Corina Bomann: Motýlí ostrov

Romantický příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Začíná v roce 2008, kdy se hlavní postava – právnička Diana Wagenbachová, vypraví do Anglie, aby navštívila svou vážně nemocnou tetu. Přijede bohužel pozdě – teta je již ve špatném stavu a nedlouho po jejím příjezdu umírá. Jejím posledním přáním je, aby Diana pátrala po rodinném tajemství. Dianina prababička Grace totiž byla rodinou zavržena a nikdy se o ní nemluvilo.

mo1 mo2 mo3

Pátrání Dianu zavede na Cejlon, kam v roce 1887 její předkové – rodina Tremaynova – odjeli. Vlastnili tam čajovou plantáž zvanou Vannattappucci (v tamilštině toto slovo znamená motýl). Richard Tremayn zahynul – spadl ze skály. Starost o plantáž tedy přešla na jeho bratra. Richard byl mezi místními velmi oblíben – nebyl to ten typický arogantní Angličan. Grace byla zpočátku nešťastná, že se z Anglie musela přestěhovat do divočiny a ztratila tak možnost být uvedena do společnosti před samotnou královnou. Postupně jí i mladší sestře Victorii Cejlon přirostl k srdci. Našla si cestu k místním, začala se učit tamilsky, postavila se i svému otci, když jeden z jeho bílých zaměstnanců nespravedlivě potrestal místní česačku. Velkou roli v její proměně samozřejmě hrála láska. Láska k správci plantáže – míšenci Vikramovi. Na konci 19. století se však v jistých kruzích lidé nebrali z lásky, ale kvůli majetku. Rodiče jí proto vybrali za budoucího manžela syna jejich souseda – mladého George Stocktona. Odvážná a zamilovaná Grace se však za neduživého syna chlípného Stocktona provdat nechce a začne jednat.
Bavilo mě to, četlo se to samo. Nicméně děj byl velmi předvídatelný a bylo to celé takové naivní a plné klišé. Zajímavější červená knihovna. I když jak já mohu něco takového tvrdit, když knihy tohoto druhu nečtu a neustále tvrdím, že bych něco takového nikdy nevzala do ruky. A hleďme, stalo se 🙂 Ale pasáže, popisující život dívek na Cejlonu, byly napsané velmi barvitě a poutavě – barvy, vůně, zvuky. Všechno bylo tak živé. Právě kvůli této části knihy ji mohu doporučit všem, kteří budou mít za dlouhých zimních večerů chuť prožít romantické dobrodružství a přitom nevytáhnout paty z domu. Tato kniha jim to umožní. Je však nutné přivřít oko před nepříliš povedeným překladem.

Advertisements

2 thoughts on “Corina Bomann: Motýlí ostrov

    1. Pro mě to byla první zkušenost po velmi dlouhé době. Vlastně si nemohu vzpomenout, kdy jsem něco takového naposled četla. Nebylo to zlé, ale přece jen – seriosní literatura je seriosní literatura 🙂 Takže o víkendu konečně začnu číst Atlasovu vzpouru 🙂

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s