Anna Quindlen: Zátiší s kousky chleba

Po dlouhé době jsem dočetla knihu 🙂 Poslední dobou mám rozečtených několik objemných titulů, tak jsem si potřebovala odpočinout u něčeho lehčího a vybrala si toto. Autorka je držitelkou Pulitzerovy ceny, takže jsem čekala něco sofistikovanějšího, nicméně svůj účel – odpočinout si a mít to rychle za sebou – kniha splnila 🙂

Šedesátiletá fotografka Rebeca Winterová je téměř na mizině. Její kariéra se ocitla na mrtvém bodě, v životě ji nic netěší. Rozhodne se vyřešit aspoň svou finanční tíseň – pronajme newyorský byt a sama se odstěhuje na venkov do domečku, který je ve skutečnosti v mnohem horším stavu než jak sliboval inzerát. Obyvatelka velkoměsta si musí na spoustu věcí zvykat, ale postupem času přijde na to, že život v malém městečku má něco do sebe, najde zde zajímavé objekty k fotografování, přátele, lásku a klid v duši. A to je vše. Nic víc se o knize říct nedá. Bylo to nenáročné odpočinkové čtení. Je pravda, že některé pasáže byly neveselé – vzpomínky na zkrachovalé manželství, na chladnou povýšeneckou matku. Nicméně jako celek to nijak negativně nepůsobilo, příběh skončil hromadným happy-endem. Knihu jsem si vybrala mimojiné protože, že ráda fotografuji a myslím, že by se mi velmi líbilo to, co Rebeca fotila – román nese název díla, které ji proslavilo a které nafotila v prvních letech manželství (v této souvislosti musím velice pochválit slovenský překlad titulu – Zátišie s omrvinkami – já ten jazyk prostě miluju 😀 )

Máte-li chuť si přečíst něco odtrženého od reality, co Vás příliš nerozruší, ale pobaví, tak po knize sáhněte. Není to nic světoborného, ale dobře se to čte a zpříjemní vám to temné zimní nedělní odpoledne 🙂

Reklamy

4 thoughts on “Anna Quindlen: Zátiší s kousky chleba

  1. Autorka má Pulitzera? No to som netušila. Knihu som zaznamenala a hneď som si ju dala do škatuľky „oddychovka“ , tak ma ten Pulitzer trošku zarazil. Musím pozrieť, za čo to dostala. A keď si spomínala slovenský názov, tak ma teraz napadá, že doslovný český preklad by mal byť niečo ako „Zátiší s drobky?“ 😀 No… tie „kousky chleba“ znejú naozaj lepšie 🙂

    To se mi líbí

    1. Ano, v roce 1992 získala Pulitzera za sloupek v New York Times. Je to skutečně oddechové čtení – na temný zimní den nebo v létě k vodě či do vlaku 🙂
      Zátiší s drobky by opravdu nebylo tak působivé jako Zátiší s kousky chleba 😀 Ale omrvinky – to je neskutečně poetický výraz pro to, co to ve skutečnosti je 😀

      To se mi líbí

  2. Prosinec, čas oddechovek, že? 🙂 No, tuhle knihu očividně číst nebudu, ale oddechovky ti rozhodně moc přeju 🙂 Taky to podobně praktikuju (i když k tlusté bichli, kterou bych potřebovala prokládat, už jsem se vážně dlouho nedostala :D). Tak příjemný konec roku! 🙂

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s