Jennifer Scott: The Accidental Book Club

Na tento titul jsem narazila náhodou, když jsem hledala jinou knihu s knižním klubem v názvu. Nenašla jsem ji, tak jsem si řekla, že zkusím i toto. Poučení do budoucna – knižní klub v názvu zdaleka nezaručuje kvalitu dotyčného literárního díla. Kdybych si byla bývala pořádně přečetla hodnocení na goodreads, tak bych se knize obloukem vyhnula. Takto posloužila jedině k tomu, že mi rychle uběhla dlouhá cesta autobusem. No a o čem to tedy celé bylo?

Pokračovat ve čtení Jennifer Scott: The Accidental Book Club

Jack Baxter, Joshua Faudem: MIKE’S PLACE – Pravdivý příběh o lásce, blues a teroru v Tel Avivu

Grafický román vypráví o teroristickém útoku z dubna 2003 na klub Mike´s Place – místo, kde se v Tel Avivu scházejí  za zábavou všichni svobodně smýšlející lidé. Cizinci se tu spolu s místními baví bez rozdílu pleti či vyznání. Pro politiku tu není místo. Zpočátku bezstarostné natáčení je občas narušeno vzpomínkami na válku. Řeší se tu i vztahy mezi zaměstnanci podniku. Příběh vyprávějí přímý účastníci neštěstí, kteří v té době o klubu natáčeli dokument. Byli to stateční lidé přesvědčení o tom, že násilí se dá čelit tím, že ukážeme, že se ho nebojíme a nenecháme se jím zastrašit. Dokument Blues by the beach získal několik ocenění a je zajímavé vidět, jak vypadali skutečné postavy příběhu. Ilustrace tohoto grafického románu se mi totiž moc nelíbily, nicméně příběh to byl zajímavý.

Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem

Některá literární díla jsou očividně náročná jak intelektuálně, tak  fyzicky. Tato kniha byla fakt dřina. Je dost dobře možné, že jsem se během jejího čtení v posteli i zpotila, v křesle jsem si namohla záda a ruce a bolela mě z ní hlava 😀 Ale stálo to za to!!! Četla jsem ji dlouho, občas jsem se do ní po delší době potřebovala začíst, někdy jsem přemýšlela, že určité pasáže přeskočím (Kircher se svým sebevědomím tlacháním mi občas fakt lezl na nervy a měla jsem pocit, že mě zbytečně zdržuje), ale nakonec jsem vytrvala a zvítězila! Po dočtení jsem měla pocit, že jsem složila velmi obtížnou skládačku, na jejímž konci jsem dostala obraz od Hieronyma Bosche!

 

Pokračovat ve čtení Jean-Marie Blas de Roblès: Tam, kde jsou tygři domovem

Rok se s rokem sešel

Úžasná rekapitulace literárního roku vytvořená mým oblíbeným Goodreads. Letošní rok byl pro mě čtenářsky nejplodnější – hodně jsem cestovala a když člověk prosedí několik dní na nádražích a ve vlacích, tak toho přečte opravdu hodně 🙂 Je velmi těžké vybrat nejlepší knihu – hodně mě letos překvapili čeští autoři – např. Reinerův Básník nebo Pod sněhem Petry Soukupové. Nejhorší kniha – tam mám favoritů několik, např. Podle skutečného příběhu – to byla opravdu hrůza 😀

Těším se, jaké knihy si přečtu v roce příštím a všem čtenářům blogu přeji spoustu času na čtení a samé zajímavé tituly 🙂

123456789101112131415161718

Anna Quindlen: Zátiší s kousky chleba

Po dlouhé době jsem dočetla knihu 🙂 Poslední dobou mám rozečtených několik objemných titulů, tak jsem si potřebovala odpočinout u něčeho lehčího a vybrala si toto. Autorka je držitelkou Pulitzerovy ceny, takže jsem čekala něco sofistikovanějšího, nicméně svůj účel – odpočinout si a mít to rychle za sebou – kniha splnila 🙂

Pokračovat ve čtení Anna Quindlen: Zátiší s kousky chleba

Praha noir – Čtrnáct povídek předních českých spisovatelů

Tuto povídkovou sbírku jsem viděla na mnoha instagramových profilech i na několika blozích, původně jsem neměla v plánu ji číst, ale pak jsem po ní sáhla v knihovně v poličce s novými tituly a po přečtení jsem byla velmi mile překvapena. Někteří čtenáři si stěžovali na nevyváženou kvalitu povídek, ale tak to se od sbírky, do níž přispívají různí autoři, dá očekávat. Nicméně je pravda, že Pavel Mandys, který ji uspořádal, mohl být na autory přísnější. V některých povídkách hraje Praha podstatnou roli, do některých je víceméně na sílu propašován název ulice či čtvrti a mohla by se  odehrávat prakticky kdekoliv.

noir

Pokračovat ve čtení Praha noir – Čtrnáct povídek předních českých spisovatelů

Kreslená lahůdka

Na filmové sci-fi už jsem stará, to jsem si už bohužel několikrát ověřila, nicméně na komiksové sci-fi, které je skvěle nakreslené a navíc ještě nepostrádá spoustu vtipných situací,  jsem ještě mladá dost 😀 O tom jsem se přesvědčila při čtení Ságy od Briana K. Vaughana a Fiony Staples. První část jsem četla v angličtině tak před dvěma lety, přemýšlela jsem, že si pořídím i další díly, protože u nás po tom v té době ještě nebylo ani vidu ani slechu, ale pak mi asi bylo líto těch peněz (nejsou to zrovna nejlevnější sešitky) a posléze jsem na knihu zapomněla. Ale pak jsem zahlédla na Instagramu fotku českého vydání, neváhala a půjčila si je v knihovně. Ooooooo, velký zážitek!!!!

 

 

Pokračovat ve čtení Kreslená lahůdka

Peter Krištůfek: Dům hluchého

Každé hodiny v tom domě ukazovaly jiný čas. V domě v malém slovenském městě Brežany, kde bydlel významný lékař se svou rodinou. V domě, který měl mnoho společného s Goyovým Domem hluchého, na jehož stěnách malíř vytvořil během svého nejtajemnějšího období cyklus čtrnácti Černých maleb. Kapitoly románu jsou pojmenovány podle některých maleb.

Pokračovat ve čtení Peter Krištůfek: Dům hluchého

Robert Holdstock: Avilion

Není to tak dávno, co jsem přečetla první román R. Holdstocka z Ryhopského lesa – Les mytág. Velmi mne zaujal, něco tak neobvyklého jsem již dlouho nečetla a chtěla jsem se o osudech hlavních postav dozvědět víc, takže jsem při nejbližší návštěvě knihovny zamířila do sekce fantasy. Hned na samém začátku musím přiznat, že jsem byla zklamaná. Les mytág nastavil příčku hodně vysoko, čekala jsem pohádkovější děj, místo toho jsem dostala něco mezi drsnějším Pánem prstenů a Hrou o trůny.

Pokračovat ve čtení Robert Holdstock: Avilion