Březen – do kina vlezem

Prvním filmem zhlédnutým v měsíci březnu byl první film letošního Projektu 100, kterým se stalo Okno do dvora Alfreda Hitchcocka. Je označován jako mysteriozní thriller, takže se stále trochu stydím přiznat, že jsem se u toho spíš smála 🙂 Není se čemu divit, to, co bylo v roce 1954 považováno za tajemné a napínavé, se může současnému divákovi jevit úplně jinak. Konverzačka v pomalém tempu odehrávající se v bytě fotografa Jeffa, který je kvůli zlomené noze upoután na invalidní vozík. James Stewart ho zahrál moc dobře, jeho výkon byl přesvědčivý. Grace Kelly byla unylá, jako herečka mě nezaujala, myslím, že se v civilním životě hodně podobala té naivní povrchní husičce, kterou ve filmu hrála. Hodně se mi líbily voyeurské scény – Jeffovi sousedé byli na filmu to nejzajímavější.

Pokračovat ve čtení Březen – do kina vlezem

Reklamy

Únorové filmy

Filmový únor vůbec nezačal špatně. Kód Enigmy s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli se mi velmi líbil. Benedicta jsem znala jen ze seriálu BBC Sherlock a divadelní hry Frankenstein, takže jsem byla zvědavá, jak se této role zhostil. Rysy tváře mi hodně připomínal Nicka Cavea 🙂 O Alanu Turingovi jsem nikdy dřív neslyšela (dívko, dívko, zamysli se nad svým všeobecným přehledem!!!), o prolomení Enigmy jsem nějaké informace měla z jednoho staršího filmu, ale většina historických údajů byla pro mne neznámá. Výborné herecké výkony, krásné kostýmy a kulisy filmu. Moc všem přeji, aby film získal nějakého významnějšího Oscara.

Pokračovat ve čtení Únorové filmy

Nejočekávanější filmy roku 2015

Tak na toto všechno se můžeme těšit v letošním roce a zatím to vypadá, že to bude stát za to.

Autorské filmy – v první části výběru zveřejněného na Filmserveru jsem si už pár titulů vybrala.

Toto nebude tak úplně můj šálek kávy, ale třeba mě něco z toho nakonec zaujme díky skvělým recenzím

Třetí část

Tangerine – film ze Sundance natočený na iPhone se k nám asi nedostane, ale je to moc zajímavá myšlenka a hlavně inspirace pro filmové nadšence. Je pravda, že takto si bude moci natočit film kdekdo, ale nakonec proč ne – mezi spoustou nudných nebo naivních filmečků se určitě najdou i slibné snímky a do pozornosti diváků se tak dostanou tvůrci, o kterých by se jinak svět nedozvěděl.

Velmi pěkné ohlédnutí za filmovým rokem 2014

Lednové filmy

Prvním letošním filmem zhlédnutým v našem milovaném místním biografu byl film Příšerný vlasy. Příběh se odehrává v hlavním městě Venezuely Caracasu. Hlavní hrdina je roztomilý osmiletý míšenec s hustými kudrnatými vlasy. Ty se mu však ani trochu nelíbí, chtěl by mít rovné vlasy jako nějaký pofidérní zpěvák. Doma v koupelně před zrcadlem si je neustále rovná. Jeho matka pro to nemá pochopení, obává se, že je gay, dokonce ho kvůli tomu vezme k lékaři. Je nešťastná – vdova bez peněz a bez práce, se dvěma dětmi, žijí na sídlišti, které vypadá jako slum. Zajímavá sonda do života obyčejných chudých obyvatel Caracasu natočená téměř dokumentárním stylem. Hlavní hrdina mi byl moc sympatický, obyčejný chlapeček, který je prostě nešťastný kvůli něčemu, co bohužel nezmění, zaujala mě i babička, ta svého vnuka v jeho zálibě podporovala,  učila ho tančit na roztomilou píseň

Pokračovat ve čtení Lednové filmy