Špatná volba

Knihy si vybírám podle námětu, kvůli oblíbenému autorovi, zajímavé historické postavě, o níž se v románu píše nebo místu, kde se román odehrává. Při tom množství knih, které čtu, se není čemu divit, že bývám i rozčarovaná a občas dokonce lituji, že jsem s knihou ztrácela čas. Takže se tu chci zmínit o několika, které do této spadají. Bohužel jsou to v tomto případě převážně knihy od českých autorů

Na Svěrákův román Bohemia jsem se hodně těšila a negativním hodnocením jsem nevěřila. Říkala jsem si, že je psali škarohlídi, kteří nemají rádi jeho poetiku. Moje zklamání proto bylo hodně velké. Měla to být výpověď o životě promiskuitního režiséra z malé země na začátku 21.století? Rádoby vtipné postřehy na téma „Jak nás viděl západní svět po sametové revoluci“? Výsměch životu high society na skotském venkově? To poslední bylo jediné, co se mi v románu jakžtakž líbilo. Jinak to byla opravdu ztráta času.

Námět románu Chyba od Marka Šindelky vypadal velmi lákavě. Jeden z hlavních hrdinů se věnuje pašování vzácných květin. Jeho posledním úkolem je získat tajemnou parazitickou rostlinu z Japonska. Hlavní město Praha je v té době zasaženo ničivou povodní a policistům se nedaří vypátrat vraha pašeráků květin. Hlavní podezřelí trpí podivnými výpadky paměti a jeden z vyšetřovatelů, který se k vyřešení případu nejvíce přiblíží, je kolegou obviněn z opětovného braní tvrdých drog a tím pádem prohlášen za nespolehlivého. Román se odehrává v několika časových rovinách a v tomto případě to na mě působilo poměrně zmatečně. Navíc je vyprávěn z pohledu různých postav, většinou nesympatických nemastných neslaných podivínů. Chyba je autorovou prvotinou. Poprvé vyšla v roce 2008, v roce 2011 posloužila jako předloha komiksu. Po letech autor knihu znovu přepracoval a tato poslední verze se mi dostala do ruky. Líbí se mi jeho poetické vyjadřování, to bylo to jediné, kvůli čemu jsem knihu dočetla do konce. Můj výsledný dojem bylo mírné znechucení. Škoda.

Ptáci se zlomenými křídly – příběh o několika generacích silných žen odehrávající se v Turecku – to vypadalo fantasticky! Román začíná v 30.letech v Německu, odkud je rodina doktora Schlimanna nucena uprchnout před nacisty. Nejprve k rodičům do Švýcarska a posléze do Turecka, které v té době vítá akademické pracovníky s otevřenou náručí. Střet tak odlišných kultur není vždy procházka růžovou zahradou, ale doktorova rodina i jejich přátelé většinu problémů dříve nebo později překonají a v zemi zůstanou. Ženy se s každou další generací víc a víc osamostatňují, prosazují si své názory, odpoutávají se od původní víry, bojují s předsudky. Bylo to psané jako červená knihovna (a v oddělení s touto literaturou jsem v naší knihovně tuto knihu také našla – původně jsem myslela, že tam byla zařazena omylem 😀 ) – působilo to na mě jako slohová práce na téma „Velmi stručné dějiny Turecka na pozadí života židovské rodiny“. Ale nakonec proč ne – přečtení této knihy může leckoho inspirovat k tomu, aby si přečetl o Turecku víc. Občasné popisy tureckých měst a jejich atmosféra se mi líbily. Zbytek byl hodně povrchní a naivní.

Šikmý kostel jsem sem zařadila proto, že jsem měla velká očekávání a výsledný dojem z knihy je rozporuplný. Spousta lidí tento román velmi chválí. Je pravda, že autorka Karin Lednická odvedla velmi dobrou práci, ale mě to jednoduše nebavilo. Já se při četbě očividně potřebuji s některou postavou ztotožnit a tady to opravdu nešlo. Nelíbí se mi historické příběhy odehrávající se mezi prostými lidmi, kteří se ustavičně souží nad nepřízní osudu, svá rozhodnutí činí podle toho, zda obstojí před káravým pohledem pánaboha, kde jsou ženy podřízeny mužům a samy takové, které se podřízenosti brání, ještě odsuzují! Jsem asi povrchní a dávám přednost high society 😀 Občas to bylo trápení, knihu jsem často odkládala a četla ji dlouho, ale na druhou stranu některé pasáže opírající se o historické události byly velmi čtivé. Takže to bylo tak 50 na 50. Další díl si ještě přečtu, osud hlavních postav mě nezajímá tolik jako pohnutá historie oblasti, v níž se románová kronika odehrává.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s