Muriel Barbery: Růže sama

Muriel Barbery je úspěšná francouzská spisovatelka, která za svá díla získala řadu ocenění. Pro její knihy není důležitý děj, ale nálada, kterou popisy prostředí, postav a jejich pocitů ve čtenáři vyvolávají. Často jsou to spíše filozofická zamyšlení. Její prvotina Pochoutka mě tehdy nenadchla, mám dojem, že jsem ji ani nedočetla. Ale S elegancí ježka byla velká lahůdka, k níž bych se někdy mohla vrátit. Knihu Růže sama si taky přečtu znovu, četla jsem ji cestou autobusem a nedohledala si tedy většinu míst, na nichž se „děj“ odehrává, tak to příště napravím.

Pokračovat ve čtení Muriel Barbery: Růže sama

Banana Yoshimoto: Kitchen / Úplněk a jiné povídky

Křehké povídky ze současného Japonska na téma ztráta milované osoby. Už jsem je četla před spoustou let, inspiroval mě k tomu časopis Haarper´s Bazaar, který tehdy otiskl kratší povídku Moonlight Shadow. Bylo to v období před Harukim Murakamim, kdy jsem o japonské literatuře vůbec nic netušila a patrně jsem si myslela, že se jejich romány točí kolem samurajů a popisů krás jejich úchvatné přírody. Tehdy pro mě tyto povídky byly velkým překvapením a teď po letech mě znovu oslovily svým minimalismem a vhledem do ztrápené duše mladého člověka. A ještě mi to připomnělo podobně melancholicky laděný román Strange weather in Tokyo, k tomu se letos patrně také vrátím.

Pokračovat ve čtení Banana Yoshimoto: Kitchen / Úplněk a jiné povídky

Emily Henry: Letní sázka / Beach Read

Díky Goodreads jsem se už dostala k vícero zajímavým kouskům. A vzhledem k tomu, že jsem letos v celkem krátké době přečetla několik romantických knih, usoudila aplikace, že bych v tom mohla pokračovat a nabídla mi tento velmi kladně hodnocený román. Na začátku jsem byla nadšena – dva spisovatelé – svět knih, to je moje. Ještě před polovinou četby však moje nadšení trochu polevilo, ale konec s tatínkovými dopisy pak můj celkový dojem naštěstí vylepšil.

Pokračovat ve čtení Emily Henry: Letní sázka / Beach Read

Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr

Staříci Beatrice a Axl se vydají navštívit svého syna. Spoustu let se s ním neviděli, jen si matně vybavují, že se tehdy rozešli ve zlém a chtějí to napravit. Při své pouti se přidají k bojovníku Wistanovi a chlapci posedlému zlým duchem, seznámí se s rytířem Gawainem, navštíví tajemné opatství a narazí i na pár nadpřirozených postav.

Pokračovat ve čtení Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr

Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy

Knihovna je zavřená, navíc mi už i propadla registrace, takže se naskytla další příležitost číst knihy z vlastní knihovny. S vervou jsem se do toho pustila už loni na začátku první karantény, letos v tom budu zase „vesele“ pokračovat. A pokud s knihou nebudu úplně spokojena, tak ji po přečtení (v případě velkého rozčarování i nedočtenou) pošlu dál. Ale Tango starej gardy doma zůstane, stojí za více přečtení.

Pokračovat ve čtení Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy