Čtení na léto 2020

Redaktoři z www.iliteratura.cz pro nás jako každý rok vybrali knihy, které bychom si letos v létě mohli s chutí přečíst. Krátce nastínili děj a velmi vtipně doporučili cílové skupině čtenářů. Myslím, že se jimi budu do budoucna inspirovat a budu to tu taky používat 😉 Několik zajímavých titulů jsem si tu našla a zapsala do patrně až mou smrtí končícího seznamu knih, které si jednou hodlám přečíst 🙂 Dá mi tu někdo vědět, zda ji/ho zde také něco zaujalo? Byla bych ráda 🙂

 


Pokračovat ve čtení Čtení na léto 2020

Michael Ondaatje: Nouzové osvětlení

Občas se Vám dostane do rukou kniha, o které už předem víte, že bude dobrá. A pak není jen „dobrá“, je úžasná!!! Takový skrytý poklad, který neprovázela žádná bombastická reklama, takže o něm bloggeři nepíší a přitom by si to zasloužil!!! A přesně takové je Ondaatjeho Nouzové osvětlení vydané roku 2018 nakladatelstvím Jonathan Cape pod názvem Warlight – kniha odehrávající se v tajemné atmosféře poválečného Londýna, která byla nominována na několik literárních cen. Do češtiny velmi dobře přeložil Jindřich Manďák.

Pokračovat ve čtení Michael Ondaatje: Nouzové osvětlení

Joanna Batorová: Pískový vrch

Rodinná sága, kterou Berliner Zeitung označil za nejvýznamnější polskou prózu počátku jednadvacátého století, je prvním autorčiným do češtiny přeloženým románem. Letos v červnu by měl vyjít další – Chmurdálie – volné pokračování Pískového vrchu, tentokrát přeložen Michaelou Benešovou. Těším se velmi, protože Pískový vrch považuji za velký literární zážitek.

Pokračovat ve čtení Joanna Batorová: Pískový vrch

Etta and Otto and Russel and James

Debut kanadské spisovatelky a muzikantky Emmy Hooper vyšel v roce 2014 a byl nominován na cenu Amazon.ca First Novel Award. Velmi slibně vypadá i její další román z roku 2018 – Our Homesick Songs na který se velmi těším. Její prvotina – tato nenápadná lahůdka – nás zavede do Kanady do doby těsně před druhou světovou válkou a posléze i do současnosti. Obě časové roviny se prolínají, stejně jako se prolíná skutečnost se snem a jedna milovaná bytost s druhou. Hlavními postavami jsou tři osmdesátníci, kteří si na sklonku života ještě chtějí splnit dávná přání.

Pokračovat ve čtení Etta and Otto and Russel and James

Sidonie Nádherná a konec střední Evropy

Proč si občas nerozšířit obzory, v tomto případě knihou o zajímavé ženě – múze, intelektuálce, cestovatelce, zahradnici a svědkyni velkých historických změn odehrávajících se v srdci střední Evropy? Kniha o životě Sidonie Nádherné od Aleny Wagnerová poprvé vyšla v Německu v roce 2003. U nás ji Argo vydalo v roce 2010.

Pokračovat ve čtení Sidonie Nádherná a konec střední Evropy

Způsob, jakým čteme knihy, prozrazuje hodně o naší inteligenci

Nedávno jsem narazila na článek Michaela Simmonse z června 2018 zabývající se tématem nových způsobů čtení v současné přetechnizované době, kdy jsme každodenně zahlcováni spoustou informací z mnoha zdrojů, převážně internetu. Článek nezavrhuje klasický způsob čtení, spíš se zaměřuje na to, jak číst knihy, které nečteme kvůli příběhu, ale pro poučení, kvůli osobnímu rozvoji. Já jsem bohužel k literatuře faktu ještě stále nedospěla, ale až se k tomu jednou dostanu, přijdou mi jeho rady vhod. Pro mě jsou velmi zajímavé a inovativní, byť ne se vším jsem se ztotožnila 🙂 Článek v anglickém jazyce následuje pod ilustračním obrázkem. Mohla jsem použít fotografii své knihovny, ale není zdaleka tak fotogenická jako ty, které jsou použity ve zdrojovém článku 🙂

0_vpRUiweqDLdN76aF

Pokračovat ve čtení Způsob, jakým čteme knihy, prozrazuje hodně o naší inteligenci

Nějak mi to čtení poslední dobou nejde

Poslední dobou jsem velmi nesoustředěná čtenářka – mám rozečtenou spoustu knih a místo abych některou konečně dočetla, začínám číst další. Tento týden se mi konečně podařilo jakž takž zklidnit a dočetla jsem dokonce tři tituly. Obvykle se tu zmiňuji o tom, že přečtené knihy měly něco společného. Tentokrát jsem na žádný společný prvek nepřišla – horror, román o nestárnoucím muži a novela o nudném mladíkovi 🙂

Pokračovat ve čtení Nějak mi to čtení poslední dobou nejde

V hlavní roli ženy – únor 2020

Občas tu zmíním, že jsou mezi tituly, které čtu, zajímavé paralely. Tentokrát to byly zase silné ženy – to už beru jako společný prvek celkem automaticky. Další paralelou bylo to, že všechny tři romány byly v angličtině a měly také spojitost s mou letos patrně jedinou cestou za hranice všedních dní. Dvě jsem dočetla ve Walesu a jednu si tam koupila a začetla se do ní během letu z Manchesteru do Bratislavy.

Pokračovat ve čtení V hlavní roli ženy – únor 2020