Jennifer Scott: The Accidental Book Club

Na tento titul jsem narazila náhodou, když jsem hledala jinou knihu s knižním klubem v názvu. Nenašla jsem ji, tak jsem si řekla, že zkusím i toto. Poučení do budoucna – knižní klub v názvu zdaleka nezaručuje kvalitu dotyčného literárního díla. Kdybych si byla bývala pořádně přečetla hodnocení na goodreads, tak bych se knize obloukem vyhnula. Takto posloužila jedině k tomu, že mi rychle uběhla dlouhá cesta autobusem. No a o čem to tedy celé bylo?

Hlavní postavou je šedesátnice Jean, která se stále nevyrovnala se smrtí svého milovaného manžela Waynea. Je osamělá, děti žijí daleko. Syn se o matku zajímá, pravidelně si telefonují, ale dcera Laura se matce odcizila, nestýkají se a očividně se nepostrádají. No a právě Laura Jean velmi zkomplikuje život. Během jednoho setkání knižního klubu, které probíhá u Jean v domku jednou měsíčně, zazvoní telefon a Lauřin manžel Curt tchýni oznámí, že je její dcera v nemocnici poté, co byla nalezena opilá a zraněná na trávníku před domem. Jean se za ní okamžitě rozjede. V nemocnici se dozví, že dcera má už delší dobu problémy s alkoholem. Zhoršily se poté, co manželovi došla trpělivost a odešel od ní i od jejich dospívající dcery Bailey. Ta rodinné neshody a matčin alkoholismus velmi těžce nese. Je nezvladatelná a rodiče se dohodnou na tom, že ji na čas pošlou k babičce. Jean neví, jak s vnučkou komunikovat, ta ji situaci nijak neusnadňuje. Vše se ještě zhorší, když se u nich nečekaně objeví Laura. Znovu pije, s dcerou se jen hádá a poté, co matce vyčte, že se uzavřela do světa mrtvých a nestará se o živé, odjíždí i s Bailey. Jean zjišťuje, že jí drsná Bailey chybí. Nicméně netrvá to dlouho a po nějaké době se dívka vrátí. A to sice poté, co narazila autem do stromu v rámci demonstrativní kampaně za pozornost svých rodičů a přivodila si pár drobnějších zranění.

Moc mě to nezaujalo. Bylo to dost předvídatelné – většina problémů se vyřešila. Jean se přestala trápit nad manželovou smrtí. May si našla přítele. Loretta (velká fanynka erotických románů pro ženy) zase začala sexuálně žít se svým manželem. Plachá Janet se postavila šovinistickému vedoucímu obchodu s potravinami. Knižní klub měl ještě další dvě nemastné neslané členky, které také procházely složitým obdobím. Přišlo mi, že všichni byli šediví, nezajímaví, slabí. Laura byla hloupá nekompromisní, zbytečně tvrdá žena, její manžel Curt byl nevýrazný, nebylo vlastně jasné, jak velká byla jeho vina na rozpadu manželství. Jean byla slaboška, která se neuměla rozhodnout, jak se k celé věci postavit a sjednat pořádek, stále jen přemýšlela nad tím, jak by situaci řešil její zesnulý manžel. Bailey byla rozmazlený spratek, který se svými rodiči nedokázal rozumně mluvit. Měla to těžké – žít s matkou alkoholičkou určitě bylo velmi psychicky náročné, ale nemohla jsem si pomoct – celou dobu jsem nechápala, proč jí někdo nedal pár facek, aby tu hysterickou dívku trochu srovnal! Nikoho to očividně nenapadlo!!! Členky klubu byly, kromě prostořeké Loretty, nevýrazné osoby. Na to, že pro ně Jean tolik znamenala, jí neposkytly příliš velkou podporu! Jejich setkání s šovinistickým spisovatelem dopadlo fiaskem – měly dost času se na toho odporného chlapíka připravit, četly jeho knihu, udělaly si na ni názor, ale nechaly se jím převálcovat a přitom to byl zamindrákovaný chudák, který je chtěl využít pro svůj příští román. A tituly, které četly!!!! Patrně to byl typ knih, jaké má ráda autorka románu. No potěš!!! Myslím, že měla zůstat u YA, to jí patrně sedí víc než román o šedesátnicích!!!

Jaké z toho všeho plyne poučení? 😀 Nepouštět se do čtení knih, které mají na Goodreads hodnocení nižší než 3,5. Pokud se tím nenechám zviklat, několikrát si pozorně pročíst, co se o něm píše, abych pak nebyla nepříjemně překvapena! Takže tak! 🙂