Sarah Waters: The Paying Guests/Platící hosté

Sarah Waters mám moc ráda. Už si přesně nepamatuji, jak jsem ji objevila, nicméně jsem ráda, že se to stalo. Ne všechna její díla bych zařadila mezi mé oblíbené. Velkým zklamá-ním pro mě byl Malý vetřelec – velmi čtivě napsané utrpení, z něhož jsem se ještě nějakou dobu vzpamatovávala :), ale na paní autorku jsem nezanevřela. Platící hosté se také bohužel nebudou řadit mezi mé oblíbené, ačkoliv to zpočátku tak vypadalo. Pro ty, kteří uvažují, že by si knihu přečetli, mám varování – prozradím vše, ještě si můžete rozmyslet, zda budete číst dál či ne 😀

Pokračovat ve čtení Sarah Waters: The Paying Guests/Platící hosté

David Mitchell: The Bone Clocks

Další kniha z domácí knihovničky. Respektive z nočního stolku, na kterém se na ni vesele prášilo od loňského roku. Když jsem se v roce 2014 dozvěděla, že má mému oblíbenému autorovi vyjít nový román, nemohla jsem se dočkat a hned jsem si jej zakoupila v anglickém jazyce. Začala jsem číst začátkem roku 2015 a cca v březnu téhož roku jsem knihu zklamaně odložila. Letos jsem byla velmi rozpačitá z nejnovějšího r. Slade House (mé postřehy k románu zde), nicméně Mitchellova předchozí díla se mi tolik líbila, že jsem The Bone Clocks prostě dočíst musela. Loni jsem skončila na začátku třetího příběhu a kupodivu jsem si toho stále dost pamatovala. V předposlední kapitole proběhlo částečné shrnutí toho, co se doposud událo, takže jsem se nemusela ani moc vracet zpátky.

Pokračovat ve čtení David Mitchell: The Bone Clocks

Margaret Atwood: Oryx and Crake/Přežívá nejsmutnější

Nedávno jsem si řekla, že už bych konečně měla začít číst knihy z domácí knihovny. Dělám si zodpovědně zásoby na horší časy a přitom z každé návštěvy místní knihovny si domů přináším pět titulů! Tak jsem si řekla „Dost“ a jednu doma namátkou vytáhla z knihovny. Rozečtené tituly si hned na Goodreads ukládám na poličku „Currently reading“ a když jsem si tam ukládala tuto, zjistila jsem, že je mi její anglický název velmi povědomý. Ke svému velkému pobavení jsem zjistila, že tuto knihu mám doma dvakrát – jednou v češtině z antikvariátu a jednou v angličtině. Tak jsem se do ní pustila v angličtině – jazyková zásoba se umí velmi rychle vytrácet, tak proč si to nepřečíst v originále?

Pokračovat ve čtení Margaret Atwood: Oryx and Crake/Přežívá nejsmutnější