Emily Henry: Letní sázka / Beach Read

Díky Goodreads jsem se už dostala k vícero zajímavým kouskům. A vzhledem k tomu, že jsem letos v celkem krátké době přečetla několik romantických knih, usoudila aplikace, že bych v tom mohla pokračovat a nabídla mi tento velmi kladně hodnocený román. Na začátku jsem byla nadšena – dva spisovatelé – svět knih, to je moje. Ještě před polovinou četby však moje nadšení trochu polevilo, ale konec s tatínkovými dopisy pak můj celkový dojem naštěstí vylepšil.

Pokračovat ve čtení Emily Henry: Letní sázka / Beach Read

Yannick Grannecová: Bohyně malých vítězství

Další dlouho přehlížený titul z domácí knihovničky. Pamatuji si, že jsem si ho kdysi kupovala s velkým nadšením a pak se na něj delší dobu prášilo. A bohužel se i poměrně značně zmenšilo to původní nadšení. Zase jsem měla problém s tím, jak nesympatické mi byly všechny hlavní postavy. Knížku jsem četla snad tři měsíce a dočetla jen proto, že jsem si to dala do seznamu svých víkendových úkolů 😀

Pokračovat ve čtení Yannick Grannecová: Bohyně malých vítězství

Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr

Staříci Beatrice a Axl se vydají navštívit svého syna. Spoustu let se s ním neviděli, jen si matně vybavují, že se tehdy rozešli ve zlém a chtějí to napravit. Při své pouti se přidají k bojovníku Wistanovi a chlapci posedlému zlým duchem, seznámí se s rytířem Gawainem, navštíví tajemné opatství a narazí i na pár nadpřirozených postav.

Pokračovat ve čtení Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr

Julie Caplin: Čajovna v Tokiu

Už jsem to tu psala víckrát, že z času na čas není od věci si přečíst něco diametrálně odlišného tomu, co obvykle čtete. Ale opravdu jen občas, tak třeba dvakrát za rok a ne třikrát během dvou měsíců 🙂 Čajovna je moje čtvrtá kniha od paní Caplin ze série Romantické útěky. A je to určitě to poslední, co jsem od ní četla, protože je to všechno na jedno brdo. Je pravda, že se příběhy vždy odehrávají v zajímavém prostředí – např. Brooklyn, Paříž, Island, Kodaň, Tokio….. a paní autorka ta prostředí umí velmi pěkně popsat. Dle informací na přebalu jejích knih se dozvíme, že jako PR ředitelka se několik let potloukala po Evropě a brala nejlepší žurnalisty zabývající se jídlem a pitím na novinářské exkurze, aby ochutnali gastronomické pochoutky v nejrůznějších městech. Takže je vidět, že ta místa opravdu zná a vybrala nám z nich to nejlepší. Ale všechny příběhy jsou napsané podle jednoho mustru a to je fakt otravné 😀

Pokračovat ve čtení Julie Caplin: Čajovna v Tokiu

William Boyd: Sweet Caress

Nedávno jsem tu psala o knize Pastva pro oči, v níž byla hlavní postavou fotografka. Nebyla mi vůbec sympatická jako žena, ale její fotografie by se mi byly bývaly líbily. V případě Amory Clay – hlavní hrdinky románu Sweet Caress vydaného v roce 2015, to bylo naopak. Byla to velmi akční žena a na rozdíl od Lilian z „Pastvy“ se neschovávala jen za fotoaparát, milovala život, ale její snímky mě teda bohužel moc nenadchly 😀 V knize se totiž objevují fotografie, které autor vybíral tak, aby se mu hodily do příběhu. Nadchlo mě to jako skvělý nápad, ale její umělecké fotografie mě bohužel fakt nezaujaly. Některé portréty ale byly povedené. Knihu jsem si před pár lety koupila ve velkém knihkupectví na vídeňském nádraží hlavně kvůli obálce. Ráda fotím a na román o fotografce jsem se tehdy hodně těšila. A konečně jsem ho dočetla.

Pokračovat ve čtení William Boyd: Sweet Caress

Myla Goldberg: Pastva pro oči

94. Stará žena, New York, 1968

Deníkový zápis, červenec 1968: Cestou do práce jsem natrefila na starou ženu, seděla před setmělou výlohou restaurace, s parukou pečlivě nasazenou, nohy v černých punčocháčích zkřížené v kotnících, medailonek spočívající na beztvarých tmavých šatech ještě zdůrazňoval jejich podobnost s rubášem. Její velikánská kabela ležela na boku jako cosi mrtvého a ona upírala oči do dálky s výrazem někoho, kdo ví, že to, nač čeká, nikdy nepřijde. Použitelná byla jen první expozice, protože pak se mi roztřásla ruka. Zmocnila se mě taková jistota, že vidím svou budoucnost, že jsem se musela držet ze všech sil, abych tu opuštěnou postavu nepopadla a nedožadovala se: „Povězte mi to! Vrátí se někdy?“ Pohled na tuto ženu ve mně vyvolával stejné zoufalství, jaké mě naplnilo, když jsem tě počátkem týdne posadila na letadlo do Clevelandu. Vím, že chci-li, aby se podobný pocit už nikdy nevrátil, musí se něco změnit.

Pokračovat ve čtení Myla Goldberg: Pastva pro oči

Nina Špitálníková: Mezi dvěma Kimy – Na studiích v KLDR

Koreanistce Nině Špitálníkové se v letech 2011 a 2012 podařilo dostat na studijní pobyt do severokorejského Pchjongjangu. V knize vydané v roce 2017 u Nakladatelství Lidové noviny popisuje novodobé dějiny jedné z posledních bašt totalitního režimu. Orwellovo 1984 je proti tomu, co v knize popisuje, pohádkou pro děti.

Pokračovat ve čtení Nina Špitálníková: Mezi dvěma Kimy – Na studiích v KLDR

Caroline Wallace: Nalezení ztracené Marty

Kdybych někdy pracovala v knihkupectví, tak bych se snažila propagovat nenápadné knihy. Vystavila bych je ve výkladní skříni s mystifikující cedulkou informující potencionální kupce, že se jedná o titul týdne či měsíce 🙂 Dost knih, které jsou propagovány, si velkou pozornost nezaslouží a drobné zajímavé tituly, které by se mohly líbit spoustě čtenářů, se k nim prostě nedostanou. Martin příběh mezi takové tituly patří. Není to až tak úžasná kniha, ale větší popularita by jí neuškodila. Je to vcelku neobvyklé téma, navíc se zde objevují i odkazy na britskou popkulturu poloviny sedmdesátých let.

Pokračovat ve čtení Caroline Wallace: Nalezení ztracené Marty

Leslie Parry: Chrám divů

Konec devatenáctého století nebyl pro obyvatele New Yorku zrovna procházkou růžovou zahradou. Obyčejní nepříliš majetní lidé se museli živit, jak se dalo. Ve velkoměstech sice byla spousta příležitostí, jak si přivydělat, ale velmi často to byla nesmírně těžká, často podřadná a vždy velmi špatně placená práce. Do velkých měst se stahovali lidé, kteří trpěli různými druhy postižení – viditelnými i skrývanými. V autorčině prvotině se podíváme do zábavního podniku na Coney Islandu a do temných uliček Manhattanu a z několika zdánlivě nesouvisejících příběhů na konci vznikne celkový obraz. Takže zase jedna z mých oblíbených skládaček 🙂

Pokračovat ve čtení Leslie Parry: Chrám divů

Mary Ann Shaffer: Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

Před sedmi lety jsme se s kamarády vydali do nedaleké slovenské Skalice na film Woodyho Allena Kouzlo měsíčního svitu – https://www.csfd.cz/film/344000-kouzlo-mesicniho-svitu/prehled/ V našem rodném městě se tehdy tento film nepromítal. Do Cinemaxu jsme dorazili dřív a zatímco kamarádi popíjeli kávu v kavárně, zašla jsem se podívat do knihkupectví a tam náhodou otevřela knihu, která mě zaujala tím dlouhatánským názvem a podle popisu byla psanou formou dopisů a odehrávala se na pro mě neznámých ostrovech v Lamanšském průlivu. Vypadalo to zajímavě, do té doby jsem nikdy nic podobného nečetla, tak jsem knihu rychle zaplatila a spěchala k promítacímu sálu. Přečetla jsem ji skoro na jeden zátah a začala doporučovat. Bývalé kolegyni se líbila tak, že ji chtěla půjčit i svým příbuzným a chtěla ji ode mě odkoupit. Nenamítala jsem, protože to bylo v období, kdy jsem si oblíbené knihy přečtené v češtině pořizovala v angličtině. A včera jsem ji na jeden zátah přečetla znovu.

Pokračovat ve čtení Mary Ann Shaffer: Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů