Mary Ann Shaffer: Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

Před sedmi lety jsme se s kamarády vydali do nedaleké slovenské Skalice na film Woodyho Allena Kouzlo měsíčního svitu – https://www.csfd.cz/film/344000-kouzlo-mesicniho-svitu/prehled/ V našem rodném městě se tehdy tento film nepromítal. Do Cinemaxu jsme dorazili dřív a zatímco kamarádi popíjeli kávu v kavárně, zašla jsem se podívat do knihkupectví a tam náhodou otevřela knihu, která mě zaujala tím dlouhatánským názvem a podle popisu byla psanou formou dopisů a odehrávala se na pro mě neznámých ostrovech v Lamanšském průlivu. Vypadalo to zajímavě, do té doby jsem nikdy nic podobného nečetla, tak jsem knihu rychle zaplatila a spěchala k promítacímu sálu. Přečetla jsem ji skoro na jeden zátah a začala doporučovat. Bývalé kolegyni se líbila tak, že ji chtěla půjčit i svým příbuzným a chtěla ji ode mě odkoupit. Nenamítala jsem, protože to bylo v období, kdy jsem si oblíbené knihy přečtené v češtině pořizovala v angličtině. A včera jsem ji na jeden zátah přečetla znovu.

Hlavní postava Julie Ashton je třicetiletá spisovatelka, která se za války proslavila humornými sloupky. Ty posléze vyšly knižně pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje v nakladatelství Juliina přítele z dětství, bratra její nejlepší kamarádky Sofie. Julie s knihou začne začátkem roku 1946 objíždět města a debatovat se čtenáři. Je to vcelku únavné a nepřináší jí to mnoho radosti. Tu do jejího života vnese nečekaný dopis – z ostrova Guernsey jí napíše Dawsey Adams. Její adresu nalezl v knize esejí Charlese Lamba, která původně patřila Julii a on si ji koupil během války. Chce se s ní podělit o zážitky z četby a také ji prosí o zaslání dalších děl tohoto autora. Ve svém dopise mimo jiné zmíní i čtenářský klub, který na ostrově vznikl v době okupace ostrova nacisty. Julie mu odepíše a zmínka o klubu ji zaujme – chtěla by se o něm zmínit v článku, který slíbila napsat pro literární časopis. Dawsey se obává, že jeho vyjadřovací schopnosti nejsou dostatečné, proto Julii navrhne, že její adresu předá i dalším členům klubu a tím začne krásné korespondenční přátelství mezi londýnskou spisovatelkou a obyvateli ostrova. Ozvou se jí i lidé, kteří členy klubu nejsou, ale mají potřebu se k jeho činnosti či jednotlivých členům z různých důvodů vyjádřit. Julie tak poznává nejen lidské osudy, ale také život na ostrově během pěti válečných let. Často je to velmi smutné, až kruté, ale občas se objeví i historka o tom, že někteří němečtí vojáci a důstojníci měli srdce, s obyvateli ostrova soucítili a drobně jim pomáhali. Některé historky mají občas i humorný podton – např. čachry s mrtvým seletem nebo pískání na vojáky opouštějící místní nevěstinec.

Julie se po několika měsících pilné korespondence s novými přáteli na ostrov vydá a je ubytována v domku po jedné ze zakladatelek čtenářského klubu – mladé ženě Elizabeth, kterou nacisté poslali do Ravensbrucku za to, že pomáhala polskému trestanci pracujícímu při stavbě opevnění ostrova. Po Elizabeth zůstala dcerka Kit, kterou vychovávají členové klubu a která si Julii oblíbí a bydlí s ní v domku po mamince. Julii ke svérázné dívence přilne a uvažuje o tom, že ji adoptuje.

Z prvního čtení jsem si pamatovala jen ty hezké věci, na většinu popisovaných krutostí jsem zapomněla. Ale přesto je to jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla – o lásce k literatuře, která lidem pomáhá v těžkých časech, o síle přátelství, drobných hrdinských činech obyčejných lidí v těžkých časech. Předtím jsem netušila, že existují nějaké Normanské ostrovy – hanba mi!!!! Takže román mi také drobně rozšířil obzory – nejen co se týče ostrovů, ale také esejisty Charlese Lamba https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Lamb. Podle románu byl natočen stejnojmenný film, který by měl být na Netflixu, ale podle všeho není v ČR dostupný 😦 Narazila jsem na video, které divákům ukazuje místa na Guernsey, kde se film natáčel.

Autorka románu Mary Ann Shaffer byla v době, kdy román ještě vyžadoval drobné úpravy, již velmi vážně nemocná a román tak dokončila její neteř Annie Barrows. V roce 2009 se 11 týdnů udržel mezi bestsellery The New York Times. Vcelku pozitivního ohlasu se dočkal i film. Na ten jsem zvědavá a v blízké budoucnosti si ho někde najdu a pustím. Chtěla jsem sem vybrat nějaký vhodný úryvek z knihy, ale měla jsem chuť ji sem přepsat celou, tak jsem od toho zase rychle upustila 😀

2 komentáře: „Mary Ann Shaffer: Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s