David Mitchell: The Bone Clocks

Další kniha z domácí knihovničky. Respektive z nočního stolku, na kterém se na ni vesele prášilo od loňského roku. Když jsem se v roce 2014 dozvěděla, že má mému oblíbenému autorovi vyjít nový román, nemohla jsem se dočkat a hned jsem si jej zakoupila v anglickém jazyce. Začala jsem číst začátkem roku 2015 a cca v březnu téhož roku jsem knihu zklamaně odložila. Letos jsem byla velmi rozpačitá z nejnovějšího r. Slade House (mé postřehy k románu zde), nicméně Mitchellova předchozí díla se mi tolik líbila, že jsem The Bone Clocks prostě dočíst musela. Loni jsem skončila na začátku třetího příběhu a kupodivu jsem si toho stále dost pamatovala. V předposlední kapitole proběhlo částečné shrnutí toho, co se doposud událo, takže jsem se nemusela ani moc vracet zpátky.

Román je, jak je autorovým dobrým zvykem, rozdělen do několika kapitol v různých časových obdobích propojených hlavními postavami jednotlivých příběhů. V tomto případě je spojovacím prvkem Holly Sykes. Seznamujeme se s ní v roce 1984, kdy se kvůli zradě první lásky a nejlepší kamarádky rozhodne utéct z domova. Cestou se stane svědkem podivného masakru, který je jí okamžitě vymazán z paměti. Tento masakr byl soubojem dvou znepřátelených skupin. Jednu tvoří „lidé“, kteří používají krev dětí k tomu, aby byli stále mládi. Druhou skupinu tvoří „lidé“, jež se po smrti jednoho hostitele převtělí do těla jiného, přičemž jejich schopnosti a znalosti zůstávají zachovány. Je Vám samozřejmě hned jasné, kteří jsou ti dobří a kteří zlí! No a se členy jednotlivých „klanů“ se postupně seznamujeme v průběhu dalšího děje. Ještě musím doplnit, že dalším Mitchellovým dobrým zvykem je propojovat nejen jednotlivé kapitoly v rámci jednoho románu, ale drobnými detaily odkazovat i na své předchozí knihy, což mě tolik baví – je to takové dobrodružné objevování a nadšení, když si uvědomíte, že je vám to povědomé a začnete pátrat, kde jste to už četli :). Jak jsem se dočetla na wikipedii, tak se některé postavy vyskytly již v Atlase mraků či 1000 podzimů Jacoba de Zoeta.

Myrrh Is Mine, Its Bitter Perfume, 1991

Hugo Lamb je arogantní, bezcitná hyena neštítící se okrádat staré lidi, podvádět a zrazovat i své nejlepší kamarády. Na novoročním výletě do švýcarského horského střediska narazí na Holly a stráví spolu noc. Když je ten ničema osloven zvláštními muži a je mu učiněna nabídka spolupráce, je čtenáři úplně líto, že to s tím slizkým tvorem tak dobře dopadlo!

The Wedding Bash, 2004

Ed Brubeck – válečný zpravodaj, Hollyin partner a otec dcery Aoife – jeho příběh mě zaujal až ve druhé polovině. Seznamujeme se s ním na svatbě Hollyiny příbuzné. Hádají se, protože Ed je svou prací posedlý, Holly mu vyčítá, že s rodinou netráví víc času, že ho jeho dcera skoro nezná. Ed se v myšlenkách vrací ke své poslední misi v Iráku.

Crispin Hershey’s Lonely Planet, 2015

Crispin Hershey – asi nejdelší příběh a také největší trápení!!! Proč byla tato kapitola tak dlouhá? Autor nás v ní víceméně nikam neposunul. Jediné podstatné, co se nebohý čtenář dozví (poté, co přetrpí Crispinovo fňukání nad nepovedeným manželstvím, špatnou kritikou posledního románu a autorským blokem) je to, že Holly – v té době čtyřicetiletá vdova (Ed zemřel v Sýrii) – napsala knihu vycházející ze sluchových halucinací, které mívala, když byla malá. Vzpomíná v ní na svého bratra Jacka, jehož zmizení se nikdy neobjasnilo a doufá, že se jí ho s pomocí knihy podaří najít.

K mému velkému pobavení jsem při pátrání na internetu zjistila, že Crispinův román, který si velmi oblíbili „Hodináři“ Voormanův problém se již částečně objevil v Number9dream! A dokonce byl podle něj natočen krátký film – takže pokud umíte rusky, můžete ho zde zhlédnout:

An Horologist’s Labyrinth, 2025

Nejchaotičtější část knihy – boj dobra se zlem. Holly je do něj proti své vůli zapojena, protože „Hodináři“ jsou přesvědčeni, že by je mohla přivést k Esther Little, jež se kdysi zúčastnila masakru, jehož byla Holly svědkem a při kterém se buď ukryla nebo zahynula. Snaží se ji přesvědčit o správnosti jejich úmyslů a prostřednictvím psycholožky Iris Fender alias Marinuse ji pomáhají pochopit fungování jejich společenství. Některé pasáže mě pohltily – když Marinus vzpomíná na své předchozí životy, na své první setkání s Esther Little, představuje ostatní členy společenství. Iris/Marinus také tvrdí, že Hollyin bratr Jacko byl hostitelem jednoho z nich. Nicméně souboj v Kapli slepého Katara mi přišel jako neskutečný blábol a představoval pro mě obrovské zklamání!!! Holly se zde setkává s Hugo Lambem, který je na straně zla. Doufá, že se zde setká i se svým ztraceným bratrem, ale marně.

Sheep’s Head, 2043

Nejlepší část knihy. Setkáváme se v ní s téměř osmdesátiletou Holly, která se stará o vnučku Lorelai a adoptivního vnuka Rafiqa. Žijí v Irsku v době temna – zásoby ropy na planetě jsou víceméně vyčerpány, nefunguje elektřina, internet, život se vrátil o více než sto let zpátky. Holly a její blízcí trpí nedostatkem základních hygienických potřeb, potraviny dostávají na příděl, nicméně díky částečné izolaci Irska jsou jeho obyvatelé víceméně v bezpečí také díky Číňanům, kteří část ostrova využívají. Nicméně jsou ohrožováni následky blíže nespecifikované havárie nedaleké jaderné elektrárny a poté, co Číňané odejdou a vláda není schopna převzít moc, zde dochází k rabování a lidé se začínají obávat o život. Tato část se mi líbila nejvíc, očividně jsem našla zalíbení v literatuře popisující zkázu planety a každodenní boj o život těch, kteří přežili. Starší generace vzpomíná na období hojnosti a plýtvání. Jejich potomci již spoustu věcí nezažili. Holly musí občas Rafiqovi vysvětlovat význam některých pojmů.

Nebýt poslední kapitoly, tak bych byla zklamaná a vyčítala si, že jsem s knihou ztrácela čas. Tolik jsem se na ni tehdy těšila a pak se mi do rukou dostal rozvláčný zmatený duchařský příběh, v němž spolu bojují nadpřirozené bytost?!?! Občas jsem byla zmatená množstvím postav, které příběhem procházely. Bavily mě ty reálné části – Ed Brubeck, některé pasáže ze spisovatelova života, post-apokalyptické Irsko. Mitchell píše skvěle, dokáže vás vtáhnout do děje, ale už to asi není můj šálek čaje. Number9dream jsem četla 2x, těším se, až si znovu přečtu Hybatele a také Atlas mraků, ale k The Bone Clocks se vracet nebudu. Jeho příštímu románu dám ještě šanci, ale běda, jestli mě zase zklame!!! Nicméně dílo From Me Flows What You Call Time si určitě nepřečtu, protože vyjde až v roce 2114 🙂 – více info zde: Future Library

Kniha jsem dočetla hlavně díky tomu, že jsem si ji vzala s sebou do vlaku na cestě do skal – Teplických, Broumovských a Adršpachu 🙂

 

 

Reklamy

6 thoughts on “David Mitchell: The Bone Clocks

  1. Od tohoto autora už se cca rok chystám na Atlas mraků a pořád nějak ne a ne najít si čas. Tahle kniha nevypadá špatně a náměty jednotlivých povídek mi připadaly poměrně zajímavé, ale jak to tak čtu, nevím, zda bych byla vyloženě nadšená. No, uvidíme – ldyž mě zaujme Atlas, nejspíš se pustím i po stopách dalších autorových knih a třeba tak přijde na řadu i tahle 🙂

    Liked by 1 osoba

  2. Ach jaj, som rada, že aspoň posledná kapitola tvoj názor na knihu vylepšila (aj ja ujíždím na katastrofických víziách sveta! Z Atlasu mraků sa mi najviac páčili kapitoly Sonmi a Zachryho 🙂 ). A hoci teda už nebudem očakávať príliš veľa, aj tak si ju kúpim a prečítam 🙂 A na Hybatele sa znovu vrhni. Taký skvelý román… Nechcela by si mi niekedy napísať, ako si pochopila poslednú kapitolu? Len či som to pochopila rovnako, ako niekto iný 😀

    Liked by 1 osoba

  3. Ja už som aj zabudla, ako ma bavil Atlas mrakov. A že by to chcelo nejakú ďalšiu Mitchellovu knihu. Ale u tejto si počkám na preklad, doma ma už dlho čaká Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta a aspoň potom pochopím tie odkazy.

    To se mi líbí

    1. Atlas mraků jsem koupila kdysi jen na základě toho, že mě zaujal název – impulzivní nákup, vůbec jsem netušila, o čem to bude 🙂 a byla to jízda!!!
      Tisíc podzimů nepatří mezi mé nejoblíbenější, nicméně člověku přiblíží japonskou mentalitu a kulturu. Užij si to!

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s