Sjón: CoDex 1962

Do češtiny dosud nepřeložený román vycházel na Islandu na pokračování – jedná se o trilogii, v níž první část (Thine Eyes Did See My Substance) je o lásce, v další (Iceland´s Thousand Years) dojde k vraždě a tématem poslední (I´m a Sleeping Door) je genetický výzkum. Epilog knihy je už vyloženě sci-fi. Ne serveru Lidovky.cz jsem narazila na článek o autorovi, v němž se uvádí, že se inspiroval i u Karla Čapka – hlavně romány R.U.R a Válkou s mloky. Já jsem našla i nezmiňovanou spojitost s Neilem Gaimanem – v románu dochází k děsivým metamorfózám do té doby vcelku normálních občanů a na hřbitově v Reykjavíku vedou duchové zesnulých velmi rušný společenský život.

Dlouho jsem měla pocit, že čtu moderní pohádku. Ačkoliv děj začíná v hitlerovském Německu, styl vyprávění se zpočátku nese v tajemném pohádkovém duchu. S vypra-věčem nadzvedneme střechu hostince a nahlížíme do pokoje, v němž leží tajemný muž, kterému se podařilo utéct z koncentračního tábora. Ve stejnou noc nahlížíme i do snů obyvatel městečka se sochou kuřete na náměstí. Než se dobereme k čemukoliv konkrétnímu, tak zpočátku tajemný vypravěč několikrát odbočí od tématu a my se tak přeneseme např. do příběhu archanděla Gabriela, do severské báje osvětlující původ sochy kuřete na náměstí,  o tajemném synovi homosexuálního císaře a tak dále a tak podobně. Ke konci knihy se přeneseme dokonce do divadelní hry. Musím přiznat, že ty neustále odbočky pro mě byly strašně matoucí!! Domnívala jsem se, že mi budou v průběhu dalšího děje nějak užitečné. Nebyly!!!! Nebo jsem tam tu spojitost neviděla!!! 😀

Dlouho mi nebylo jasné, komu je hlavní příběh vlastně vyprávěn. Poté, co byla identita posluchačky odhalena, už pohádka skončila. Odhalení pro mě bylo zpočátku velkým zklamáním. Bavila mě představa bytosti stvořené z jílu židovským mágem Leo Lowem v době, kdy se zotavoval v hostinci v městečku se sochou kuřete. Vysvětlení Josefových fyzických vad tím, že po dramatickém útěku z Německa a následném příjezdu na Island jeho „stvořitel“ neměl kompletní vybavení ke stvoření perfektního díla, se mi líbilo mnohem víc než to, co následovalo. Realita plně odhalená v poslední části románu totiž byla poměrně tragická, až děsivá.

Sjónovo dílo je u nás známé a řekla bych, že patří k oblíbeným autorům. Island se svou krásnou přírodou a tajemnou atmosférou je pro nás lákavý a tak si myslím, že přeložení tohoto díla do češtiny nic nestojí v cestě. Až k tomu dojde, tak si knihu znovu přečtu a myslím, že v ní při druhém čtení objevím leccos z toho, co mi poprvé uniklo. V příběhu vystupuje velké množství postav. Některé dějem jen tak proběhnou a už se nevrátí, ale jiné se po čase nečekaně vynoří. Doporučuji dělat si poznámky 🙂 – vyhnete se pak zbytečné frustraci, když zběsile listujete v předchozích kapitolách a hledáte zmínku o tom, kdo to byl – čí to byl otec, bratr, sestra, matka, prostě cokoliv 😀 A vezměte si volno, pokud je to možné. Je třeba se do knihy co nejvíce ponořit, tak Vám nic neuteče a vychutnáte si i ty vedlejší příběhy 🙂

zde je odkaz na zmiňovaný článek z lidovek – Karel Čapek smíchaný s marvelovskými komiksy

A doporučuji shlédnutí rozhovoru s panem autorem – před přečtením i po přečtení románu 🙂

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s