Alain de Botton: Umění cestovat

Letos cestuji poměrně hodně, tak jsem si chtěla přečíst „návod“ na to, jak nedělat chyby a ještě při tom vyprodukovat umění 🙂 Autor této knihy esejů Alain de Botton  je švýcarský spisovatel, filozof, televizní producent a podnikatel, který žije ve Velké Británii.  V roce 2008 de Botton spoluzaložil univerzitu nazvanou Škola života. Živil se také jako televizní producent a vedle psaní občas spolupracuje s filmovými dokumentaristy.

Žádnou radu jsem samozřejmě nedostala, to byl jen vtip. Zaujalo mě, že cestování nebylo pojato tak, jak jsem čekala. Autor se ve svých úvahách spíše zaměřuje na umění samotné – jací umělci – výtvarníci či spisovatelé – působili v oblastech, kterými se v knize zabývá. Jak se cestování promítlo v jejich tvorbě. Moc se mi líbí, co o knize napsala Dita Kristanová na blogu knihkupectví Martinus:

Alain de Botton mistrně rozebírá psychologický stav člověka před cestou, na cestě i po cestě. Jeho eseje jsou přímočaré, živé, čitelné. Ocení je zejména čtenář, který dokáže propojit literární tradici, výtvarné umění a geografické souvislosti různých regionů. De Botton ho totiž dávkuje pomalu –začíná vždy beletristickou črtou vlastních dobrodružství, která zažil na cestách. Poté představí čtenáři průvodce, často jde o spisovatele, malíře, filozofa či postavu biblickou. Na základě tvorby nebo výroků onoho rádce de Botton ukazuje, kterak se daný fenomén související s cestováním odrazil v práci zmíněné osobnosti. A tak čtenáři spolu s Huysmansem vysvětluje, jak se chtěl jednou Des Esseintes vydat do Londýna, proč Baudelaire toužil po tajemných dálkách, z jakého důvodu Flaubert miloval Egypt či čeho si všímal van Gogh v Arles. Zpočátku se může zdát, že průvodce s vlastní de Bottonovou destinací nemá nic společného, např. Huysmans nikdy nepodlehl kouzlu ilustrované brožury a neodjel z plačtivého Londýna na slunný Barbados. Přesto se brzy ukáže, že autor chystající se na cestu a Huysmansův hrdina románu Naruby vnímají svět stejnýma očima.

Kniha si se čtenářem hraje, daleké kraje vnímané prostřednictvím smyslových vjemů i díky skvěle zvoleným průvodcům čtenáři přinesou vynikající vizuální obraz daných lokalit. Ocitá se nejen na Barbadosu, ale také na Sinaji, v Madridu, Provence, Lake District či v Amsterdamu. Možná jen zamrzí, že při cestě s Wordsworthem v údolí řeky Wye de Botton vynechává monumentální Tintern Abbey, jemuž je věnována citovaná báseň (její překlad do češtiny je možné nalézt ve výboru Jezerní básníci). Přes popisy lidského chování během cest dospívá autor esejů k závěru shodujícímu se s Xavierem de Maistrem – začne vnímat prostor své londýnské čtvrti. Čtenáři ukáže, že i zdánlivě banální místo může přinést nové podněty a asociace a že si lidé mají povšimnout toho, co už znají.

Je škoda, že je kniha omezená jenom na produkci francouzských a anglických osobností, tím je také trochu predestinována – Anglie a Francie byly už od konce 18. století mocnosti, které pronikaly do cizích světů. Střední Evropa českého čtenáře se českým umělcům stala jakousi zašpuntovanou nádobou, z níž se nedostal každý. A když, tak nejdále do Paříže. V tomto geografickém nepoměru bude kniha také složitá pro českého čtenáře a jeho porozumění. Uvědomí si, jak je prostor, v němž žijeme, determinující.

Kniha je také lehce nostalgická, propojuje současnost s dobou před sto až dvěma sty lety, něčím, co už v éře letadel křižujících svět dávno zmizelo.Sentimentální čtenář to ocení, přísný logik by si měl raději koupit průvodce od Lonely Planet.

Překlad knihy se drží de Bottonovy vypravěčské strategie, místy je až strhující. Jazyk esejů je beletrizující a bude mu rozumět i ten, kdo není filozofem. Knihu doprovázejí obrazové přílohy– fotografie umělců, obrázky z de Bottonových cest, reprodukce obrazů. Ještě více by vynikly barevné reprodukce výtvarných děl.

Právě pro drobné detaily, kterých si de Botton všímá, se sluší vypravit na cestu. Třeba jen kolem vašeho pokoje.

a zde je několik ukázek:

Des Esseintes dospěl k závěru, že představivost může vulgární realitu skutečného zážitku snadno nahradit. Při skutečném zážitku je vnímání toho, co jsme přijeli spatřit, vždy rozředěno tím, co můžeme vidět kdekoli jinde, obavy o budoucnost nás odvádějí od přítomnosti a naše schopnost ocenit krásy okolí je neustále vydávána na milost matoucím fyzickým a psychickým potřebám. Já jsem se navzdory Des Esseintovi na cesty vydal. Byly však chvíle, kdy jsem i já měl pocit, že nejlepší cesty musí být ty, na které nás zavede představivost, když doma v křesle pomalu obracíme tenoučké listy úplného letového řádu Britských aerolinií. (kapitola O očekávání)

T. S. Eliot ve své studii o Baudelairovi napsal, že byl prvním umělcem devatenáctého století, který vyjádřil krásu moderního cestování a cestovních prostředků. „Baudelarie vymyslel nový druh romantické nostalgie,“ píše Eliot, „poezii odjezdů, poezii čekáren“. Člověk by k tomu mohl dodat snad ještě poezii čerpacích stanic a poezii letišť. (kapitola O cestování)

V roce 1906, když bylo Hopperovi 24 let, odjel do Paříže a objevil tam Baudelaira, jehož poezii pak četl a recitoval celý svůj život. Je snadné pochopit, co ho na Baudelairovi přitahovalo: sdílel jeho zájem o samotu, o městský život, o modernost, hledání útěchy v temnu noci a na místech spojených s cestováním. V roce 1925 si Hopper koupil své první auto, ojetého dodge, a vydal se v něm ze svého domova v NY do Nového Mexika. Od té doby pak každoročně trávil několik měsíců na cestách, přitom črtal, kreslil a maloval, v motelových pokojích, na zadních sedadlech aut, v plenéru i v jídelnách. Mezi roky 1941 a 1955 pětkrát přejel celou Ameriku. Neonové nápisy blikající u silnice slovy „Volné pokoje s koupelnou, TV“ ho lákaly do pokojů s tenkou matrací, lehce naškrobeným povlečením a velkým oknem s výhledem na parkoviště nebo na malý kousek pečlivě ostříhaného trávníku, k záhadám života hostů, kteří přijíždějí pozdě v noci a před úsvitem opět vyrážejí na cestu, k brožurkám u recepce chválícím místní zajímavosti a k vozíkům plným čistících prostředků, zaparkovaným v tichých postranních uličkách. Hoppera zajímaly také vlaky. Přitahovala ho atmosféra poloprázdných vagonů projíždějících krajinou: ticho, které vládne uvnitř, zatímco venku kola rytmicky buší o koleje, zasněnost vyvolaná zvukem jedoucího vlaku a pohledem z okna, zasněnost, která nám umožňuje vystoupit ze svého obvyklého já a vybavit si vzpomínky a myšlenky, které by nás v běžných situacích nenapadly. Cesty jsou porodními bábami myšlenek. Málokteré místo napomáhá vnitřním rozhovorům lépe než letadlo, loď či vlak v pohybu. Existuje jakýsi prazvláštní vztah mezi tím, co máme před očima a myšlenkami, které se nám daří formulovat v hlavě: velké myšlenky někdy vyžadují velký výhled, nové nápady, nová místa. Introspektivní úvahy, které mají tendenci se zadrhávat, se znovu rozproudí při pohledu na krajinu plynoucí za oknem. Mozku se možná nechce do přemýšlení, pokud nemá za úkol dělat nic jiného než jen přemýšlet. Takový úkol může být stejně těžko proveditelný, jako máme-li jen tak na povel něco zábavného vyprávět nebo někoho napodobit. Myšlení se zlepšuje, pokud ostatní části mozku dostávají za úkol jiné věci, jako poslouchat hudbu nebo sledovat řadu stromů. Hudba či stromy na chvilku odvedou pozornost té nervozní, hyperkritické, praktické části mozku, která – jakmile objeví, že se ve vědomí vynořilo něco obtížného – má sklon vypínat a která v hrůze utíká před vzpomínkami, tužbami nebo introspektivními či originálními myšlenkami a dává raději přednost věcem  administrativním a neosobním. (kapitola O cestování)

A mohla bych citovat dál a dál, protože jsem se se spoustou výroků ztotožnila a na základě svých cestovatelských zážitků je mohu potvrdit. Ještě bych si měla přečíst tento titul: Dan Kieran: Líný cestovatel

 

 

Advertisements

6 thoughts on “Alain de Botton: Umění cestovat

  1. Ach, ach, ach, toto je kniha pre mňa! Milujem cestovanie, literatúru a výtvarné umenie, takže som jasná cieľová skupina. A to som chcela šetriť, ale mám pocit, že túto knihu musím mať. Prinajhoršom… Vianoce sa blížia 😀 Ďakujem za tip 🙂

    To se mi líbí

    1. Prý Vánoce se blíží 😀 😀
      Moc dobře se to čte. Líbilo se mi, jak tam propojil různé autory a tvůrce s konkrétními místy nebo aspekty cestování. Jak tam objevil souvislosti. Je to obohacující zážitek, takže vřele doporučuji 🙂

      To se mi líbí

  2. Mne sa táto kniha tiež veľmi páčila, myslím že ma vtedy, v októbri pred štyrmi rokmi, dostala najmä časť, kde popisuje cestovanie vo vlastnom bydlisku. Úplne presne so nevybavujem, ale veľmi cestovateľsky tam opísal trávenie času vo vlastnom byte 😀

    Liked by 1 osoba

    1. To je v poslední kapitole 🙂
      Mě hodně pobavil i ten anglický gentleman, který se po dlouhém zvažování pro a proti vydal na cesty, ale pak navštívil v Londýně u nádraží hospodu, v níž narazil na příslušníky jednotlivých národů, ochutnal jejich pokrmy a nápoje a vrátil se domů s tím, že už poznal vše, co bylo třeba 🙂
      Urcitě si od něj jestě leccos přečtu, velmi mě zaujal.

      To se mi líbí

  3. Od neho som čítala Lekce lásky , na doporučenie kamoša – muža, čitateľa (ohrozený to druh), tak som to musela prečítať. Štýl písania aj mne veľmi sadol, dosť autentický ale jednoduchý. Ostatné jeho knihy by som si tiež chcela prečítať, ale predtým niečo od Simon Van Booy. Goodreads mi ho vyhodila ako návrh, že sa mi po Bottonovi môže páčiť a prečítala som prvé dve strany a… I am hooked! 🙂 Oh , môj letný TBR už fakt nemá konca!

    To se mi líbí

    1. Moje první kniha, nikdy dřív jsem od něj nic nečetla a pustím se i do dalších knih. Je to filozofické, ale nejsou tam žádné složité úvahy, nad nimiž by se čtenář trápil. A konkrétně s touto knihou jsem se hodně ztotožnila. Lekce lásky zkusím. Simon Van Booy – jdu se podívat, kdo to je a co to je 🙂

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s