Rodinná sága, kterou Berliner Zeitung označil za nejvýznamnější polskou prózu počátku jednadvacátého století, je prvním autorčiným do češtiny přeloženým románem. Letos v červnu by měl vyjít další – Chmurdálie – volné pokračování Pískového vrchu, tentokrát přeložen Michaelou Benešovou. Těším se velmi, protože Pískový vrch považuji za velký literární zážitek.
Etta and Otto and Russel and James
Debut kanadské spisovatelky a muzikantky Emmy Hooper vyšel v roce 2014 a byl nominován na cenu Amazon.ca First Novel Award. Velmi slibně vypadá i její další román z roku 2018 – Our Homesick Songs na který se velmi těším. Její prvotina – tato nenápadná lahůdka – nás zavede do Kanady do doby těsně před druhou světovou válkou a posléze i do současnosti. Obě časové roviny se prolínají, stejně jako se prolíná skutečnost se snem a jedna milovaná bytost s druhou. Hlavními postavami jsou tři osmdesátníci, kteří si na sklonku života ještě chtějí splnit dávná přání.
Nějak mi to čtení poslední dobou nejde
Poslední dobou jsem velmi nesoustředěná čtenářka – mám rozečtenou spoustu knih a místo abych některou konečně dočetla, začínám číst další. Tento týden se mi konečně podařilo jakž takž zklidnit a dočetla jsem dokonce tři tituly. Obvykle se tu zmiňuji o tom, že přečtené knihy měly něco společného. Tentokrát jsem na žádný společný prvek nepřišla – horror, román o nestárnoucím muži a novela o nudném mladíkovi 🙂
Isabel Allende: The Japanese Lover
Z času na čas se pouštím do četby pokladů ukrytých doma po různých skříní – do knihovniček se mi žádné nové knihy už prostě nevlezou. Dnes jsem vytřídila několik kousků, které už asi nikdy nevezmu do ruky a chystám se s nimi na procházku do knihobudky v parku u nemocnice. Japonského milence jsem našla v šatníku 🙂
O ženě, která naučila Američany číst
Průkopnice paperbacku v USA Betty Ballantine neplnila pravidelně titulní stránky novin. Přesto se ale víc než kdo jiný zasloužila o čtenářskou revoluci na novém kontinentě. Zpráva o jejím úmrtí proto neprošla bez povšimnutí. Ballantine zemřela 12. února v New Yorku v úctyhodných 99 letech. Svůj život zasvětila knihám, a to hlavně těm paper-backovým. Nebyla ženou z plakátu, ale dámou v pozadí, šedou eminencí, bez které by knižní svět dnes vypadal dozajista jinak.