Díky Goodreads jsem se už dostala k vícero zajímavým kouskům. A vzhledem k tomu, že jsem letos v celkem krátké době přečetla několik romantických knih, usoudila aplikace, že bych v tom mohla pokračovat a nabídla mi tento velmi kladně hodnocený román. Na začátku jsem byla nadšena – dva spisovatelé – svět knih, to je moje. Ještě před polovinou četby však moje nadšení trochu polevilo, ale konec s tatínkovými dopisy pak můj celkový dojem naštěstí vylepšil.
Andrew Sean Greer: Zpověď Maxe Tivoliho
Karanténa je dobrá k důkladnému úklidu. To si většina z nás ověřila již loni. To jsem vyklízela šatník. Letos jsem se pustila do knihovničky. A když na mě při třídění jedné přihrádky vypadl tento zapomenutý útlý svazek, hned jsem ho dala stranou a posléze se začetla.
Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy
Knihovna je zavřená, navíc mi už i propadla registrace, takže se naskytla další příležitost číst knihy z vlastní knihovny. S vervou jsem se do toho pustila už loni na začátku první karantény, letos v tom budu zase „vesele“ pokračovat. A pokud s knihou nebudu úplně spokojena, tak ji po přečtení (v případě velkého rozčarování i nedočtenou) pošlu dál. Ale Tango starej gardy doma zůstane, stojí za více přečtení.
Pokračovat ve čtení Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy
Emily St. John Mandel: The Glass Hotel
Nejnovější román kanadské spisovatelky nás zavede jak do luxusního hotelu odříznutého od světa, tak do přelidněného velkoměsta nebo na nákladní loď křižující oceány. Vystupuje v něm několik důležitých postav, jejichž životní cesty se často protínají a znovu, již definitivně, rozcházejí. Je to příběh o ztrátách. Převážně obrovských ztrátách životních, posléze finančních.
David Mitchell: Utopia Avenue
V nejnovějším románu D. Mitchella se vypravíme do světa populární hudby konce šedesátých let minulého století a ponoříme se do příběhu kapely Utopia Avenue. Je rozdělen do dvou částí pojmenovaných podle dvou desek kapelou vydaných a každá kapitola zase nese název singlu a pojednává o tom, kdo konkrétní píseň složil.
Haruki Murakami: Sputnik Sweetheart
Vždycky jsem byla přesvědčena, že jsem tento román při prvním čtení dostatečně neocenila. Poprvé jsem ho četla v době, kdy jsem s nadšením hltala Murakamiho magicko-realistické příběhy. Sputnik toho nadpřirozena pro mě tehdy obsahoval příliš málo a tak jsem byla zklamaná. Teď se zase obávám, že až budu znovu číst ty, které se mi při prvním čtení tolik líbily, bude situace opačná 😀
Lucy Fricke: Dcery
Martha a Betty jsou kamarádky ve věku kolem čtyřicítky, které se vydávají na cestu starým autem z Berlína do Švýcarska s Marthiným umírajícím otcem, který tam chce podstoupit euthanazii. Zní to depresivně hned na samém začátku? Ano, ale příběh je vyprávěn s nadhledem a jistou dávkou humoru, takže to není kniha, u které by čtenář potřeboval kapesník.
Delia Owens: Kde raky spievajú
Při čtení této knihy máte pocit, že se projíždíte močálem na staré loďce, slyšíte křik čajek, stojíte na břehu oceánu a díváte se na svět očima hlavní hrdinky. Autorka románu – Delia Owens – se podílela na několika mezinárodních bestsellerech z oblasti literatury faktu. Publikovala v několika odborných časopisech a k oblasti, v níž se román odehrává, má blízký vztah – vyrůstala v Georgii a vystudovala biologii na University of Georgia. Where the Crawdads Sing je její románovou prvotinou.
Ačkoliv bývám opatrná, co se týče knih, které na obálkách hlásají, že jsou bestsellery, tak tady jsem neváhala. Zaujalo mě téma, snažila jsem se o knize zjistit co nejvíc info a rozhodně nelituji, že jsem si ji koupila na předvánočním výletě do Bratislavy 🙂 Jednou se k ní určitě vrátím. Nejen kvůli příběhu, ale hlavně kvůli poetickým popisům přírody. Pravděpodobně se zajdu podívat i na film, na který se chystá Reese Witherspoon (více info zde ), ačkoliv se obávám, že se film zaměří pouze na Kyiny vztahy s lidmi a na vyšetřování vraždy. Příroda bude sloužit pouze jako efektivní kulisa. Ale třeba se pletu a vše bude jinak 🙂
lostsoul2015 