Petra Soukupová: Pod sněhem

Tři sestry se vydají na oslavu otcových 65. narozenin. Je únor, zima, tma, nejmladší a nejstarší si dovedou představit, že by víkend trávily jinak, nicméně vše je již naplánováno, tak se jede. Kromě sester jedou i  jejich čtyři děti a pes.

Sledujeme velmi podrobný popis cesty. Od toho, co si jednotlivé postavy oblékly až po nejniternější pocity. Kniha je taková skládačka – každá ze sester (pár dílků přidala i matka) přidá svou část v podobě svého příběhu a svého pohledu na situaci. Všechny tři řeší nějaký problém. Právnička Olga sama vychovává syna Olivera a občas má pochybnosti o tom, zda je správné, aby chlapec byl bez otce a ona sama bez partnera. Je to velmi silná a tvrdá žena. Prostřední Blanka byla vždy mateřský typ. Trojnásobná matka – nejmladší neplánovaný Filípek má jen několik měsíců, dvě starší dcery jsou milé a hodné dívky, které mají kolem deseti let. Manžel Libor je vcelku tajemná postava – neustále pracuje na něčem, čemu nikdo nerozumí, je to velký pedant. Blanka má podezření, že je jí nevěrný. V manželství není šťastná, Libor jí s ničím nepomáhá a je očividné, že se již dávno odcizili, ale tlustá kvočna Blanka je při srovnání se sestrami přesvědčena, že toho má nejvíc – perfektní rodinu. Kristýna má poměr se ženatým mužem a její příběh byl nejnudnější – co se na tom klišé ještě dá vymyslet nového? Zaslepená blbka (ne)trpělivě čeká, až milenec opustí ženu. Do příběhu občas vstoupí i matka. Její příběh je nejsmutnější z celé knihy, ale na druhou stranu je v něm i naděje – že i ve starším věku může žena konečně sebrat odvahu a začít znovu.

Výborná kniha, nečekala jsem, že se mi bude tolik líbit. Od Soukupové už jsem kdysi četla něco, co se mi strašně nelíbilo. Ani si už nepamatuji, co to bylo, asi K moři. Nemám ráda knihy psané hovorovou češtinou. Nelíbily se mi postavy ani příběh. Nechtělo se mi jí dávat další šanci, ale Pod sněhem mělo velmi dobrá hodnocení a samotné téma mě lákalo.  Čekala jsem, že to bude víc „bergmanovské“ – že se tam ženy víc odhalí, bude tam více konfrontací, slz, řešení starých křivd. Ano, objevilo se tam vše, ale z mého pohledu v mnohem menším měřítku. Ale k tomu tam bylo asi mnoho postav, nebyl na to dostatek prostoru. A nakonec mi ani ten hovorový jazyk vůbec nevadil. Sama sourozence nemám, takže jsem nechápala, jak se k sobě mohly sestry tak hrozně chovat. Celou cestu se jen hádaly, nic pěkného si neřekly, stále mezi nimi panovalo dusno a rivalita. Kdo je na tom lépe??? Tvrdá matka samoživitelka, kvočna nebo nezávislá nedospělá dívka? Udělejte si na to názor sami, milí čtenáři. Já knihu velice doporučuji, není to veselé čtení, ale každý si v příběhu najde něco pozitivního a možná i poučného.

Jen doufám, že se někdo nerozhodne tuto knihu zfilmovat! To by byla věčná škoda! Na filmovém plátně by to vůbec nevyznělo, vše podstatné by se vytratilo. Bergman už filmy netočí!!

V den, kdy jsem začala knihu číst, jsem objevila tento skvělý song:

Advertisements

4 thoughts on “Petra Soukupová: Pod sněhem

  1. Tahle kniha mě naprosto dostala… opravdu výborná. Připadá mi vtipné, jak je každému čtenáři sympatická jiná ze sester, podle osobních zkušeností a hodnot 😀
    Jinak styl, jakým je ta kniha napsaná, mi připadá geniální – jak vždycky víš, skrz kterou ze sester se zrovna na příběh díváme, i když to nemusí být explicitně vysvětleno, jak přirozeně se překmitává mezi emocemi, dokonce i ten přirozeně otevřený konec. Opravdu jsem si čtení užila.

    To se mi líbí

    1. Budu ji všude propagovat, protože to je úžasná kniha! Otevřený konec se mi líbil moc, čímkoliv jiným by mě zklamala. Na nic si nehrála, nic nepřikrašlovala, psala to tak, jak se to „dělo“ – úžasný zážitek!

      To se mi líbí

  2. Tejto knihe som tak nejak chcela dať šancu, už keď som na ňu videla knižný trailer, ten bol super! Ale zatiaľ som sa k nej nedostala, tak snáď raz 🙂 Ale čo ma zaujalo ešte viac, je tvoje momentálne čítanie, vidím, že si sa pustila do Vesaliovho tajomstva, tak to som naozaj zvedavá, čo na to povieš. Zatiaĺ som moc reakcií na to nevidela, ale obálka vyzerá úplne super, vôbec neviem, čo si o tom myslieť. Budem sa tešiť na recenziu 🙂

    Liked by 1 osoba

    1. Stojí to za to. Určitě Ti neuteče a patrně na ni ani nezapomeneš. Takže až nastane ten správný čas, tak se začteš a vychutnáš si ji 🙂
      Vesaliovo tajemství – teprve jsem začala, ale čte se to dobře. Nic moc od toho neočekávám, je to podle mě odpočinkové čtení, takže ho budu prokládat Rushdieho „Vzpomínkami Josepha Antona“, o víkendu jsem po dlouhé době přečetla 40 stran, tak s tím musím konečně pohnout. Je to skvěle napsané, ale nečte se to lehce.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s