John Boyne: Skrytá zuřivost srdce

Když budu v budoucnu tuto knihu chtít někomu doporučit, tak budu muset patrně pokaždé říct: „Četla jsem skvělou knihu o irském homosexuálovi, ale nepamatuji si, jak se jmenovala, ani kdo ji napsal!!“ Autor má totiž příjmení podobné mému oblíbenému filmovému režisérovi Danny Boyleovi a název románu se skutečně špatně pamatuje. Budu si ji tedy muset koupit a vystavit na nějakém čestném místě.

Homosexuálové to musí mít v Irsku složité i dnes, což teprve v minulém století, kdy museli svou orientaci skrývat, protože kvůli ní mohli být uvězněni. Pokud byli zbiti či zabiti, tak pachatel násilného činu vyvázl s velmi mírným trestem. Složité to měly i svobodné matky, které byly často vyhnány svou rodinou, v tomto rozhodnutí plně podporovanou místními církevními hodnostáři. Ne že by i mezi nimi nebyli smilníci nebo homosexuálové. Ale nad tím společnost zavírala oči! Církevní činitelé byli nedotknutelní.

Román Skrytá zuřivost srdce začíná útěkem mladé těhotné dívky z malé vesničky do Dublinu. Cestou autobusem se seznámí s mladým homosexuálem, který se světa neznalé dívky ujme a ubytuje ji u sebe a svého přítele. Poté, co se dítě narodí, ho jeho matka odloží, protože se o něj není schopna postarat. Chlapce adoptuje rodina z vyšší společnosti. Cyril Avery tak zpočátku prožívá poměrně poklidné dětství, ale nedostává se mu lásky, protože jeho adoptivní rodiče ho berou jako splnění povinnosti, jako záslužný čin. Adoptivní otec je bankéř, který se kvůli zpronevěře dostane do vězení a adoptivní matka je spisovatelka. Nestojí o popularitu, je šťastná ve své pracovně při psaní a nekonečném kouření cigaret. Po smrti se stane velmi populární, její obličej se dokonce dostane na utěrky 😀

Cyril se již jako devítiletý chlapec zamiluje do kamaráda Juliana, je jím doslova posedlý, ale velmi dobře se mu tají před ním své city skrývat. Vystřídá spoustu sexuálních partnerů, ale skutečný vztah, po kterém tolik touží, se mu v Irsku navázat nepodaří. K tomu dojde až po útěku do Nizozemí, kde potká životního partnera a spolu se ujmou dětského prostituta Ignáce, z něhož se posléze stane velmi úspěšný autor knih pro děti 🙂 Všichni tři odejdou do USA, kde do děje na začátku 80.let vstoupí AIDS – Cyrilův partner Bastiaan se zabývá výzkumem nemoci a Cyril chodí navštěvovat umírající pacienty a snaží se jim poskytnout aspoň minimální útěchu. Za vlády prezidenta Reagana nebyl život gayů v USA snadný, o AIDS se vůbec nemluvilo a pokud ano, tak jako o nemoci homosexuálů a rodiny se od nemocných distancovaly. Tragická událost přiměje Cyrila k návratu do Irska, kde se setká s lidmi, kterým před lety svým útěkem velmi ublížil a zbytek života sice prožije bez partnera, ale obklopen rodinou a přáteli.

Cyrila jsem si velmi oblíbila, byť jsem ne vždy s jeho činy souhlasila. Byl zvyklý se celý život skrývat a neříkat pravdu (v souvislosti s ním se mi trochu příčí používat slovo LHÁT). Jeho vyprávění se neslo v melancholickém tonu, ale občas to bylo i velmi vtipné. Převážně při popisu svérázných postaviček, které ho obklopovaly během života v pokryteckém Dublinu. Občas jsem se i dojala, případně rozhořčila při popisech diskriminačního chování vůči „jeho lidem“. Hodně jsem mu fandila, když se na stará kolena snažil dát do pořádku vztahy, které v mládí rozbil. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Občas jsem měla pocit, že čtu velmi umírněného Johna Irvinga 🙂 – on má rád rozvětvené příběhy, spoustu postav a zajímavá prolínání osudů. Doporučuji všem, kteří mají taková díla rádi. Jen se připravte na to, že se v textu občas vyskytne chyba, někteří kritizovali i překlad, ale s tím jsem byla spokojená.