John Boyne: Poutník před branami moudrosti

V románu z roku 2020 nás autor bere na cestu kolem světa trvající přes 2000 let. Vypráví příběh muže, který ztratil své milované ženy a děti a rozhodl se je pomstít. Moc jsem se těšila – předchozí Skrytá zuřivost srdce (více info zde: https://lostsoul2015.wordpress.com/2020/08/12/john-boyle-skryta-zurivost-srdce/ ) nasadila laťku velmi vysoko. Má očekávání bohužel zůstala nenaplněna. Zpočátku jsem byla nadšena, ale postupem času jsem začala přemýšlet, že přeskočím až na konec, abych se dozvěděla, jak to celé skončilo.

Kniha vypráví jeden příběh odehrávající se na mnohých místech světa různým mužům v různých časových obdobích. Pokaždé, když hlavnímu hrdinovi šlo o život a ocitl se na pokraji smrti, míval pocit obráceného „déja vu“ – viděl, jak se jeho život žene vpřed staletími až někam daleko ke hvězdám. Příběh sám o sobě byl velmi jednoduchý; zajímavé na něm bylo to, že se odehrával od roku 1 našeho letopočtu, kdy začal v Palestině až do roku 2080, kdy skončil na vesmírné lodi nesoucí do vesmíru poslední zbytky lidské civilizace. Jedna kapitola se odehrává v Praze během vpádu nacistů do Československa.

Je noc. Povečeřel jsem s bratrem a se synem a oba odešli do svých pokojů. Než jsem uklidil zbytky a rozestlal postel, přešel jsem k oknu a podíval se ven směrem k obloze. Domovská planeta, na kterou nikdy nevkročím, je stovky milionů kilometrů odtud, a když teď hledím do tmy, cítím dobrou vůli vesmíru, který mě obklopuje. Myslím na ty, kteří na planetě zůstali, když začalo vyhnanství, na ty, kteří to nepřežijí a na ty, kteří teď nastupují do transportů a navždy se loučí s přáteli a rodinou.

V životě jsem ztratil hodně blízkých, a rozloučit jsem se mohl jen málokdy. Když se ve zmatku vzbudím a nevím, kdo jsem, často si nejsem jist, jestli vůbec patřím do téhle doby a na tohle místo. Najednou vidím otce, jak si po usmrcení desítek dětí čistí meč. O postel se dělím s bratrancem, jehož zkroucené nohy mě odpuzují. Na tržišti kupuji otroky a za nějaký čas kupují jako otroka mě. Jsem vrah. Vytesávám sochy do úbočí hor a dívám se, jak na kusu ledu odplouvá nějaký starý muž. Maluji písmena na obrovský list pergamenu z telecí kůže. Vydávám se na pouť, svede mě žena a pak ponořím ruku do hrnce s vařícím olovem. Vylezu na palubu lodi duchů, dívám se, jak se na divadelním jevišti zjevuje přízrak, a ze dna studny slyším výkřiky hrůzy. Slyším, jak vězeň odříkává svoje poslední slova, vidím, jak nějakého muže zastřelí, protože řekl pravdu, a oknem hledím na armádu tanků valící se ulicí přede mnou. Tohle všechno a nejen to jsem já.

Vadilo mi neustálé připomínání toho, k čemu došlo v předchozích kapitolách. Podle mě to mělo smysl na začátku knihy, kdy si čtenář zvykal na neobvyklý způsob vyprávění. Ale postupem času to bylo otravné a některé kapitoly mi připadaly vyloženě zbytečné. Jako by sloužily jen k tomu, aby se autor předvedl, kolik různých prostředí si pro svou knihu nastudoval. Kniha mohla být mnohem kratší a vyprávění by tak mělo větší spád. Zpočátku byly časové intervaly mezi jednotlivými střípky skládačky velmi krátké, takže se čtenáři dostalo poměrně velké dávky tehdejších krutostí – znásilňování, mučení, vraždění. Nic z toho nebylo popsáno detailně, ale často se o tom hovořilo. V některých kapitolách se hlavní hrdina setkal s významnými osobami té doby – s vládci, dobyvateli, mořeplavci, umělci. On sám měl pokaždé jiné výtvarné nadání a své současníky většinou morálně převyšoval. Všechny kladné postavy byly velmi nevýrazné, o jejich povaze jsme se toho moc nedozvěděli. Na zlosynech se v první polovině knihy autor naopak vcelku vyřádil. Konec byl takový nanicovatý a dalo by se říct, že jsem litovala, že jsem knihu četla. Při čtení první třetiny knihy jsem ji chtěla vychvalovat do nebes, ale nakonec ji určitě doporučovat nebudu. A nevyvedla se ani česká obálka :/

Dočteno ve vlaku cestou z dovolené 🙂

Madeira, která se tu podobá na krajinu z Pána prstenů

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s