Sofi Oksanen: Norma

Moje druhá kniha od Sofi. A v žádném případě není poslední, v knihovně na mne čekají Stalinovy krávy a pak si půjčím i Očistu. Severské detektivky nevyhledávám, tato módní vlna mne minula, jsem spíše fanynkou finského podivna a proto se také těším na příští sobotu, kdy si z místního knihkupectví odnesu román Magický průvodce městem pod pahorkem.

S hlavní hrdinkou Normou se seznamujeme na pohřbu matky, která podle oficiálního vyšetřování spáchala sebevraždu. Norma tomu nevěří a rozhodne se, že okolnosti matčiny smrti odhalí. Zjistí, že se Anita začala zajímat o zákulisí rodinného businessu, který vůbec nebyl tak nevinný, jak na první pohled vypadal. Velmi oceňuji autorčin originální nápad s obchodováním s vlasy! A při té příležitosti také chválím krásnou odeonovskou obálku. Normina matka začala pracovat v kadeřnickém salonu, který se zabýval vplétáním kvalitních pravých lidských vlasů do vlasů zákaznic. Zároveň pátrala po osobách, které by trpěly stejným postižením jako její dcera – ta skrze svůj zázračný vlasový porost dokázala vnímat emoce lidí a jejich případné nemoci. Obě ženy její schopnosti po celý život tajily, protože se bály, jaké by odhalení dceřiných schopností mělo vliv na jejich život. Anita dceři nahrávala videodeník, díky kterému se dozvěděla o tajemné příbuzné Evě, po níž zdědila svůj „dar“ a která s matkou komunikovala prostřednictvím bláznivé Heleny. Norma nejdříve pochybovala o matčině zdravém rozumu, ale postupně začala věřit a nakonec matce odpustila.

Líbilo se mi střídání několika vypravěčských rovin – Normin příběh se prolínal s matčiným vyprávěním o Evě a jejími vzpomínkami na divoké mládí s Helenou a následně hysterickými vsuvkami vyděšené Marion. Autorce zazlívám, že postavy byly nemastné neslané. Dokud byl jejich život opředen tajemstvím, tak působily zajímavě a mysteriozně, ale jakmile se ukázalo, co skrývaly, tak už se o nich čtenář nic víc nedozvěděl. Norma byla neskutečně nudná, pasivní, připomínala mi mužské postavy z Murakamiho románů. I když jak nad tím teď tak přemýšlím, tak oni nakonec až tak nudní a pasivní nejsou – vaří, poslouchají hudbu, provozují sex. Ona nic z toho víceméně nedělala a pokud ano, tak jsme se o tom nic nedozvěděli. Román hodnotím celkem kladně – nenáročné čtení pro náročnější čtenáře, které neurazí a zpříjemní pár zimních večerů 🙂

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s