Občas si nějakou knihu vyberu proto, že mě zaujme obálkou. V tomto případě mě zaujal i poměrně komplikovaný název. Vůbec jsem nečekala, že se mi do ruky dostane takový nenápadný drahokam. Za mě určitě jeden z největších literárních zážitků letošního roku.
Na přebalu knihy jsem se dozvěděla, že T. Kinnunen pochází ze severofinského města Kuusamo. V současnosti učí finský jazyk a literaturu na gymnáziu v jihofinském Turku. Před několika lety navštěvoval kurz tvůrčího psaní a v závěru kurzu se ho vyučující zeptal: „Poslyš, Tommi, ty tvoje povídky, nejsou to náhodou spíš kapitoly z románu?“ A tak prý vzniklo Čtyřcestí, románová prvotina, které se ve Finsku prodalo už přes 50000 výtisků a byla přeložena do 14 jazyků. Kromě toho získala výroční cenu finských knihkupců Thank You for the Book, novinářskou cenu Best Book of 2014 Award a Young Alexis Kivi Prize a byla nominována na cenu Finlandia (kniha v ČR vyšla v roce 2015 díky nakladatelství Argo, přeložila ji Lenka Fárová)
Bored Panda mě tentokrát potěšila zveřejněním úžasných literárních vtípků, jejichž autorem je John Atkinson, stojící za webem wrong hands. Jeho vtipy jsou velmi chytré, často stěžejní díla převážně anglosaské provenience nezesměšňuje – přistupuje k nim s láskou a nadhledem 🙂
Z času na čas se pouštím do četby pokladů ukrytých doma po různých skříní – do knihovniček se mi žádné nové knihy už prostě nevlezou. Dnes jsem vytřídila několik kousků, které už asi nikdy nevezmu do ruky a chystám se s nimi na procházku do knihobudky v parku u nemocnice. Japonského milence jsem našla v šatníku 🙂
„Podmanivý, srdceryvný román o nástrahách přátelství, milostných trablech či dopadu manželské nevěry“ nazvaný Rozhovory s přáteli od nadějné irské spisovatelky Sally Rooney měl velmi dobré ohlasy, recenzenti se předháněli ve vychvalování prvotiny mladé irské autorky, ale jak už to tak bývá, já jsem ho vůbec neocenila 😀 Naopak ho hodnotím jako jednu z nejnudnějších knih, co jsem kdy četla.
Mé třetí setkání s americkou spisovatelkou, která v roce 2002 získala dvě literární ocenění za román Bel canto. K tomu se brzy určitě vrátím, protože Společenství mě velice nadchlo a od přečtení Bel canta už uběhla spousta let. Ann Patchett od roku 2011 vlastní knihkupectví Parnassus Books v Nashvillu a ve stejném roce ji časopis TIME zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí.
V létě jsem náhodou přečetla dva romány se slovem jaro v názvu. Každý z nich je úplně jiný. Spojuje je jen to, že jejich autory jsou současní spisovatelé.
Na stránce časopisu The Guardian jsem nedávno narazila na článek o dětských knihách, které bychom si měli přečíst i my dospělí. Jsou to všechno tituly známé dětem v angloamerickém světě. Přemýšlela jsem, kterou českou dětskou knihu by si měli přečíst dospělí čtenáři u nás. Napadly mě nějaké Ladovky (Bubáci a hastrmani) a pak jsem při procházení svého profilu na Databázi knih narazila na knihu Bubetka a Smítko
Z knih, o kterých se v článku píše, bych si už delší dobu chtěla přečíst Where The Wild Things Are (v českém překladu Tam, kde žijí divočiny). Podle knihy byl v roce 2009 natočen stejnojmenný film Max a příšerky (v angličtině Where The Wild Things Are)
A možná si nakonec přečtu všechny. I tu „naši“ Bubetku a Smítka 🙂
Pokračovat ve čtení Dětské knihy, které by si měl přečíst každý dospělý
Další kniha, kterou jsem si přečetla díky doporučením na Goodreads. Hodně se tam psalo o tom, jak je ten román úžasný a posléze jsem se dočetla, že se ho Reese Witherspoon chystá zfilmovat. Měla by vzniknout třináctidílná série, jsem zvědavá, kdo ztvární hlavní postavy. Pod vlivem filmu Zrodila se hvězda jsem si do postavy Billyho Dunnea promítla Bradleyho Coopera, pro roli Daisy by se mi líbila zpěvačka Florence Welch nebo dívka podobná ilustracím Ivony Knechtlové – zde její profil na Instagramu.
Pokračovat ve čtení Taylor Jenkins Reed: Daisy Jones & The Six
Mé druhé setkání s velmi zajímavým italským autorem. Ono mělo být původně první, protože jsem měla za to, že jsem si román zamluvila v knihovně a stále čekala, až mi dojde upozornění, že si ho mohu vyzvednou. Stále nepřicházelo, tak jsem se s Paolem Cognettim seznámila v románu Sofia chodí vždy v čiernom.
