Tři české romány

Všechny tři jsem si chtěla přečíst, na dva romány jsem se velmi těšila a nakonec se mi líbil ten, od kterého jsem nic neočekávala a kterého jsem se tak trochu bála 🙂

Únava materiálu – Marek Šindelka

Velmi se mi líbily jeho povídky ze sbírky Mapa Anny. Byly to spíš básně, velmi poetické popisy a metafory – o knize jsem psala zde. Na Únavu jsem se těšila, zaujalo mne téma uprchlické krize a byla jsem zvědavá, co o tom napíše autor pocházející ze země, která se ke krizi postavila víceméně negativně, ačkoliv sem skoro žádní uprchlíci nepřišli. Napsal to dobře, ale nelíbilo se mi to. Nudila jsem se. Víceméně žádný děj – hlavní hrdina stále utíká, všude je strašná zima, má hlad, občas jí sníh, syrovou rybu, schovává se v kůlnách. Hledá bratra, se kterým utekl z nějaké blízkovýchodní země. Jednu chvíli jsem myslela, že byli z Balkánu, z knihy to nevyplývá. Strohý popis jeho útěku občas vystřídají příběhy lidí, na které na své cestě narazil starší bratr.

Marek Šindelka na Radiu Wave

Anna Bolavá – Ke dnu

U této knihy jsem se také trápila.  Anna B. píše dobře, skvěle pronikla do mentality lidí z malého města – závist, přetvářka, lakota, pomluvy, nadřazenost těch, kterým se daří o něco lépe než většině, hyenismus bulvárních novinářů – to všechno popsala velmi výstižně. Stejně tak jako podzimní krajinu, strašidelnou mlhu, zpustlou zahradu. Nicméně ta maloměstská dramata mne vůbec nezaujala, všechny postavy byly velmi nepříjemné a nesympatické, nudné. Jediná osůbka, která ve mně vyvolala drobné sympatie, byla dospívající Anička. Dočetla jsem bez většího zaujetí, takže si už ani nejsem jistá, kdo byl vrahem. Asi zahradník 😀

Bianca Bellová: Jezero

Konečně kniha, která mne nadchla! Příběh vypráví o chlapci, který vyrůstá s prarodiči na břehu jezera. To dává lidem obživu, jsou na něm existenčně závislí. Ale neuvědomují si, že ho extenzivním využíváním ničí. A tím ničí i sami sebe. Voda je toxická, v oblasti se rodí postižené děti, jezero navíc vysychá. Nami po smrti prarodičů odchází hledat ztracenou matku. Dostane se do města, různě se tu protlouká až se dostane k ženě, která jeho matku znala a poradí mu, kde ji hledat. Setká se s předčasně zestárlou osamělou ženou, zpočátku jí ani neříká matko. Dozvídá se od ní její verzi o tom, kdo je jeho otcem a cítí, že by měl vyhledat i jeho. Matka se s ním vrátit nechce, tak odchází sám a vrací se tam, kde se narodil.

Drsný příběh o těžkém životě v neurčité zemi a nekonkrétní době. Podle všeho to bylo Rusko nebo některá z jeho bývalých částí – uctívání komunistických státníků, znásilňující vojáci okupanti, necitlivé zacházení ke krajině – to všechno by tomu odpovídalo. I ti obyčejní lidé hledající únik z reality v alkoholu. Bylo mi Namiho líto. Osamělý, ztracený, bez naděje na lepší život. Bianca Bellová napsala příběh, který mě bavil od první až po poslední stránku. Doporučuji, cenu Magnesia Litera získala zaslouženě.

Na začátku knihy, když ještě jezero nebylo v tak žalostném stavu, se mi vybavila tato píseň:

 

Jezero je prvním autorčiným románem, která jsem přečetla. Ale určitě není poslední. Paní spisovatelka mě zaujala i tím, že je manželkou Adriana Bella – frontmana The Prostitutes 🙂 Info o kapele zde

Advertisements

2 thoughts on “Tři české romány

  1. Únavu materiálu jsem zatím nechala nedočtenou, vidím tuhle knihu dost podobně, jak píšeš. Do Anny Bolavé se po její předchozí knize ani nepouštím (skvěle píše, ale je to na mě nějak ponuré a depresivní :)). Tak aspoň že ta poslední knížka se ti trefila do vkusu.

    Liked by 1 osoba

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s