Helen Humphreys: Afterimage

Tento titul mi doporučila má oblíbená aplikace Goodreads. Jsem za to moc ráda, protože bych se jinak o této příjemné knize vůbec nedozvěděl. Historické romány příliš nevyhledávám, ale 19.století ještě zvládám. V tomto případě mě nalákalo hlavně to, že jednou z hlavních postav byla průkopnice umělecké fotografie volně inspirovaná skutečnou fotografkou.

 

 V roce 1865 přijde na panství Dashellových mladá dívka na pozici služebné. Annie Phelan je původem Irka, její rodina zemřela při hladomoru, matka ji stihla dát příbuzné, aby holčičku zachránila. Annie vyrůstala u bohaté staré panny, která chorobně šetřila, kde se dalo a všechny své služebné podezírala z toho, že ji okrádají. Po její smrti si Annie našla práci na venkově.

Dashellovi patřili mezi aristokracii, ale ke svým služebným se chovali mnohem lépe než většina lidí z jejich vrstvy. Isabelle se věnovala fotografování a Eldon kartografii. Byli bezdětní – Isabelle porodila tři mrtvé děti. Z jejich vztahu vyprchal jakýkoliv cit, ačkoliv se k sobě snažili občas hledat cestu, většinou se sobě vyhýbali. Annie do jejich domácnosti přinesla osvěžení. Isabelle ji začala využívat jako modelku pro své fotografie. Poté, co Eldon zjistil, že si Annie tajně půjčuje knihy z jeho knihovny, začal s ní hovořit o svých nesplněných snech z mládí. Manželé na sebe kvůli Annie začali žárlit, protože s ní každý z nich měl bližší vztah než měli mezi sebou. Annie díky nim objevila jiný svět a nakonec i sama sebe, stala se z ní svobodná sebevědomá dívka. Svým způsobem pomohla i ona Dashellovým uvědomit si skryté potřeby a potlačované touhy. Isabelle se díky jejím portrétům proslavila a učinila tak první krůček k získání uznání pro fotografii jako svébytné umění a hlavně pro ženu jako umělkyni.

Příběh není až tolik důležitý. Podstatné je sledování proměny bojácné Annie, popisy rozporuplných pocitů Isabelle a Eldona ohledně jejich vztahu i života. Autorka velmi poeticky popisuje atmosféru fotografií, průběh jejich vzniku či zániku. Nakonec jsem knihu na Goodreads ohodnotila jen třemi hvězdičkami, protože není možné dát 3,5. Nedostala víc, protože mě nudily pasáže věnované polárním výpravám a Eldonovy nářky. Jinak to bylo velmi příjemné čtení a doufám, že to není jediné setkání s touto autorkou.

V doslovu knihy autorka uvádí, že ji při psaní knihy zaujalo střídání oboru, který již neměl žádnou budoucnost – kartografie – s novou technologií, kterou naopak čekala budoucnost velmi zářná. Přípravami na napsání románu autorka strávila dva roky. Inspirací pro ni byla skutečná průkopnice fotografie – Julia Margater Cameron (11.6.1815-26.1.1879), která začala fotografovat až ve svých 48 letech. Ve své době se jí nedostávalo takového uznání, jaké by si zasloužila. Její portréty byly předobrazem pro fotografie románové umělkyně. Info o J.M. Cameron zde: wikipedia

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s