Kateřina Tučková a kol.: Fabrika

Velmi čtivě popsaná historie města Brna – moravského Manchesteru – od konce 18. století po současnost. Kateřina Tučková vycházela z historických dat, chybějící části příběhu zakladatelů textilního průmyslu v Brně si vymyslela na základě dobových dokumentů a událostí té doby. Líbilo se mi to moc, přiznávám, že jsem vůbec netušila, že bydlím pár kilometrů od města, z něhož za dob jeho největší slávy proudily látky do velké části světa. Textilní magnáti se zasloužili za rozkvět města Brna a blízkého okolí po všech stránkách – urbanistické, kulturní i osvětové.

Kniha vznikla při příležitosti výstavy Moravský Manchester, která probíhala v Moravské galerii v Brně od prosince 2014 do dubna 2015. Doporučuji všem, kteří se zajímají o historii, protože velmi poutavou formou seznamuje čtenáře nejen s historií Brna, ale také velké části monarchie. Moc se mi to líbilo a ke knize se určitě ještě jednou vrátím.


Recenze z idnes.cz od Kláry Kubíčkové:

Z výstavy Brno - moravský Manchester

Z výstavy Brno – moravský Manchester | foto: Moravská galerie v Brně

Fakt, že Kateřina Tučková není jen spisovatelkou a autorkou románů Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovských bohyní, ale i kunsthistoričkou a kurátorkou výstav, je známý. Díky spolupráci s Moravskou galerií v Brně se teď oba obory jejího zájmu protnuly v publikaci nazvané Fabrika. Ta tvoří svým způsobem katalog k výstavě o rozmachu brněnských textilek nazvané Brno – Moravský Manchester, ale souběžně i svého druhu román o pěti generacích rodiny Offermannů. Ti byli jedněmi z největších textilních magnátů v historii starého kontinentu. Ostatně, jak Tučková píše, na konci 19. století dosáhly jejich textilky takové úrovně a tak nízkých výrobních cen, že brněnské látky odebírali angličtí obchodníci, opatřili je nálepkou Made in England a prodávali je zpět na kontinent. Prý se tehdy do brněnských suken oblékala i královská rodina.

Tučková si od začátku Fabriky nehraje na žádný osudový román. Což na jednu stranu ubírá příběhu na kouzlu, protože ho neustále přerušuje referencemi z porad kurátorů a zprávami z archivů. Na druhou stranu čtenáře zásobuje fakty. Tedy ne těmi historickými, ale čistě pracovními. A sledovat, jak vzniká výstava, je poutavé. V každém případě se tak autorka pojišťuje proti hnidopichům, kteří by ji chtěli usvědčit z přílišné fantazie přebíjející či upravující skutečnost; v diskusích se svými kolegy z galerie i během vsuvek vlastních pochybností mnohokrát zopakuje, že zejména o nejstarších Offermannech se toho dá v archivech najít žalostně málo.

Fabrika nemůže sloužit jako ukázkový román, na to je její osnova místy až příliš řídká a viditelně nastavovaná, charaktery se drží spíš svých skutečných historických dat a dávných strnulých portrétů než detailně propracovaných vlastností, jež by je hnaly vstříc nevyhnutelnému osudu. Jako katalog k výstavě je to však nadprůměrná práce. A ukazuje cestu, jak představit návštěvníkům galerie téma v celé šíři, nechat je, aby si dozvuky výstavy odnesli domů a tam v mysli spojovali to, co už viděli v expozici, a to, co se z textu nově dozvídají. A nejde jen o osud Offermannů, ale i o doplňková hesla, která popisují jak roli vedlejších postav v příběhu, tak historické a technické termíny.

Přestože v centru příběhu stojí Offermannovi, paralelně s tím Tučková líčí i dějiny Brna, textilní praxe a hlavně obyčejných dělníků. Už na konci 18. století, když byli první Offermannové svědky zděšení, jež u jejich dělníků vyvolalo používání postřihovacích nůžek nahrazujících práci padesáti lidí, bylo jasné, že muži a stroje nemusí nutně najít společnou řeč. A nejen muži, kniha je i svědectvím o utrpení sirotků, kteří v dílnách pracovali i čtrnáct hodin denně za jedno, v lepším případě za dvě jídla. A jestli se o majitelích továren dá najít v archivech málo, o dělnících z chudinských čtvrtí existují z dob, kdy už kupodivu bezvadně fungovaly matriky, obvykle jen dva záznamy – datum narození a datum úmrtí, mezi nimiž bylo často mrazivě málo let.

Přitom právě dělníci v té době tvořili podstatu města, které zažívalo obrovský vzestup: „Jenomže starý feudální řád, v němž takovým lidem aspoň nějaké jistoty poskytoval majitel panství a pospolu žijící široká rodina, se rozpadl, a základy sociálního státu se rýsovaly v daleké budoucnosti,“ píše Tučková. Karl Offermann, stěžejní postava příběhu, jehož život rámují letopočty 1792–1869, pak nechal v Brně vystavět nejenom Denisovy sady a Lužánky, ale hlavně ulici činžovních domů pro dělníky svých továren.

Tučková jde ještě dál, když vztahuje okolnosti světových dějin k tehdejší místní výrobě. Třeba když líčí, jak se Brnem prohnala napoleonská vojska a jak pak město poznamenala bitva u nedalekého Slavkova. „V Brně nebylo jediného člověka, kterého by se válečné běsnění nedotklo. Všichni běhali s vodou, obvazy nebo jídlem, městští hrobníci ráno co ráno sváželi další mrtvé do jámy vykopané na novém krchově za městem. Vítězné vojsko odtáhlo teprve v půli ledna roku 1806 a za sebou nechalo ožebračené město s táborem nemohoucích, které bylo třeba živit, a po týdnech oslav i šířící se francouzskou nemoc. Ta z hampejzů rychle přeskočila i do měšťanských domácností, v nichž Francouze vzteky proklínala nejedna paní i služebná,“ píše autorka.

Offermannovi už tehdy dokázali tuhle nevýhodu obrátit ve svůj prospěch, rychle se domluvili, že budou pro armádu šít a vojákům dají najíst, když ti na oplátku místo povalování v lokálech a plenění přijmou placenou práci. Francouzská armáda tak tenkrát postavila Offermannům nový sklad – a ti si navíc zajistili odbyt látek do Francie, protože Napoleon dlouhodobě blokoval obchod s Anglií.

Tučková v nadsázce tvrdí, že její Fabrika je něco mezi fantasy, komiksem a pohádkou. A není vůbec špatná.

Zdroj:http://kultura.zpravy.idnes.cz/recenze-fabrika-katerina-tuckova-d4l-/literatura.aspx?c=A150109_150228_literatura_vha

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s