Jean-Michel Guenassia: Vysněný život Ernesta G.

Román popisující výsek novodobé historie Československa z pera oblíbeného francouzského spisovatele, autora výborného románu Klub nenapravitelných optimistů.

vysněný životguenassia

Hlavní hrdina Josef Kaplan odejde před druhou světovou válkou do Francie studovat biologii do Paříže. Později dostane příležitost pracovat v Pasteurově ústavu v Alžíru. Ředitel ústavu ho před válkou zachrání tím, že jej pošle do zapadlého kouta Alžíru vyvíjet lék proti malárii. Musí odjet velmi rychle, bez rozloučení se svými blízkými přáteli a dívkou. Po návratu zjistí, že jeho dívka – herečka – už si našla nového partnera, on sám se postupně sblíží s její kamarádkou Christine. Nabídne jí manželství a po skončení války spolu odjedou do Československa. Mají spolu dvě děti – Helenu a Martina. Christine je zklamána politickou situací a dusnou atmosférou ve společnosti a podaří se jí i s Martinem utéci za svou matkou do Francie. Helena jí to nikdy neodpustí, s otcem o tom spolu nikdy nehovoří. Josef se hned po válce dostal do politiky, ale i on byl rozčarován pozdějším vývojem a směřováním politiky a uklidí se do léčebny v Sudetech. Žije tu s bývalou ženou svého dávného přítele -významného politika Pavla, který v roce 1951 beze stopy zmizel. Měli spolu syna Ludvíka, milence Josefovy dcery Heleny. Do sanatoria je jednoho dne Státní bezpečností přivezen velmi důležitý pacient – tajemný Jihoameričan Ramón. S Helenou se do sebe zamilují a rozhodnou se spolu odejít do Argentiny. Zasáhne však Státní bezpečnost a z jejich plánů sejde. Jejich další osudy jsou vylíčeny velmi stručně – na několika málo stranách je pak popsána překotná doba po listopadu 1989, dojemná setkání po letech i velká zklamání.
Román popisuje 100 let života jednoho člověka, velmi zajímavého a bouřlivého života. Nejvíce se mi líbila alžířská část – jeho bohémští přátelé aktivně se angažující v protiválečných aktivitách, dále jeho působení v pustině a výzkum léčby proti malárii. Velmi zajímavá byla i poválečná léta popisující naivní nadšení a pak hořké probuzení v podobě politických procesů. V části knihy odehrávající se v léčebně příběh ztrácí dech a celé ty rodinné romantické propletence mi přišly hodně přitažené za vlasy. Příběh si mě pak už nezískal a dočetla jsem ho jen proto, že jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne. Konec mě jen utvrdil v mém zklamání z celé knihy. Klub nenapravitelných optimistů se mi líbil, ale už při jeho čtení mi vadila ta spousta postav, kterým byl dost často zbytečně věnován prostor. V tomto románu se už autor trochu „krotil“, nicméně i tak byl příběh zbytečně rozmělněn.

Oblíbený zpěvák Josefa Kaplana – Carlos Gardel za svůj krátký život nazpíval 770 skladeb, z toho 514 tango kousků. Jako interpret melancholických balad a tanga byl ve 20. a 30. letech velice populární, vystupoval v klubech, byl slyšet z rádií a hrál i v pár filmech.

Argentinská elita překonala svou averzi vůči nízkému původu tanga a jeho otevřené smyslnosti až když byl zpěvák přijatý a obdivovaný posluchači ve Francii a Španělsku. Gardelova závratná kariéra skončila 24. 6. 1935, když přišel o život při leteckém neštěstí v Medellínu (Kolumbie).

la vie I. la vie II. la vie III.

Obdivuji autorovo úsilí dozvědět se co nejvíc o cizí zemi, do níž zasadil děj svého románu. Autor zde údajně nikdy nebyl, své informace získal na základě četby knih, sledováním filmů české nové vlny a rozhovory s pamětníky. Well done, jako povrchní historický román to vcelku obstálo.

Reklamy

6 thoughts on “Jean-Michel Guenassia: Vysněný život Ernesta G.

  1. Jsem ráda, že jsem narazila na tvůj blog – máš moc zajímavý výběr četby! 🙂 Tato kniha vypadá celkem zajímavě, ale je fakt, že historické romány mě docela často trochu nudí, tak nevím. A asi si spíše přečtu ten Klub nenapravitelných optimistů – nejsi první, komu se tato autorova kniha líbila víc, tak mám podezření, že na tom fakt něco bude 🙂

    To se mi líbí

    1. Děkuji za slova chvály, moc mě to potěšilo, opravdu. Nenechávám se ovlivňovat žádnými trendy, čtu si, co mě zajímá, ale občas se mi tu nějaká novinka objeví. Já Tvůj blog sleduji celkem často a mám ho ráda.
      Co se týče historických románů, tak nejvzdálenější historie, kterou jsem ještě ochotna zkousnout, je 18. století 🙂

      To se mi líbí

  2. Mně se Klub moc líbil, ale začetl jsem se do něho až napotřetí, prvních asi sto stran bylo pro mě nezdolatelnejch. Ale pak už to jelo jako po másle a když jsem dočetl, tak jsem si musel dát tu první stovku znovu a celý se to pak pěkně propojilo.
    Vysněný život dobrý, ale občas mi přišel přitaženej za vlasy.
    No a v tý jeho prvotině jsem se ze začátku hrozně těžko orientoval ve jménech a konec mi přišel až moc předvídatelnej.

    Liked by 1 osoba

    1. Klub si jednou přečtu znovu – při druhém čtení už nebudu nikam pospíchat, budu si jen vychutnávat jednotlivé příběhy. Je pravda, že jich bylo až moc, když jsem se úplně nesoustředila a udělala přestávku ve čtení, tak jsem se trochu ztratila.
      Z Vysněného života jsem byla zklamaná – viz poznámka, že to bylo trochu přitažené za vlasy. Che Guevarův příběh mé hodnocení knihy srazil o spoustu procent, byla jsem dost zklamaná.
      Nicméně to dobře napsal, podařil se i překlad, ale tento román doporučovat nebudu.

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s