Banana Yoshimoto: Kitchen / Úplněk a jiné povídky

Křehké povídky ze současného Japonska na téma ztráta milované osoby. Už jsem je četla před spoustou let, inspiroval mě k tomu časopis Haarper´s Bazaar, který tehdy otiskl kratší povídku Moonlight Shadow. Bylo to v období před Harukim Murakamim, kdy jsem o japonské literatuře vůbec nic netušila a patrně jsem si myslela, že se jejich romány točí kolem samurajů a popisů krás jejich úchvatné přírody. Tehdy pro mě tyto povídky byly velkým překvapením a teď po letech mě znovu oslovily svým minimalismem a vhledem do ztrápené duše mladého člověka. A ještě mi to připomnělo podobně melancholicky laděný román Strange weather in Tokyo, k tomu se letos patrně také vrátím.

Florian Illies: 1913 Léto jednoho století

Kniha nabitá informacemi vyžadující zodpovědného čtenáře. Tím jsem já nebyla, protože jsem se nechala odradit tou spoustou historických postav, které se objevily již v první kapitole. Mám doma ještě jednu podobnou knihu a tu již budu číst tak, jak si to vyžaduje – pomalu, s tužkou v ruce a iPadem po ruce 🙂

Ale pokud jste zvídaví, zajímáte se o začátek minulého století a budete ochotni věnovat knize více času (není úplně od věci si dělat poznámky), jděte do toho. Je to totiž velmi dobře napsané a občas vás překvapí i vtipná poznámka.

K četbě této knihy mě inspirovala kamarádka, kterou jsem po delší době potkala koncem minulého roku v místním biografu. Sešly jsme se na filmu Miloval jsem svou ženu (který se pravděpodobně odehrával přibližně ve stejné době) a kromě jeho rozboru jsme se věnovaly i vánočním dárkům. Ona dostala tuto knihu, já jsem ji už nějaký čas měla doma v knihovně.

Christy Lefteri: Včelař z Aleppa

Autorka se během uprchlické krize vydala pomáhat do Athén jako dobrovolnice UNICEF. Během svého působení tu potkala spoustu lidí, vyslechla jejich příběhy a inspirovala se jimi při psaní tohoto románu. Ten se na obálce svého českého vydání pyšní titulkem „Světový bestseller, prodáno přes milion výtisků“. Podle mě je to velmi přeceňovaná kniha, která není ani dobře napsaná (nebo není dobře přeložená?). Jediným kladem je to, že mainstreamovým čtenářům přiblíží téma uprchlické krize a zběžně je seznámí s útrapami, kterými musí lidé na cestě za svobodou a „lepším“ životem přetrpět.

Nihad Sirees: Ticho a vřava

Autor románu pochází ze Sýrie a Ticho a vřava se tam dle popisku na obalu knihy také odehrává. Pro neznalého nepoučeného čtenáře by asi bylo obtížné zasadit děj na nějaké konkrétní místo. Město ani země nejsou nijak blíže určeny. Čtenář se může orientovat pouze podle arabsky znějících jmen. Děj se také odehrává v neurčité době. Fakt, že se jedná o velmi nedávnou minulost, se dá poznat jen podle toho, že úředníci používají počítače.

Natalie Jenner: Spolek Jane Austenové

Pokud hledáte vhodnou odpočinkovou knihu na dlouhé podzimní a zimní večery, tak sáhněte po tomto románu, v němž čas na anglickém venkově pár měsíců po válce pomalu plyne, hlavní postavy jsou vesměs milí literatury milovní jedinci a jediného drobného vzrušení se nám dostane jen v kapitolách věnovaných hollywoodské hvězdě. Narazíme sice na pár zmínek o strastech poválečného života, například o smrti blízkých několika hlavních postav, ale nijak široce se nerozebírají. Je to skutečně příjemné čtení. O Jane Austen se tu toho moc nedozvíte, ale přenesete se do světa sympatických literárních nadšenců.

• 

• 

• 

Jules Preston: The map of us

Kamarádka, která žije v malém městě nedaleko švýcarského Zurichu, chodí pravidelně nahlížet do místní knihobudky a už si odtud přinesla několik zajímavých kousků. Poté, co je přečte, mi je nabídne, protože ví, jak ráda čtu knihy v angličtině. Neměla jsem v kufru tolik místa, tak jsem si vzala jen dvě. První jsem přečetla hned cestou domů, protože jsem na ni byla zvědavá a měla jsem chuť na něco oddechového. Já jsem si totiž na cestu zabalila knihu, o které se ani náhodou nedá tvrdit, že by byla odpočinková a možná ji nakonec ani nedočtu 🙂

• 

Emily Henry: Letní sázka / Beach Read

• 

• 

• 

Díky Goodreads jsem se už dostala k vícero zajímavým kouskům. A vzhledem k tomu, že jsem letos v celkem krátké době přečetla několik romantických knih, usoudila aplikace, že bych v tom mohla pokračovat a nabídla mi tento velmi kladně hodnocený román. Na začátku jsem byla nadšena – dva spisovatelé – svět knih, to je moje. Ještě před polovinou četby však moje nadšení trochu polevilo, ale konec s tatínkovými dopisy pak můj celkový dojem naštěstí vylepšil.

Alison Belsham: Tatérka

Tetování se mi líbí. Jak minimalistické v podobě geometrického tvaru nebo obrysu osoby či zvířete, tak i tetování japonského stylu přes celá záda. Ale pokud si někdy nějaké nechám udělat, tak to bude určitě z té první kategorie. Ať se tam dlouho netrápím a ať se to případně pak dá nějak lehce předělat či odstranit 🙂

• 

• 

• 

Yannick Grannecová: Bohyně malých vítězství

Další dlouho přehlížený titul z domácí knihovničky. Pamatuji si, že jsem si ho kdysi kupovala s velkým nadšením a pak se na něj delší dobu prášilo. A bohužel se i poměrně značně zmenšilo to původní nadšení. Zase jsem měla problém s tím, jak nesympatické mi byly všechny hlavní postavy. Knížku jsem četla snad tři měsíce a dočetla jen proto, že jsem si to dala do seznamu svých víkendových úkolů 😀

• 

• 

• 

Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr

Staříci Beatrice a Axl se vydají navštívit svého syna. Spoustu let se s ním neviděli, jen si matně vybavují, že se tehdy rozešli ve zlém a chtějí to napravit. Při své pouti se přidají k bojovníku Wistanovi a chlapci posedlému zlým duchem, seznámí se s rytířem Gawainem, navštíví tajemné opatství a narazí i na pár nadpřirozených postav.

• 

• 

•