Andrew Sean Greer: Zpověď Maxe Tivoliho

Karanténa je dobrá k důkladnému úklidu. To si většina z nás ověřila již loni. To jsem vyklízela šatník. Letos jsem se pustila do knihovničky. A když na mě při třídění jedné přihrádky vypadl tento zapomenutý útlý svazek, hned jsem ho dala stranou a posléze se začetla.

Pokračovat ve čtení Andrew Sean Greer: Zpověď Maxe Tivoliho

Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy

Knihovna je zavřená, navíc mi už i propadla registrace, takže se naskytla další příležitost číst knihy z vlastní knihovny. S vervou jsem se do toho pustila už loni na začátku první karantény, letos v tom budu zase „vesele“ pokračovat. A pokud s knihou nebudu úplně spokojena, tak ji po přečtení (v případě velkého rozčarování i nedočtenou) pošlu dál. Ale Tango starej gardy doma zůstane, stojí za více přečtení.

Pokračovat ve čtení Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy

Emily St. John Mandel: The Glass Hotel

Nejnovější román kanadské spisovatelky nás zavede jak do luxusního hotelu odříznutého od světa, tak do přelidněného velkoměsta nebo na nákladní loď křižující oceány. Vystupuje v něm několik důležitých postav, jejichž životní cesty se často protínají a znovu, již definitivně, rozcházejí. Je to příběh o ztrátách. Převážně obrovských ztrátách životních, posléze finančních.

Pokračovat ve čtení Emily St. John Mandel: The Glass Hotel

David Mitchell: Utopia Avenue

V nejnovějším románu D. Mitchella se vypravíme do světa populární hudby konce šedesátých let minulého století a ponoříme se do příběhu kapely Utopia Avenue. Je rozdělen do dvou částí pojmenovaných podle dvou desek kapelou vydaných a každá kapitola zase nese název singlu a pojednává o tom, kdo konkrétní píseň složil.

Pokračovat ve čtení David Mitchell: Utopia Avenue

Haruki Murakami: Sputnik Sweetheart

Vždycky jsem byla přesvědčena, že jsem tento román při prvním čtení dostatečně neocenila. Poprvé jsem ho četla v době, kdy jsem s nadšením hltala Murakamiho magicko-realistické příběhy. Sputnik toho nadpřirozena pro mě tehdy obsahoval příliš málo a tak jsem byla zklamaná. Teď se zase obávám, že až budu znovu číst ty, které se mi při prvním čtení tolik líbily, bude situace opačná 😀

Pokračovat ve čtení Haruki Murakami: Sputnik Sweetheart

Lucy Fricke: Dcery

Martha a Betty jsou kamarádky ve věku kolem čtyřicítky, které se vydávají na cestu starým autem z Berlína do Švýcarska s Marthiným umírajícím otcem, který tam chce podstoupit euthanazii. Zní to depresivně hned na samém začátku? Ano, ale příběh je vyprávěn s nadhledem a jistou dávkou humoru, takže to není kniha, u které by čtenář potřeboval kapesník.

Pokračovat ve čtení Lucy Fricke: Dcery

Delia Owens: Kde raky spievajú

Při čtení této knihy máte pocit, že se projíždíte močálem na staré loďce, slyšíte křik čajek, stojíte na břehu oceánu a díváte se na svět očima hlavní hrdinky. Autorka románu – Delia Owens – se podílela na několika mezinárodních bestsellerech z oblasti literatury faktu. Publikovala v několika odborných časopisech a k oblasti, v níž se román odehrává, má blízký vztah – vyrůstala v Georgii a vystudovala biologii na University of Georgia. Where the Crawdads Sing je její románovou prvotinou.

Ačkoliv bývám opatrná, co se týče knih, které na obálkách hlásají, že jsou bestsellery, tak tady jsem neváhala. Zaujalo mě téma, snažila jsem se o knize zjistit co nejvíc info a rozhodně nelituji, že jsem si ji koupila na předvánočním výletě do Bratislavy 🙂 Jednou se k ní určitě vrátím. Nejen kvůli příběhu, ale hlavně kvůli poetickým popisům přírody. Pravděpodobně se zajdu podívat i na film, na který se chystá Reese Witherspoon (více info zde  ), ačkoliv se obávám, že se film zaměří pouze na Kyiny vztahy s lidmi a na vyšetřování vraždy. Příroda bude sloužit pouze jako efektivní kulisa. Ale třeba se pletu a vše bude jinak 🙂

Pokračovat ve čtení Delia Owens: Kde raky spievajú