Irena Moravcová: Dům roztříštěných snů

Měla jsem čtenářskou krizi. Nedařilo se mi do ničeho pořádně začíst. Přečetla jsem jednu, dvě stránky a knihu odložila. Mrzelo mě to, ale nebyla jsem schopna se pořádně soustředit a nechtěla jsem se do čtení nutit. A pak mě napadlo, že potřebuji příběh, který přečtu jedním dechem a který ukončí to čtenářské trápení. Tak jsem si v knihovně půjčila městskou fantasy detektivku z prvorepublikové Prahy a přelouskala ji během prodlouženého víkendu. A už se moc těším, až se o víkendu zase do něčeho začtu.

Octavia E. Butler: Podobenství o rozsévači

Tak na toto jsem se hodně těšila. Apokalypsa v nepříliš vzdálené budoucnosti – to já ráda 🙂 Nakonec jsem až tak nadšená nebyla, ale na autorku jsem v žádném případě nezanevřela. Napsala ještě několik oceněných sci-fi a některá z nich si ráda přečtu, jejich náměty vypadají velmi zajímavě a mají velmi slušná hodnocení.

Florian Illies: 1913 Léto jednoho století

Kniha nabitá informacemi vyžadující zodpovědného čtenáře. Tím jsem já nebyla, protože jsem se nechala odradit tou spoustou historických postav, které se objevily již v první kapitole. Mám doma ještě jednu podobnou knihu a tu již budu číst tak, jak si to vyžaduje – pomalu, s tužkou v ruce a iPadem po ruce 🙂

Ale pokud jste zvídaví, zajímáte se o začátek minulého století a budete ochotni věnovat knize více času (není úplně od věci si dělat poznámky), jděte do toho. Je to totiž velmi dobře napsané a občas vás překvapí i vtipná poznámka.

K četbě této knihy mě inspirovala kamarádka, kterou jsem po delší době potkala koncem minulého roku v místním biografu. Sešly jsme se na filmu Miloval jsem svou ženu (který se pravděpodobně odehrával přibližně ve stejné době) a kromě jeho rozboru jsme se věnovaly i vánočním dárkům. Ona dostala tuto knihu, já jsem ji už nějaký čas měla doma v knihovně.

Susanna Clarková: Piranesi

Máte pocit, že vás už v literárním světě nic nepřekvapí; potěší a nadchne, ale nepřekvapí. A pak si přečtete nejnovější román autorky pozoruhodného díla Jonathan Strange a pan Norrell a jste absolutně nadšeni. Víceméně od třetiny knihy jsem si snad na každé stránce říkala, jak vůbec někoho napadne napsat příběh, jakým je Piranesi.

Christy Lefteri: Včelař z Aleppa

Autorka se během uprchlické krize vydala pomáhat do Athén jako dobrovolnice UNICEF. Během svého působení tu potkala spoustu lidí, vyslechla jejich příběhy a inspirovala se jimi při psaní tohoto románu. Ten se na obálce svého českého vydání pyšní titulkem „Světový bestseller, prodáno přes milion výtisků“. Podle mě je to velmi přeceňovaná kniha, která není ani dobře napsaná (nebo není dobře přeložená?). Jediným kladem je to, že mainstreamovým čtenářům přiblíží téma uprchlické krize a zběžně je seznámí s útrapami, kterými musí lidé na cestě za svobodou a „lepším“ životem přetrpět.

Můj čtenářský rok s Goodreads

Rok 2021 stál víceméně za starou bačkoru, ale co se četby a poslechu rozhlasové četby na pokračování týče se mi dařilo. Četla jsem dokonce i romantické knihy, ale s tím je letos konec. Budu si vybírat obezřetněji 🙂 Budu se dál prokousávat domácí knihovničkou, mám nachystaných pár objemnějších knih a k některým knihám se chci vrátit.

Gail Honeyman: Eleanor se má vážně skvěle

Jsou knihy, na které se těším a knihy, od kterých vůbec nic nečekám. A pak jsem překvapena, jaký poklad se mi doma skrýval a málem nepřečten byl odnesen do knihobudky 🙂 Po dočtení Eleanořina příběhu jsem si uvědomila, jaká je škoda, že některé knihy jsou chvíli populární a pak po nich ani pes neštěkne, byť by si zasloužily dlouholetou pozornost. Jsou chvíli in a pak je nahradí jiný titul a už se k nim málokdo vrátí. A tak pořád dokola. Občas je mi smutno po časech, kdy vycházelo méně knih a čtenáři si jich tak víc vážili. Více osudy hrdinů oblíbených románů prožívali, vyprávěli si o nich.

Nihad Sirees: Ticho a vřava

Autor románu pochází ze Sýrie a Ticho a vřava se tam dle popisku na obalu knihy také odehrává. Pro neznalého nepoučeného čtenáře by asi bylo obtížné zasadit děj na nějaké konkrétní místo. Město ani země nejsou nijak blíže určeny. Čtenář se může orientovat pouze podle arabsky znějících jmen. Děj se také odehrává v neurčité době. Fakt, že se jedná o velmi nedávnou minulost, se dá poznat jen podle toho, že úředníci používají počítače.

Natalie Jenner: Spolek Jane Austenové

Pokud hledáte vhodnou odpočinkovou knihu na dlouhé podzimní a zimní večery, tak sáhněte po tomto románu, v němž čas na anglickém venkově pár měsíců po válce pomalu plyne, hlavní postavy jsou vesměs milí literatury milovní jedinci a jediného drobného vzrušení se nám dostane jen v kapitolách věnovaných hollywoodské hvězdě. Narazíme sice na pár zmínek o strastech poválečného života, například o smrti blízkých několika hlavních postav, ale nijak široce se nerozebírají. Je to skutečně příjemné čtení. O Jane Austen se tu toho moc nedozvíte, ale přenesete se do světa sympatických literárních nadšenců.

• 

• 

• 

Jules Preston: The map of us

Kamarádka, která žije v malém městě nedaleko švýcarského Zurichu, chodí pravidelně nahlížet do místní knihobudky a už si odtud přinesla několik zajímavých kousků. Poté, co je přečte, mi je nabídne, protože ví, jak ráda čtu knihy v angličtině. Neměla jsem v kufru tolik místa, tak jsem si vzala jen dvě. První jsem přečetla hned cestou domů, protože jsem na ni byla zvědavá a měla jsem chuť na něco oddechového. Já jsem si totiž na cestu zabalila knihu, o které se ani náhodou nedá tvrdit, že by byla odpočinková a možná ji nakonec ani nedočtu 🙂

•