Donna Tartt: Malý kamarád

Příběh začíná velmi idylicky – v domě rodiny Cleveových se chystá rodinná oslava. Všichni mají plné ruce práce, děti jsou v zahradě, ženy doma vaří, žehlí, připravují stůl. Když se začnou po dětech shánět, zjistí, že devítiletý Robin neodpovídá na volání. Jdou se po něm podívat a najdou ho oběšeného na stromě. Vražda malého chlapce není nikdy objasněna. Do jejího vyšetřování se po dvanácti letech znovu pouští Harrieta, které v té době ještě nebyl ani rok.

 

Donna Tartt píše skvěle, už se moc těším na Stehlíka. Svými popisy Vás dokáže vtáhnout do děje, jednotlivé postavy vykreslí do nejmenších detailů. Musím přiznat, že to je v poslední době již druhá kniha, v níž mi nebyla sympatická ani jedna postava. Tou první byl Rozpukov – měla jsem v těch Číňanech zmatek, tak mi i proto patrně nikdo z nich nijak nepřirostl k srdci. Navíc byli tak trochu blázniví a hysteričtí. V Malém kamarádovi byla možná mému srdci nejbližší postava Harrietiny přísné babičky Eddie, která se musela starat nejen o své výstřední sestry, ale i o rodinu jediné dcery. Ta se totiž s Robinovou smrtí nikdy nevyrovnala, většinu času trávila zavřená v pokoji pod vlivem léků na uklidnění a o děvčata a domácnost se starala hospodyně Ida nebo právě zmiňovaná babička a bezdětné tety. Velmi vážná a inteligentní Harrieta se do pátrání po vrahovi pustila s pomocí kamaráda Helyho. Děti se zaměřily na problematickou rodinu Ratliffů a jejich pátrání se tak stalo velmi dramatickým, protože bratři vyráběli a ve velkém užívali drogy a tím pádem byli velmi nevyzpytatelní a nebezpeční.

Ač se kniha zabývá tak smutným tématem, najdou se v ní velmi často i humorné situace. Hadi a počuraný koberec, bábí Rattlifová, vyloženě komickou postavou je malý Hely. Jak už jsem zmínila, ostatní postavy jsou spíše nesympatické – bláznivá matka, přecitlivělá sestra Alison, úlisný pan Dial, Rattlifovi – ti jsou příšerní všichni. Určitě by stačilo, kdyby kniha měla o nějakých 150 stran méně, příběh by tak dostal větší spád. Nicméně tempo vyprávění odpovídá horkému létu, během něhož se příběh odehrává a atmosféře malého jižanského městečka, v němž se zastavil život a stále zde přetrvávají předsudky vyplývající z barvy kůže a společenského statusu.

Velmi pěkná recenze z Hospodářských novin je zde

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s