Ayn Rand: Atlasova vzpoura

Román Ayn Rand, poprvé vydaný v roce 1957, popisuje ekonomický a sociální kolaps společnosti způsobený odchodem významných představitelů průmyslu do ústraní. Je zasazen do neurčité doby, nicméně do konkrétní země a to Spojených států amerických. O Evropě se v románu hovoří jako o zaostalém kontinentu, jehož lidové republiky potřebují neustálou ekonomickou podporu. Hlavními postavami jsou Dagny Taggartová a Hank Rearden. Dagny je provozní ředitelkou dopravní firmy Taggart Transcontinental. Hank Rearden je majitelem oceláren a vynálezce zvláštní velmi lehké a odolné slitiny, které se posléze začne říkat Reardenův kov. Oba jsou nesmírně pracovití, pro hladký chod a prosperitu svých firem se vzdali svých soukromých životů. Dagny má bratra Jimmyho – zbabělého neschopného podlézavého hlupáka, který se zaprodal režimu. Hank je ženatý, žije s manželkou, matkou a bratrem v honosném sídle. Jeho žena je chladná, nečitelná osoba, která by svého manžela chtěla ovládat a když to nedokáže, tak se rozhodne jej zničit. Hank pomáhá Dagny zachovat železnici, vyrábí pro ni koleje z Reardenovy ocele. Zástupci vědy a státem ovládaný tisk proti železnici spustí štvavou kampaň – kovu nevěří, odrazují lidi od cestování, snaží se je přesvědčit, že je to hazardování se životem. Nicméně zaměstnanci drah jsou nadšeni a tak vlaky vyjedou. Při slavnostním otevření trati Johna Galta se z Dagny a Hanka stanou milenci.


Vláda země začíná vydávat různá nařízení, která mají omezovat konkurenční prostředí, soustřeďovat výrobu do firem vedených nastrčenými lidmi, kteří nebudou dělat problémy a jejichž zisky půjdou do kapsy hrstky vyvolených. Tato opatření vedou k postupnému kolapsu ekonomiky a hodnotového systému. Schopní lidé, kteří vidí, že není v jejich silách čehokoliv dosáhnout, své firmy opouštějí, velmi často je před tím poškodí či zničí, aby jejich neschopní nástupci měli ztíženou situaci. Velmi brzy dochází k útlumu průmyslu, zemědělství, dopravy.

„Ale vždyť oni si za to mohou sami“, zamračil se Eugene Lawson na dr. Ferrise. „Chybí jim duch veřejné angažovanosti. Odmítají si přiznat, že podnikání není jenjich svobodná volba, nýbrž společenská povinnost. Nemají právo krachovat, bez ohledu na vnější okolnosti. Musejí zkrátka vyrábět, děj se co děj. Je to společenská nutnost. Lidská práce není věc soukromá, nýbrž veřejná. Žádný soukromý život, osobní nebo profesní, neexistuje. Právě to jim musíme vštípit, třeba násilím.“

„Genialita je pověra, Jime“, pronesl doktor Ferris pomalu, se zvláštním důrazem, jako by věděl, že vkládá do slov to, co dosud ostatní přítomní nepojmenovali. „Nic jako intelekt neexistuje. Lidský mozek je produkt společnosti. Prostý souhrn okolních vlivů. Člověk nemůže vynalézt nic nového, může pouze zhmotnit, co se již vznáší v obecném povědomí. Génius je intelektuálním sběračem odpadků, který chamtivě hromadí odcizené myšlenky, které po porávu patří celé společnosti. Veškeré myšlení je krádež. Učiníme-li přítrž soukromým majetkům, dočkáme se spravedlivějšího rozdělení bohatství. Učiníme-li přítrž géniům, dočkáme se spravedlivějšího rozdělení myšlenek.“

Dagny se snaží provoz dráhy zachovat za každou cenu, ale naráží na spoustu překážek, nejen ze strany vládnoucí vrstvy, ale i ze strany svého bratra. Bojuje do posledního dechu. S Hankem poměrně úspěšně tipují, kdo bude dalším průmyslníkem, který beze stopy zmízí a Dagny se dokonce pokouší některé přemluvit, aby zůstali a nenechali se zlákat „ničitelem“, který je odvede někam, odkud se již nikdo z nich nevrátí. Neuspěje. Země je v troskách, dochází k lokálním občanským vzpourám. Zoufalá vláda se nakonec rozhodne hledat pomoc u bájného Johna Galta – tajemného „ničitele“.

Naše stávka se však nepodobá těm, který vy praktikujete již staletí. My nevznášíme požadavky, my je plníme. Podle vašeho mravního řádu jsme zloduši. Rozhodli jsme se tedy, že vám už nebudeme dále škodit. Podle vašich ekonomů jsme zbytečnou přítěží. Rozhodli jsme se tedy, že vás již nebudeme vykořisťovat. Podle vašich politiků jsme nebezpeční a je třeba nás držet v poutech. Rozhodli jsme se tedy, že se svých pout zbavíme a odejdeme, abyste se nás už nebáli. Podle vašich filozofů jsme pouhý přelud. Rozhodli jsme se tedy, že vám již nebudeme bránit ve výhledu, abyste mohli pohlédnout do tváře ničím nezastřené reality – té, po níž jsou toužili, reality světa, jaký dnes vidíte kolem sebe, světa bez intelektu. Splnili jsme vše, co jste po náš žádali, my, kdo jsme tak činili odjakživa, ale teprve nyní si to uvědomili do všech důsledků. Vás naopak nežádáme o nic, nepředkládáme vám žádné podmínky, o nichž byste mohli smlouvat, žádný kompromis, k němuž byste mohli dospět. Nemáte nám co nabídnout. My vás nepotřebujeme. (z proslovu Johna Galta)

 

Uff, 1100 stran – delší a náročnější knihu jsem asi ještě nikdy nečetla. Rozhodla jsem se, že pokud mě příběh nezaujme během prvních sto stran, nebudu se trápit a knihu vrátím. K mému velkému překvapení mě to zaujalo hned ze začátku. Ráda jezdím vlakem, takže jedno z hlavních témat mi bylo poměrně blízké :), ale hlavně mám ráda silné ženské hrdinky a Dagny byla úžasná! Nebojovala nijak za práva žen, ale byla velmi schopná, cílevědomá, pragmaticky uvažující žena.
Vždyť Dagny je na poli ekonomie jedinečným fenoménem. Není se čemu divit, že o ní lidé mluví. Tvoje sestra je příznakem choroby našeho století, dekadentním produktem strojového věku. Stroje zničily duši člověka, odtrhly ho od půdy, obraly o jeho přirozené dovednosti, zbavily ho lidskosti a proměnily v bezcitného robota. A názorný příklad máme přímo před sebou – ženu, která řídí železniční společnost, místo aby rodila děti a zdokonalovala se v kouzelném řemesle ručního tkaní. (spisovatel Balph Eubank hovoří s Jamesem Taggertem)
Musím se přiznat, že jsem dost často nechápala pohnutky hlavních postav. Nebyla jsem schopna porozumět jejich jednání. Pocity byly v románu rozebírány do nejmenších podrobností. Hlavní postavy byly schopny z reakcí jejich protějšku velmi rychle odhadnout jeho pohnutky, jeho či její další kroky. Přišlo mi to hodně přitažené za vlasy – to byli všichni tak vynikajícími pozorovateli a znalci lidské psychiky? Navíc každý druhý byl filozof – bezdomovec, obyčejná prodavačka ze stánku, nádražák… Velmi často zmiňovanými hodnotami byly mravnost, čest, povinnost, veřejná angažovanost, naplnění idejí. Na konci knihy je asi osmdesátistránkový projev Johna Galta – po deseti stranách jsem to vzdala. Pro studenty filozofie patrně velmi zajímavá pasáž, ale já dávám přednost akci před slovy, tyto vznešené ideje šly úplně mimo mě 🙂

Wikipedie o románu praví toto: Nosným tématem románu je „role lidského rozumu a jeho význam pro existenci člověka“. Kniha otevírá řadu filosofických témat, na jejichž základě pak byla postavena celá filosofie objektivismu. Je to filosofie, která hájí důležitost rozumu, svobody konání, tvorby, individualismu, kritického myšlení a síly tvůrčích osobností, uznává principy laissez-faire kapitalismu jako rozumného ekonomického uspořádání a upozorňuje na rizika státních regulací a k čemu až mohou vést. V románě je hlavní osou střet dvou hlavních skupin lidí: té, co tvoří a vymýšlí, a té, co na druhých parazituje a přemýšlí, jak se přiživit díky regulativním „vyhláškám“ a zákonům.
Někdy mi přišlo, že ti kladní hrdinové byli příliš dokonalí. Autorka stále popisovala jejich krásné tváře, těla, dokonale padnoucí oblečení. Byli také sobečtí, sebestřední. Občas mi přišli i dost naivní, ale to bylo asi tou dobou. Nemám podnikatelského ducha, takže jsem si nedokázala představit, co pro ně jejich práce a její výsledky představovaly. Nikdy jsem nemusela bojovat za žádné mravní hodnoty, takže jsem se s nimi často nedokázala ztotožnit. Román se mi přesto velmi líbil, vnímala jsem ho jako katastroficko-milostný příběh postavený na železniční koleje a zabalený do objektivistické filozofie 🙂 Myslím, že i jeho délka byla celkem opodstatněná (no tak dobrá, kdyby se tak detailně nerozebírala každá maličkost, tak by mohla být o 300 stran kratší), vše mělo své místo, žádná odbočka děje neskončila ve slepé uličce, ale byla rozpracována a důstojně dovedena do konce. Takže doporučuji všem odvážným trpělivým čtenářům, kteří rádi objevují nepoznané 🙂 Doporučuji si vyhledat i komentáře k tomuto dílu, které ve své době muselo být velmi kontroverzní. Dodneška z něj čerpají mnozí politici a hnutí. Hodně se mi líbila toto kritické zamyšlení Kamila Fily z Respektu: http://www.respekt.cz/tydenik/2014/49/vzpoura-kapitalistickych-nadlidi

Byla jsem překvapená, když jsem se dočetla, že podle románu byl natočen trojdílný film. Podle diváků to je velké zklamání, což je naprosto pochopitelné. V hollywoodském podání to muselo vyznít jako jedno velké klišé.

Autorka románu se objevila i v seriálu Simpsonovi – v jednom díle po ní byla pojmenována školka 🙂

Advertisements

4 thoughts on “Ayn Rand: Atlasova vzpoura

  1. Máš můj obdiv, že jsi tu knihu přečetla! Mně odrazuje její velikost… Ale ano, zní to zajímavě, i když nevím, jak moc bych souhlasila se vším tím laissez-fair a velikášství a filozofování… Četla jsem tu recenzi od Kamila Fily. No, asi to nebude nic pro mě 🙂

    To se mi líbí

    1. Očividně jsem si potřebovala něco dokázat 🙂 Ale opravdu mě to bavilo. Někdy více, jindy méně. Recenze Kamila Fily se mi hodně líbila, nicméně jsem ráda, že jsem si ji vyhledala až po přečtení. To video o Ayn Rand, které jsi mi kdysi poslala, se mi líbilo. Zajímavý pohled na paní, o které jsem se původně domnívala, že to měla v hlavě velmi dobře srovnané a že mohla být vzorou představitelkou silné ženy druhé poloviny dvacátého století. No v žádném případě nebyla!!!

      To se mi líbí

      1. To se prostě nedá všechno zvládnout – buď čteš a užíváš si to, nebo předběžně sbíráš data a pak si to čtení tolik neužiješ 🙂 Nic nestuduji, takže data sbírám až posléze 🙂

        To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s