5 věcí, které při čtení děláme (a možná si je ani neuvědomujeme)

Nedávno jsem na stránce Martinusu objevila vtipný příspěvek Zdeňka Gotharda věnovaný vtipným čtenářským návykům. Dovoluji si ho zde odcitovat 🙂

Čtení se na první pohled zdá jako naprosto klidná a nenáročná činnost, u které dokonce mnoho z nás působí elegantně a intelektuálně. To vše se ale může velice rychle změnit. Jak?

Pokračovat ve čtení 5 věcí, které při čtení děláme (a možná si je ani neuvědomujeme)

Jenny Colgan: Pojízdný krámek snů

Jednou za čas nikomu neuškodí četba něčeho nenáročného. Pojízdný krámek snů je mým třetím setkáním s Jenny Colgan a mám pocit, že v jejím případě bude platit oblíbené rčení „Do třetice všeho dobrého i zlého“. Netvrdím, že to bylo špatné. Z mého pohledu je to vcelku kvalitní červená knihovna. Až si zase budu znovu chtít přečíst něco podobného, nebudu riskovat zklamání a vrátím se k něčemu, co už jsem od autorky četla 🙂

Pokračovat ve čtení Jenny Colgan: Pojízdný krámek snů

Roland Schimmelpfennig: Jednoho jasného mrazivého rána v lednu na začátku 21. století

Občas si nějakou knihu vyberu proto, že mě zaujme obálkou. V tomto případě mě zaujal i poměrně komplikovaný název. Vůbec jsem nečekala, že se mi do ruky dostane takový nenápadný drahokam. Za mě určitě jeden z největších literárních zážitků letošního roku.

Pokračovat ve čtení Roland Schimmelpfennig: Jednoho jasného mrazivého rána v lednu na začátku 21. století

Tommi Kinnunen: Čtyřcestí

Na přebalu knihy jsem se dozvěděla, že T. Kinnunen pochází ze severofinského města Kuusamo. V současnosti učí finský jazyk a literaturu na gymnáziu v jihofinském Turku. Před několika lety navštěvoval kurz tvůrčího psaní a v závěru kurzu se ho vyučující zeptal: „Poslyš, Tommi, ty tvoje povídky, nejsou to náhodou spíš kapitoly z románu?“ A tak prý vzniklo Čtyřcestí, románová prvotina, které se ve Finsku prodalo už přes 50000 výtisků a byla přeložena do 14 jazyků. Kromě toho získala výroční cenu finských knihkupců Thank You for the Book, novinářskou cenu Best Book of 2014 Award a Young Alexis Kivi Prize a byla nominována na cenu Finlandia (kniha v ČR vyšla v roce 2015 díky nakladatelství Argo, přeložila ji Lenka Fárová)

Pokračovat ve čtení Tommi Kinnunen: Čtyřcestí

Isabel Allende: The Japanese Lover

Z času na čas se pouštím do četby pokladů ukrytých doma po různých skříní – do knihovniček se mi žádné nové knihy už prostě nevlezou. Dnes jsem vytřídila několik kousků, které už asi nikdy nevezmu do ruky a chystám se s nimi na procházku do knihobudky v parku u nemocnice. Japonského milence jsem našla v šatníku 🙂

Pokračovat ve čtení Isabel Allende: The Japanese Lover

Nudné rozhovory s nudnými „přáteli“

„Podmanivý, srdceryvný román o nástrahách přátelství, milostných trablech či dopadu manželské nevěry“ nazvaný Rozhovory s přáteli od nadějné irské spisovatelky Sally Rooney měl velmi dobré ohlasy, recenzenti se předháněli ve vychvalování prvotiny mladé irské autorky, ale jak už to tak bývá, já jsem ho vůbec neocenila 😀 Naopak ho hodnotím jako jednu z nejnudnějších knih, co jsem kdy četla.

Pokračovat ve čtení Nudné rozhovory s nudnými „přáteli“

Ann Patchettová: Společenství

Mé třetí setkání s americkou spisovatelkou, která v roce 2002 získala dvě literární ocenění za román Bel canto. K tomu se brzy určitě vrátím, protože Společenství mě velice nadchlo a od přečtení Bel canta už uběhla spousta let. Ann Patchett od roku 2011 vlastní knihkupectví Parnassus Books v Nashvillu a ve stejném roce ji časopis TIME zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí.

Pokračovat ve čtení Ann Patchettová: Společenství

Dětské knihy, které by si měl přečíst každý dospělý

Na stránce časopisu The Guardian jsem nedávno narazila na článek o dětských knihách, které bychom si měli přečíst i my dospělí. Jsou to všechno tituly známé dětem v angloamerickém světě. Přemýšlela jsem, kterou českou dětskou knihu by si měli přečíst dospělí čtenáři u nás. Napadly mě nějaké Ladovky (Bubáci a hastrmani) a pak jsem při procházení svého profilu na Databázi knih narazila na knihu Bubetka a Smítko

Z knih, o kterých se v článku píše, bych si už delší dobu chtěla přečíst Where The Wild Things Are (v českém překladu Tam, kde žijí divočiny). Podle knihy byl v roce 2009 natočen stejnojmenný film Max a příšerky (v angličtině Where The Wild Things Are)

A možná si nakonec přečtu všechny. I tu „naši“ Bubetku a Smítka 🙂

guardian

Pokračovat ve čtení Dětské knihy, které by si měl přečíst každý dospělý