Kjoko Nakadžima: Malý dům

Obrázek na obale českého vydání slibuje příjemné vyprávění odehrávající se na japonském venkově. Je to trochu zavádějící – příběh se odehrává na předměstí Tokia převážně za druhé světové války. Nicméně vypravěčka – prostá venkovská dívka pracující jako služebná dobře situované rodiny – si války příliš nevšímá. Má plné ruce práce se starostí o dům a „svou“ rodinu.

Pokračovat ve čtení Kjoko Nakadžima: Malý dům

Maja Lunde: Kůň Převalského

Další ekologický román od norské spisovatelky a scénáristky, nositelky literárních ocenění. Ve svých knihách se zabývá dopadem lidských aktivit na životní prostředí. Píše o tom, jak se lidstvo vyrovnává s ekologickými katastrofami, které samo způsobilo. Není to nic veselého, ale v každém jejím románu je vždycky světýlko na konci tunelu. Sice slabé, ale je tam. Pokud ho čtenář nevidí, tak by možná nebylo od věci pouvažovat o zkontrolování zraku 🙂

Pokračovat ve čtení Maja Lunde: Kůň Převalského

Emily Itami: Kaligrafie zlomu

Prvotina autorky japonského původu nás zavede do současného Tokia do víceméně typické mladé rodiny. Manžel je v práci do pozdních večerních hodin a i po příchodu domů čte v mobilu pracovní e-maily. Žena by byla ráda, kdyby se jí a dětem aspoň chvíli věnoval. Téma je mi velice vzdálené, přesto jsem si čtení užila. Ačkoliv přiznávám, že kdyby se kniha odehrávala na Slovensku nebo v Německu, tak bych se o ni nezajímala. Nalákala mě hlavně má oblíbená exotická destinace a příslib zajímavého debutu.

Pokračovat ve čtení Emily Itami: Kaligrafie zlomu

Sofía Segovia: Šepot včel

Některé knihy čtete a máte pocit, že jste si je vybrali za odměnu. Za překonání čtenářské krize, za téměř fyzicky náročné prokousávání se náročnějšími knihami, za dočtení knihy, na kterou jste se těšili a ona vás místo nadšení převelice zklamala. A právě takovou odměnou byl pro mě Šepot včel. Příběh odehrávající se v prvních dvou desetiletích 20. století v Mexiku mě vtáhl do děje hned na samém začátku. Objevily se v něm i prvky magického realismu a několik zajímavých ženských postav.

Pokračovat ve čtení Sofía Segovia: Šepot včel

Lisa See: Ostrov žen moře

Většinou čtu romány odehrávající se v Evropě nebo severní Americe. Po dočtení Ostrova žen moře jsem si řekla, že bych to měla změnit a vydávat se na literární výlety na jiné kontinenty. Poznávat prostřednictvím knih země, do kterých se patrně nikdy nevydám. Rozšiřovat si obzory díky příběhům obyčejných lidí, jejichž každodenní životy jsou od našich tak odlišné právě proto, že se odehrávají v zemích, o kterých často skoro nic nevím.

Pokračovat ve čtení Lisa See: Ostrov žen moře

Janet Skeslien Charles: Pařížská knihovna

Ráda se zaměřuji na romány o knihách, knihovnách a čtenářích. Pařížská knihovna navíc vychází ze skutečných událostí – Americká knihovna v Paříži /AMP/ stále existuje. Vznikla jako soukromá nadace během první světové války za účelem dodávání knih a časopisů vojákům bojujícím na evropské frontě. Knihovna funguje dodnes, od roku 2013 každoročně uděluje cenu významné knize napsané v angličtině na téma Francie nebo francouzština.

Pokračovat ve čtení Janet Skeslien Charles: Pařížská knihovna

Banana Yoshimoto: Kitchen / Úplněk a jiné povídky

Křehké povídky ze současného Japonska na téma ztráta milované osoby. Už jsem je četla před spoustou let, inspiroval mě k tomu časopis Haarper´s Bazaar, který tehdy otiskl kratší povídku Moonlight Shadow. Bylo to v období před Harukim Murakamim, kdy jsem o japonské literatuře vůbec nic netušila a patrně jsem si myslela, že se jejich romány točí kolem samurajů a popisů krás jejich úchvatné přírody. Tehdy pro mě tyto povídky byly velkým překvapením a teď po letech mě znovu oslovily svým minimalismem a vhledem do ztrápené duše mladého člověka. A ještě mi to připomnělo podobně melancholicky laděný román Strange weather in Tokyo, k tomu se letos patrně také vrátím.

Pokračovat ve čtení Banana Yoshimoto: Kitchen / Úplněk a jiné povídky

Octavia E. Butler: Podobenství o rozsévači

Tak na toto jsem se hodně těšila. Apokalypsa v nepříliš vzdálené budoucnosti – to já ráda 🙂 Nakonec jsem až tak nadšená nebyla, ale na autorku jsem v žádném případě nezanevřela. Napsala ještě několik oceněných sci-fi a některá z nich si ráda přečtu, jejich náměty vypadají velmi zajímavě a mají velmi slušná hodnocení.

Pokračovat ve čtení Octavia E. Butler: Podobenství o rozsévači

Gail Honeyman: Eleanor se má vážně skvěle

Jsou knihy, na které se těším a knihy, od kterých vůbec nic nečekám. A pak jsem překvapena, jaký poklad se mi doma skrýval a málem nepřečten byl odnesen do knihobudky 🙂 Po dočtení Eleanořina příběhu jsem si uvědomila, jaká je škoda, že některé knihy jsou chvíli populární a pak po nich ani pes neštěkne, byť by si zasloužily dlouholetou pozornost. Jsou chvíli in a pak je nahradí jiný titul a už se k nim málokdo vrátí. A tak pořád dokola. Občas je mi smutno po časech, kdy vycházelo méně knih a čtenáři si jich tak víc vážili. Více osudy hrdinů oblíbených románů prožívali, vyprávěli si o nich.

Pokračovat ve čtení Gail Honeyman: Eleanor se má vážně skvěle

Natalie Jenner: Spolek Jane Austenové

Pokud hledáte vhodnou odpočinkovou knihu na dlouhé podzimní a zimní večery, tak sáhněte po tomto románu, v němž čas na anglickém venkově pár měsíců po válce pomalu plyne, hlavní postavy jsou vesměs milí literatury milovní jedinci a jediného drobného vzrušení se nám dostane jen v kapitolách věnovaných hollywoodské hvězdě. Narazíme sice na pár zmínek o strastech poválečného života, například o smrti blízkých několika hlavních postav, ale nijak široce se nerozebírají. Je to skutečně příjemné čtení. O Jane Austen se tu toho moc nedozvíte, ale přenesete se do světa sympatických literárních nadšenců.

Pokračovat ve čtení Natalie Jenner: Spolek Jane Austenové