla zklamaná.

Pokračovat ve čtení Michel Faber: The Book of Strange New Things

Nejlepší knihy roku 2017 podle iliteratura.cz

Autoři článku se do svého seznamu rozhodli nezařazovat bestsellery a velmi známé autory ani čtenářsky náročné tituly či drahé výpravné publikace. Zaměřili se spíše na zajímavé, byť opomíjené v uplynulém roce vydané tituly. Přečetla jsem jen dvě, ale několik dalších jsem zařadila do svého nekonečného „to-read-listu“

Pokračovat ve čtení Nejlepší knihy roku 2017 podle iliteratura.cz

Kazuo Ishiguro

Od držitele letošní Nobelovy ceny za literaturu jsem už dříve četla román Neopouštěj mě – Never Let Me Go. Ten si mi moc líbil, dlouho jsem byla napnutá, co se skrývá za zdmi internátu, jaké hrůzné tajemství postupně odhalíme. Byla jsem velmi překvapena a knihu jsem pak dále doporučovala jako jedno z nejlepších děl, co jsem kdy četla. Dobré hodnocení měl i stejnojmenný film podle románu natočený – info z csfd zde. 

Proto jsem se rozhodla, že si rozšířím znalost díla tohoto autora a letos jsem od něj přečetla další dva romány a přesvědčila se tak, že už se jeho dílem dál zabývat nebudu.

 

Pokračovat ve čtení Kazuo Ishiguro

Emily St. John Mandel: Stanice 11

Mám ráda příběhy – skládačky. Nejdřív jsem trochu zmatena, protože se v několika příbězích objevují stále nové a nové postavy a já se v nich nemohu zorientovat. Pak se naštěstí začtu a začínám se radovat, jak se ty postavy jednotlivými příběhy pěkně prolínají a všechno to do sebe pěkně zapadá. Čtení románu Stanice 11 mělo úplně stejný průběh.

Pokračovat ve čtení Emily St. John Mandel: Stanice 11

Jenny Colgan: Little Beach Street Bakery

Občas není tak úplně od věci si odpočinout u románu o dívce, která se zničehonic ocitla na dně a postupem času se z ní stala úspěšná pekařka a přítelkyně pohledného bohatého mladíka. Tyto romány jsou naivní, předvídatelné, ale když si opravdu chcete přečíst něco, u čeho nebudete muset moc přemýšlet a co Vás zbytečně nerozruší, tak to stojí za to 😀

Pokračovat ve čtení Jenny Colgan: Little Beach Street Bakery

Olivier Bourdeaut: Čekání na Bojanglese

Dokud se tančí, nic zlého se nemůže stát…..

Krátký příběh o velmi výstřední rodině je vyprávěn chlapcem a otcem prostřednictvím deníku, který chlapec posléze objeví. Velmi vtipně a posléze dojemně popisují rodinnou historii. Otec začíná seznámením s matkou – charismatickou temperamentní bláznivou dámou, která si každý druhý den nechala říkat jiným jménem, svým nejbližším zásadně vykala, pořádala doma bujaré večírky a odmítala se podřizovat jakýmkoliv konvencím.

Pokračovat ve čtení Olivier Bourdeaut: Čekání na Bojanglese

Agatha Christie: Velká výprava – Dopisy a fotografie z putování po Britském impériu

Známá autorka detektivních románů se v roce 1922 vypravila se svým manželem na výpravu po státech patřících Britskému impériu. Manželé Agatha a Archie Christie byli součástí obchodní mise, která měla za úkol propagaci Výstavy Britského impéria. Tento cestopis sestavil autorčin vnuk – Mathew Prichard – na základě dopisů a pohlednic, jež Agatha z cesty posílala matce do Anglie.

Pokračovat ve čtení Agatha Christie: Velká výprava – Dopisy a fotografie z putování po Britském impériu