Martin Pollack: Halič Putovanie po stratenom svete

Když Michal Hvorecký na svém FB profilu avizoval, že v jeho překladu vyjde ve slovenském Absyntu kniha o Haliči, tak jsem si říkala, že se určitě musí objevit v mé knihovně. Slovenština je můj oblíbený jazyk, první knihu ve slovenštině jsem přečetla ještě jako malá a byla to tato – https://www.databazeknih.cz/knihy/alfred-hitchcock-a-traja-patraci-73736. Myslím, že se k ní v brzké době znovu vrátím. Pamatuji si, že to bylo geniální a pro mě v té době naprosto jedinečné. No ale teď bych tu měla psát o něčem jiném 🙂

Pokračovat ve čtení Martin Pollack: Halič Putovanie po stratenom svete

Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy

Knihovna je zavřená, navíc mi už i propadla registrace, takže se naskytla další příležitost číst knihy z vlastní knihovny. S vervou jsem se do toho pustila už loni na začátku první karantény, letos v tom budu zase „vesele“ pokračovat. A pokud s knihou nebudu úplně spokojena, tak ji po přečtení (v případě velkého rozčarování i nedočtenou) pošlu dál. Ale Tango starej gardy doma zůstane, stojí za více přečtení.

Pokračovat ve čtení Arturo Pérez-Reverte: Tango starej gardy

David Mitchell: Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta

Další kniha, kterou jsem se rozhodla přečíst znovu a opět to byl větší zážitek než při prvním čtení. Mnohem víc jsem si to užila, objevila jsem věci, byť drobnosti, které mi při prvním čtení unikly. Bylo to i tím, že jsem román poprvé četla před několika lety v angličtině. A při opětovném čtení jsem si uvědomila, proč to pro mě tehdy bylo často nepochopitelné a tak náročné. Většina postav totiž mluví dialektem nebo špatnou holandštinou, jiní naopak hovoří velmi formálně nebo používají citáty a obraty, které pro mne byly naprosto neznámé. Takže poučení do budoucna – již nebudu číst historické knihy v jiném než mém rodném jazyce 🙂

Pokračovat ve čtení David Mitchell: Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta

Nick Hornby: Just Like You

Mé první literární setkání s britským autorem, esejistou a fotbalovým fanouškem Nickem Hornbym. Jeho předchozí romány mě minuly, nezaujala mě jejich témata. Viděla jsem jen film Jak na věc z roku 2002 v hlavní roli s Hughem Grantem. Just Like You mě nejdřív zaujalo obálkou, kterou jsem zahlédla na sociální síti. Za mě je to bezkonkurenčně nejlepší obálka roku 2020.

Pokračovat ve čtení Nick Hornby: Just Like You

Emily St. John Mandel: The Glass Hotel

Nejnovější román kanadské spisovatelky nás zavede jak do luxusního hotelu odříznutého od světa, tak do přelidněného velkoměsta nebo na nákladní loď křižující oceány. Vystupuje v něm několik důležitých postav, jejichž životní cesty se často protínají a znovu, již definitivně, rozcházejí. Je to příběh o ztrátách. Převážně obrovských ztrátách životních, posléze finančních.

Pokračovat ve čtení Emily St. John Mandel: The Glass Hotel

Rachel Joyce: Obchodník s hudbou

Před pár lety jsem si na Colours of Ostrava potřebovala odpočinout od hudby a davů festivalových fanoušků a vydala se na obhlídku nedalekého obchodního centra Forum Nová Karolina (mám dojem, že tomu někteří místní říkají Fukušima!!) Největší klid byl tehdy v knihkupectví, ale nemohla jsem si nic odvézt – kdo by se s tím po zbytek festivalu vláčel – tak jsem si aspoň vyfotila pár titulů, které mě tam zaujaly. Obchodník s hudbou byl jedním z nich. A letos na podzim jsem si knihu konečně přečetla.

Pokračovat ve čtení Rachel Joyce: Obchodník s hudbou

Kazuo Ishiguro: Neutěšenci

Občas si očividně potřebuji něco dokázat 🙂 Před několika lety jsem s vypětím všech sil přečetla dva romány Ayn Rand a letos byl mým vrcholem čtenářského utrpení román nositele Nobelovy ceny za literaturu K. Ishigura. Pod názvem The Unconsoled vyšel již v roce 1995, my jsme si na český překlad museli počkat a zatím jsme měli dostatek času se seznámit s jeho stravitelnějšími díly.

Pokračovat ve čtení Kazuo Ishiguro: Neutěšenci

Haruki Murakami: Sputnik Sweetheart

Vždycky jsem byla přesvědčena, že jsem tento román při prvním čtení dostatečně neocenila. Poprvé jsem ho četla v době, kdy jsem s nadšením hltala Murakamiho magicko-realistické příběhy. Sputnik toho nadpřirozena pro mě tehdy obsahoval příliš málo a tak jsem byla zklamaná. Teď se zase obávám, že až budu znovu číst ty, které se mi při prvním čtení tolik líbily, bude situace opačná 😀

Pokračovat ve čtení Haruki Murakami: Sputnik Sweetheart

Lucy Fricke: Dcery

Martha a Betty jsou kamarádky ve věku kolem čtyřicítky, které se vydávají na cestu starým autem z Berlína do Švýcarska s Marthiným umírajícím otcem, který tam chce podstoupit euthanazii. Zní to depresivně hned na samém začátku? Ano, ale příběh je vyprávěn s nadhledem a jistou dávkou humoru, takže to není kniha, u které by čtenář potřeboval kapesník.

Pokračovat ve čtení Lucy Fricke: Dcery