Sofi Oksanen: Norma

Moje druhá kniha od Sofi. A v žádném případě není poslední, v knihovně na mne čekají Stalinovy krávy a pak si půjčím i Očistu. Severské detektivky nevyhledávám, tato módní vlna mne minula, jsem spíše fanynkou finského podivna a proto se také těším na příští sobotu, kdy si z místního knihkupectví odnesu román Magický průvodce městem pod pahorkem.

Pokračovat ve čtení Sofi Oksanen: Norma

Slabší filmový únor

Co jsem začala pracovat ve Vídni, tak bohužel nechodím do biografu tak často, jak jsem byla zvyklá. Mé oblíbené Burg Kino promítá filmy v angličtině s německými titulky, ale bohužel jen několik málo filmů pořád dokola. A se zpožděním! Česká distribuce je k mému velkému překvapení rychlejší. Nicméně díky tomuto zpoždění jsem viděla svůj první „vídeňský film“ Příchozí. Ten mi v ČR utekl a moc mě to tehdy mrzelo.

Pokračovat ve čtení Slabší filmový únor

Celeste Ng: Vše, co jsme si nikdy neřekli

Rodiče hrají v životě každého z nás velkou roli. Od našeho narození až do dospělosti, často si neuvědomují, kolik už je nám let a stále se snaží nám do něčeho mluvit, radí nám, mají stále určitá očekávání. Někteří se smíří s tím, že nejsme takoví, jaké si nás vysnili. Jiní se nepřestávají snažit nás přetvořit k obrazu svému. Někteří z nás se změní, jiní to vydrží a jdou si vlastní cestou, někdy se vztahy s rodiči zpřetrhají. V nejhorším případě to skončí tragicky – sebevraždou dítěte.

Pokračovat ve čtení Celeste Ng: Vše, co jsme si nikdy neřekli

Donna Tartt: Malý kamarád

Příběh začíná velmi idylicky – v domě rodiny Cleveových se chystá rodinná oslava. Všichni mají plné ruce práce, děti jsou v zahradě, ženy doma vaří, žehlí, připravují stůl. Když se začnou po dětech shánět, zjistí, že devítiletý Robin neodpovídá na volání. Jdou se po něm podívat a najdou ho oběšeného na stromě. Vražda malého chlapce není nikdy objasněna. Do jejího vyšetřování se po dvanácti letech znovu pouští Harrieta, které v té době ještě nebyl ani rok.

 

Pokračovat ve čtení Donna Tartt: Malý kamarád

Jen Lien-Kche: Rozpukov /Místopis čínského zázraku/

K přečtení tohoto díla současného čínského spisovatele jsem se nechala nalákat příslibem magického realismu. Ten se v románu projevoval převážně prostřednictvím kvetení a superrychlého růstu rostlin všeho druhu, nadměrným výskytem zvířectva a ptactva a nevysvětlitelnými meteorologickými úkazy. Pokud v románu někdo prožíval silná citová pnutí, tak většinou spustil některý z výše jmenovaných nadpřirozených/nepřirozených jevů.

rozpukov

Pokračovat ve čtení Jen Lien-Kche: Rozpukov /Místopis čínského zázraku/

Lednové filmy

Loni jsem tu o filmech nepsala. Viděla jsem jich tolik, že jsem to očividně nestíhala 🙂 Zúčastnila jsem se dvou filmových festivalů a kromě žhavých novinek jsem zhlédla i pár úžasných britských komedií z 50. let a i pár animovaných dětských. Letos toho kvůli práci tolik nestihnu, ale o to víc si to vychutnám, protože každá návštěva biografu bude letos taková malá odměna 🙂

Pokračovat ve čtení Lednové filmy

Jennifer Scott: The Accidental Book Club

Na tento titul jsem narazila náhodou, když jsem hledala jinou knihu s knižním klubem v názvu. Nenašla jsem ji, tak jsem si řekla, že zkusím i toto. Poučení do budoucna – knižní klub v názvu zdaleka nezaručuje kvalitu dotyčného literárního díla. Kdybych si byla bývala pořádně přečetla hodnocení na goodreads, tak bych se knize obloukem vyhnula. Takto posloužila jedině k tomu, že mi rychle uběhla dlouhá cesta autobusem. No a o čem to tedy celé bylo?

Pokračovat ve čtení Jennifer Scott: The Accidental Book Club

Jack Baxter, Joshua Faudem: MIKE’S PLACE – Pravdivý příběh o lásce, blues a teroru v Tel Avivu

Grafický román vypráví o teroristickém útoku z dubna 2003 na klub Mike´s Place – místo, kde se v Tel Avivu scházejí  za zábavou všichni svobodně smýšlející lidé. Cizinci se tu spolu s místními baví bez rozdílu pleti či vyznání. Pro politiku tu není místo. Zpočátku bezstarostné natáčení je občas narušeno vzpomínkami na válku. Řeší se tu i vztahy mezi zaměstnanci podniku. Příběh vyprávějí přímý účastníci neštěstí, kteří v té době o klubu natáčeli dokument. Byli to stateční lidé přesvědčení o tom, že násilí se dá čelit tím, že ukážeme, že se ho nebojíme a nenecháme se jím zastrašit. Dokument Blues by the beach získal několik ocenění a je zajímavé vidět, jak vypadali skutečné postavy příběhu. Ilustrace tohoto grafického románu se mi totiž moc nelíbily, nicméně příběh to byl zajímavý.

Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem

Některá literární díla jsou očividně náročná jak intelektuálně, tak  fyzicky. Tato kniha byla fakt dřina. Je dost dobře možné, že jsem se během jejího čtení v posteli i zpotila, v křesle jsem si namohla záda a ruce a bolela mě z ní hlava 😀 Ale stálo to za to!!! Četla jsem ji dlouho, občas jsem se do ní po delší době potřebovala začíst, někdy jsem přemýšlela, že určité pasáže přeskočím (Kircher se svým sebevědomím tlacháním mi občas fakt lezl na nervy a měla jsem pocit, že mě zbytečně zdržuje), ale nakonec jsem vytrvala a zvítězila! Po dočtení jsem měla pocit, že jsem složila velmi obtížnou skládačku, na jejímž konci jsem dostala obraz od Hieronyma Bosche!

 

Pokračovat ve čtení Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem

Rok se s rokem sešel

Úžasná rekapitulace literárního roku vytvořená mým oblíbeným Goodreads. Letošní rok byl pro mě čtenářsky nejplodnější – hodně jsem cestovala a když člověk prosedí několik dní na nádražích a ve vlacích, tak toho přečte opravdu hodně 🙂 Je velmi těžké vybrat nejlepší knihu – hodně mě letos překvapili čeští autoři – např. Reinerův Básník nebo Pod sněhem Petry Soukupové. Nejhorší kniha – tam mám favoritů několik, např. Podle skutečného příběhu – to byla opravdu hrůza 😀

Těším se, jaké knihy si přečtu v roce příštím a všem čtenářům blogu přeji spoustu času na čtení a samé zajímavé tituly 🙂

123456789101112131415161718