Peter Krištúfek: Atlas zabúdania

Tato kniha mne překvapila. Poté, co jsem dočetla Dům hluchého, jsem si chtěla od autora přečíst ještě nějaký román, tak jsem si vybrala Atlas. Nic jsem si o knize nezjistila a tak když jsem ji pak otevřela, byla jsem poněkud zmatena. Není to totiž vůbec román, ale spíše kronika stručně a neobvykle popisující historii Slovenska od roku 1914 do roku 2014.

Pokračovat ve čtení Peter Krištúfek: Atlas zabúdania

Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

O této knize jsem vůbec nic nevěděla. Podle názvu jsem se domnívala, že se příběh odehrává na Balkáně. Během spolupráce s Balkánci jsem pochytila leccos ze srbochorvatské slovní zásoby, takže vím, co znamená slovo lepo. Odeonská obálka se jako vždy podařila a ta mě v mém přesvědčení také jen utvrdila. A ono bylo všechno úplně jinak!

Pokračovat ve čtení Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna

Hanya Yanagihara: The People in the Trees

Loni jsem víceméně náhodou narazila na román A Little Life. Začala jsem ho číst, ale musela jsem ho odložit s tím, že se k němu vrátím na jaře, až bude světlo, teplo, vše bude takové veselé a pozitivní. A Little Life je totiž převelice smutný příběh. Ale skvěle napsaný, proto jsem se pustila do autorčiny prvotiny. No…… jsem ráda, že jsem nečetla nejdřív toto, protože bych si od ní už nic dalšího nepřečetla.

Pokračovat ve čtení Hanya Yanagihara: The People in the Trees