Jojo Moyes: Poslední dopis od tvé lásky

Zahraniční zpravodaj Anthony dostane od šéfa za úkol napsat reportáž o úspěšném podnikateli Stirlingovi. Je to Anthonyho poslední šance – po návratu z Konga měl psychické problémy, které řešil alkoholem a protože je v jeho zájmu v novinách zůstat, úkol přijme. Odjede za Stirlingem na francouzskou Riviéru, udělá s ním rozhovor a snaží se poznat prostředí, v němž podnikatel žije. Seznámí se s jeho okouzlující manželkou Jennifer a zamilují se do sebe. Jenže je rok 1960, morálka v té době je jiná než dnes a nevěra se toleruje jen u mužů. Ženy si nemohou dovolit odejít od rodiny. Anthony a Jennifer se snaží scházet, když není manžel v Londýně a mezitím si píší dopisy.

Děj knihy nás přenese do současnosti. Mladá novinářka Ellie má vztah se ženatým mužem. Milostné problémy se začínají projevovat i v pracovním životě. Šéfová jí dá nůž na krk a Ellie se musí snažit. Při hledání vhodného tématu narazí v archivu na krásný milostný dopis a začne pátrat po jeho autorovi i adresátce. Jennifer vypátrá celkem snadno, je touto starou dámou okouzlena a stojí před dilematem, zda její příběh zveřejní či ne. Nakonec dojde k nějakému kompromisu (musím přiznat, že jsem z knihy nepochopila, o čem nakonec ten Elliyn článek byl – znovu ji vynesl na výsluní šéfčiny přízně, ale čtenáři románu se s ním neseznámili. Je možné, že srovnávala milostnou komunikaci v minulosti a dnes – na začátku každé kapitoly totiž bylo vždy pár řádků, v nichž se partneři  rozcházeli – většinou formou e-mailu nebo sms, některé dost drsné, ale takový je život 🙂 ) a jeho vydáním získá zpět ztracenou reputaci.

Líbilo se mi to. A hodně 🙂 Patrně jsem něco takového zrovna potřebovala – ujištění, že láska kvete v každém věku a fakt, že zrovna teď se vám na milostném poli zrovna nedaří, neznamená, že se to po 40 letech nezmění 😀 Román mi kdysi doporučil bývalý šéf – tvrdý pragmatický businessman. A pěkně o autorce mluvil i kamarád, takže jsem po knize bez delšího přemýšlení v knihovně sáhla a postavila ji na poličku s tím, že mi neuteče. Minulý týden mi slečna v knihovně připomněla, že už ji mám dlouho. Nejdřív mi název románu nic neříkal, když mi řekla, že je to román pro ženy, tak jsem se chtěla ohradit, že to musí být nějaký omyl, ale pak dodala jméno autorky a já jsem pochopila, že to omyl není 😀

Víc se mi líbila historická část. Nesnadný život milenců v Londýně na začátku 60. let minulého století. Bohémský životní styl majitelů vil na francouzké Riviéře. Povrchní život manželek bohatých vlivných mužů. Pozlátko, za kterým se skrývá odcizení, zklamání, snaha o vytvoření obrazu dokonalé manželky za každou cenu. Elliin život v současném Londýně byl jako vystřižený z jakékoliv červené knihovny – ženatý milenec, neustálé kontrolování e-mailu a mobilu, jestli náhodou nemá ženáč zrovna chvilku čas a nemá potřebu sdílet s milenkou své city; soucitné kamarádky; náhodný objev na místě, kde by nikdo nečekal, že se takový poklad může vyskytovat…. Doporučuji jako odpočinkové čtení na dlouhou cestu dopravním prostředkem, na pláž, pokud bude nejhůř a nikomu to nepřeji, tak i do nemocnice 🙂

Přečteno cestou do Prahy na koncert Dana Bárty a skupiny Alice při příležitosti 25. výročí založení kapely. Přidávám píseň, která mi připomněla mládí – Trutnov Open Air, hudební pořad „60“ se Zdeňkem Suchým a hlavně mé rockové období, které se očividně znovu vrací 🙂

Reklamy

4 thoughts on “Jojo Moyes: Poslední dopis od tvé lásky

  1. Jojo Moyes je autorka u které pořád nevím, jestli se do ní pustit. Romantické příběhy až tak nemusím, slyšela jsem ale na ni chválu i od lidí, na které jinak fakt hodně dám. Ale ujištění že nikdy není pozdě na lásku by se mi docela hodilo, takhle kolem Valentýna mám intenzivní „navždy sama, ach!“ stavy 😀

    Moc pěkná recenze a kniha mě překvapivě hodně zaujala, na to, že obdobný žánr moc nevyhledávám. Myslím, že jí dám šanci 🙂

    Liked by 1 osoba

    1. Jednou si od ní určitě ještě něco přečtu. Až si budu potřebovat jen tak odpočinout od nějaké těžké literatury. Čte se to víceméně samo, není to nic náročného a člověk u toho nemusí přemýšlet. Myslím, že jsem si pro začátek vybrala dobrý titul 🙂
      Přiznám se, že ač cynik, tak jsem u toho uronila slzu. Ten konec je fakt dojemný.

      To se mi líbí

  2. Nemáš nějaké období romantických knih, po té Kavárničce? 🙂
    Jsem na tom dost podobně – taky jsem tak trochu cynik, ale taky občas podobnou literaturu čtu. Jen nárazově. Ale okolo téhle autorky taky zatím jenom chodím v kruzích. No, pokud na ni narazím v knihovně, tak ten kruh zmenším 😀

    Liked by 1 osoba

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s