Už dlouho jsem se při čtení tolik nepobavila. Byť se hlavní postavě v životě příliš nedařilo, byl její příběh vyprávěn s humorným nadhledem. Elizabeth Zottová byla velmi přímočará, v osobním životě bych s někým takovým měla velký problém :). Dost lidí by ji mohlo považovat i za suchopárnou, nudnou – do této skupiny se nakonec řadím i já 😀 Přesto jsem si ji oblíbila a velmi jí fandila. Byla velkou bojovnicí za rovnoprávnost žen, v Americe na přelomu 50. a 60.let bylo skutečně za co bojovat!! Mužské postavy byly v románu vylíčeny jako nejhorší z nejhorších, snad kromě Calvina, doktora Masona a Waltera. Není to vůči mužům obecně příliš fér, takže kdo má pocit, že to bude příliš feministické a nedokáže se povznést nad nadsázku, tak by se této knize měl raději vyhnout.


