Dva české romány

Už nevím, kdo mne na Patrika Hartla upozornil – mám dojem, že jsem s ním kdysi slyšela rozhovor na Radiožurnálu a pán mě dostal svým smíchem. Když jsem si pak leckde na internetu našla několik dalších rozhovorů s ním, tak jsem je nejdřív prosmála, ale posléze jsem si uvědomila, jak velmi chytrý a vtipný tento výstřední pán je. Trochu jsem se bála si od něj něco přečíst, protože jsem měla velká očekávání. Nakonec to nebyla taková pecka, jak jsem čekala, ale nebyl to ani velký průšvih, takže jsem jeho prvotinou určitě neskončila.

Prvok, Šampon, Tečka a Karel je příběh čtyř spolužáků ze střední školy, kteří si na maturitním srazu uvědomí, že se jejich životy nevyvíjejí tak, jak by chtěli. Blíží se krize středního věku a oni si potřebují dokázat, že jsou ještě lecčeho schopni. Dohodnou se, že za tím účelem splní několik úkolů. Shodou okolností se všichni čtyři ocitají v nelehkém období a plnění úkolů přinese i poměrně nepříjemné problémy. Nicméně i navzdory různým peripetiím jejich přátelství posílí, někteří si udělají v životě pořádek a začnou žít tak, jak kdysi chtěli. Vtipné, zábavné, bláznivé, předvídatelné, vieweghovské. Překvapily mne vulgarismy, kterých tam na můj vkus bylo moc. S tím mám problém obecně, jsem asi upjatá či co 😀 Každopádně Hartl píše dobře – ví, čeho chce u čtenářů dosáhnout, kam je chce dostat, jaké emoce u nich chce vyvolat a daří se mu to. Budu ho sledovat dál 🙂 A někdy bych ráda viděla i některou z jeho divadelních her.

Druhý český román je z úplně jiného soudku. Vratislav Maňák v románu Rubikova kostka (Stručné dějiny uchavců) nahlíží do života mladého učitele Ondřeje, který přijede do rodné Plzně na oslavu dědečkových osmdesátin. Před několika málo týdny se rozešel s přítelkyní a obává se, že to s ním příbuzní budou chtít řešit. V knize na mne působil jako neprůbojný mladík, spíše plachý a nejistý. Od babičky a posléze od tety se dozvídá, že tatínek byl mamince před lety nevěrný a že se to patrně opakuje znovu. Je touto informací šokován, nevěří jí. Tato aférka částečně zastíní jeho problémy. Všichni se bojí, aby se o tom nedozvěděl dědeček, aby mu tím nepokazily narozeniny, ale hlavně aby to u něj nevyvolalo infarkt. Dědeček mi byl ze všech postav v knize nejsympatičtější. Vitální středoškolský profesor, učitel němčiny a dějepisu, milovník silné kávy a tajný kuřák 😀 Příběh Ondřejovy rodiny se prolíná se vzpomínkami obyvatel Plzně na rok 1953 – na to, co ve městě vyvolala měnová reforma, na povstání, jeho průběh a následky. Ondřej se tímto tématem zabýval v rámci své diplomové práce. Svou kapitolu v ní má i dědeček.

Některé vzpomínky na tento památný den se mi líbily víc než Ondřejův příběh. Vadila mi hrdinova neustálá sebelítost, zbytečná rozvláčnost a popisnost. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale je nutné podrobně popisovat, jak otvírá sklenici okurek nebo míchá kávu, umývá po sobě hrnek apod.? Vzpomínky byly mnohem zajímavější a vyprávění tehdy mělo spád. Bylo to způsobeno i tím, že vypravěči byli lidé nejrůznějšího vzdělání, profesí, politického smýšlení a postoje k životu. Bylo to pro mne i dost poučné, protože jsem o tomto povstání nikdy neslyšela a tak mne to aspoň inspirovalo k tomu, abych si posléze ještě něco „dočetla“. Takže doporučuji 🙂

Advertisements

2 thoughts on “Dva české romány

  1. Kamarádka má hodně ráda Hartlův Malý pražský erotikon, takže to mám ve virutálním seznamu knih… ale jinak mám tedy k „vieweghovským“ českým románům dost nedůvěru, takže po téhle knize se nijak shánět nebudu 😀

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s