Celeste Ng: Vše, co jsme si nikdy neřekli

Rodiče hrají v životě každého z nás velkou roli. Od našeho narození až do dospělosti, často si neuvědomují, kolik už je nám let a stále se snaží nám do něčeho mluvit, radí nám, mají stále určitá očekávání. Někteří se smíří s tím, že nejsme takoví, jaké si nás vysnili. Jiní se nepřestávají snažit nás přetvořit k obrazu svému. Někteří z nás se změní, jiní to vydrží a jdou si vlastní cestou, někdy se vztahy s rodiči zpřetrhají. V nejhorším případě to skončí tragicky – sebevraždou dítěte.

Román začíná informací o tom, že je Lydia mrtvá. Lydia je prostřední ze tří dětí manželů Leeových, starší bratr Nath se chystá na Harvard, nejmladší je všemi přehlížená Hannah. Tatínek je Číňan, maminka Američanka. Děj se odehrává v době, kdy smíšená manželství ještě nebyla tolik běžná, matka Marylin byla proti tomu, aby se její jediná dcera vdala za Jamese. Ženy už se pak po svatbě nikdy nesetkaly. Marylin se chtěla stát lékařkou, domnívala se, že se ke studiu vrátí a začne pracovat, až děti povyrostou, ale tehdejší společnost tomu nebyla nakloněna. Manžel byl proti tomu – okolí by ho pak považovalo za muže, který se o rodinu nedokáže postarat. Po matčině smrti si Marylin uvědomí, že nechce, aby dopadla tak, jako matka a rozhodne se svou rodinu opustit a začít nový život – dokončit školu a stát se tím, o co tolik stála. Její odchod má na rodinu velký dopad. Okolí je lituje, ony samy nechápou, co matce udělaly, že je opustila, upadají do letargie stejně jako jejich otec. Po návratu k rodině se Marylin a postupně i James upnou na Lydii a chtějí, aby ona dokázala to, co se matce nepovedlo. Obrovský tlak na dívku vede k tomu, že spáchá sebevraždu. I když upřímně řečeno si nejsem jistá, jak to vlastně bylo. Lydia v sobě chtěla najít odvahu a říci rodičům, že na to nemá, že chce něco jiného, že doposud se vším souhlasila jen proto, aby se na ni maminka nezlobila a už od nich neodešla. Nebyla její sebevražda nakonec jen nešťastnou náhodou?

Je to skvěle napsaný psychologický román o tom, k čemu nás mohou dohnat pochybnosti o sobě samých, jak naše vlastní nenaplněné sny mohou poznamenat i naše blízké, jak si navzájem nevědomky ubližujeme, ale také jak nikdy není pozdě na to určité věci napravit, byť to nějakou dobu trvá, ale určitě to stojí za to!

 

Advertisements

4 thoughts on “Celeste Ng: Vše, co jsme si nikdy neřekli

    1. To je velmi uklidňující zjištění, že je nás takových víc, kteří se zapálením čteme a nejraději bychom se nezabývali ničím jiným, pokud by to šlo, tak bychom se tím i rádi živili 😀
      Ta kniha je opravdu velmi dobrá, doporučuji.

      To se mi líbí

  1. To téma mě zaujalo, uvažuju o tom i sám na sobě, co z vlastností mých dětí (které mě často štvou) mohou být reflexí mých vlastních slabostí.

    Dle popisu zde vypadá ta věc vyhrocená až do sebevraždy. Zdá se Ti to vydařené? Neruší taková vyhrocenost od samotné myšlénky?

    To se mi líbí

    1. Mam pocit, ze vetsina recenzi uvadi hned na zacatku, ze divka spachala sebevrazdu. Dulezite je, co k tomu vedlo jiz v minulosti. Moc se mi libi struktura romanu – soucasna rodinna anabaze je prokladana navraty do minulosti v chronologickem sledu – od detstvi rodicu az po matcin utek, ktery byl spoustecem Lydiinych problemu. Vydarene to je, vyhrocenost od samotne myslenky urcite nerusi. Je to smutne, v Lydiine pripade se jiz neda nic zvratit, pro ostatni prece jen zustava urcita nadeje, ale to jsem uz mozna prozradila az prilis.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s