Pokud hledáte vhodnou odpočinkovou knihu na dlouhé podzimní a zimní večery, tak sáhněte po tomto románu, v němž čas na anglickém venkově pár měsíců po válce pomalu plyne, hlavní postavy jsou vesměs milí literatury milovní jedinci a jediného drobného vzrušení se nám dostane jen v kapitolách věnovaných hollywoodské hvězdě. Narazíme sice na pár zmínek o strastech poválečného života, například o smrti blízkých několika hlavních postav, ale nijak široce se nerozebírají. Je to skutečně příjemné čtení. O Jane Austen se tu toho moc nedozvíte, ale přenesete se do světa sympatických literárních nadšenců.
Ve vesnici Chawton strávila několik posledních let svého života slavná spisovatelka Jane Austen. Pár místních obyvatel se rozhodne založit spolek, který by se staral o autorčin odkaz. Do vsi často jezdí spisovatelčini fanouškové a vyptávají se obyvatel, kde najdou nějaké stopy po jejím životě. A to se místní příznivci jejích románů rozhodnou změnit. Chtějí zde vybudovat muzeum. Mezi zakládajícími členy jsou prostý rolník, místní lékař, bývalá učitelka, notář, mladičká služebná z panství i její zaměstnavatelka. Dají do novin inzerát informující o vzniku spolku a získají tak i velmi nečekanou členku, která spolku pomůže nejen svým nadšením pro věc, ale i větším finančním obnosem. Je to hollywoodská hvězda Mimi, která již Chawton před válkou navštívila a její snoubenec chystá natáčení filmu podle jednoho z románů slavné autorky.
Ačkoliv se příběh odehrává nedlouho po skončení druhé světové války, není tím příběh víceméně nijak zásadně ovlivněn. Vyprávění je zaměřeno na všední život hlavních postav, na to, jak se vyrovnávají s nepřízní osudu. Romány Austenové, které často čtou pořád dokola, jim poskytují útěchu i rozptýlení. Přiznávám, že já bych v jejích románech útěchu ani rozptýlení nenašla. Četla jsem jen zkrácenou verzi Emmy a viděla zdařilou filmovou adaptaci Pýchy a předsudku a to mi bohatě stačilo!! Neskutečně mě dráždilo jednání postav, jejich otravné pletichaření, klevetění, neustálé hovory o mužích! Dívky a ženy ze společenské vrstvy, která si mohla dovolit služebnictvo, jen posedávaly na pohovkách, vyšívaly, četly básně či bibli a snily o princi na bílém koni, který se jednoho dne zčistajasna zjeví, s dotyčnou se do sebe zamilují se a během několika dní bude svatba. To pro mě bylo opravdu nesnesitelné 🙂 Přesto přese všechno hodnotím Spolek Jane Austenové velmi kladně. Děj románů se mezi hlavními hrdiny občas probírá, ale jinak se hlavní postavy chovají přiměřeně poválečné době. To znamená normálně 🙂 Kniha končí happy-endem, což mi přišlo poněkud přitažené za vlasy, ale za dlouhých podzimních večerů takové konce čtenáři ocení 🙂 Moc by se mi líbilo, kdyby knihu zpracoval Český rozhlas jako četbu na pokračování. Mám i vytipovaných pár hlasů, které by se mi tam hodily 🙂
lostsoul2015 