Juliette Fay: Senzační sestry Turnerovy

Román o rodině Turnerových nás zavede do USA do let 1918/19. Ocitneme se v prostředí vaudevillu nedlouho předtím, než ho v oblíbenosti předstihl film. Kromě zpočátku pohnutého osudu sester Turnerových se dočteme i o společenských problémech, z nichž některé jsou bohužel dodnes aktuální – rasová nesnášenlivost, nerovné postavení mužů a žen, předsudky vůči ženám toužícím po vzdělání.

Rodina Turnerova se ocitla ve svízelné situaci. Tatínek – velmi klidný muž milující Carusa – se připletl do hospodské rvačky a následkem zranění přišel o práci. Autoritativní matka s nenaplněnými ambicemi a spoustou energie rozhodla, že se svými čtyřmi dcerami nacvičí akrobatické číslo, najde agenta a budou vystupovat v divadlech, aby měli na nájem a stravu.

K vystupování přinutí i nejstarší dceru Nell. Tato laskavá mladá žena se utápí v zármutku po smrti manžela a obává se, že svému maličkému synovi Harrymu nebude dobrou matkou. Studentka Willie je mrzutá, že kvůli vystupování zanedbá školu, jejím velkým snem je studovat na vysoké škole. Světácká Gert to uvítá a nejnadšenější akrobatkou je nejmladší Lucy. Dívky se postupem času vypracují, do svého čísla přebírají i triky, které viděly u konkurence, nechávají se inspirovat kolegy. Na štacích po divadlech se seznámí s lidmi, kteří je obohatí i lidsky a na které budou vždy rády vzpomínat. Najdou mezi nimi i své budoucí životní partnery.

Sestry spolu měly velmi krásný vztah. Jejich matka mi nebyla sympatická. Byla to žena, která si prostřednictvím dcer plnila své vlastní ambice a snažila se z nich dostat maximum za každou cenu. Příběh vyprávějí Willie a Gert. Jejich vztah byl zpočátku spíše nepřátelský, ale upevnil se poté, co obě dívky řešily milostné problémy a navzájem si pomáhaly. Mou nejoblíbenější byla laskavá Nell, která se z emocionálního dna dokázala dostat znovu nahoru. Popisy divadelního zákulisí byly úžasné, barvité, detailní. Kdybych neuváženě knihu nevrátila do knihovny, tak bych tu uvedla pasáže z poděkování autorky na konci knihy, kde se – jak jsem letmo zahlédla – zmiňuje o tom, že její předkové ve vaudevillu vystupovali. Ale takto – bohužel 😦 Zde je odkaz na autorčinu webovou stránku – Juliette Fay – official webpage

Každopádně knihu doporučuji – velmi příjemný literární zážitek.

Čtenářka Winnie čte román Malé ženy od M. Alcott a nedaří se jí do něj začíst. Přečte ho jen proto, že nemá k dispozici nic lepšího. V době, kdy jsem knihu dočetla, měl u nás premiéru film Malé ženy. Zajímavá shoda okolností 😉

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s