Pasi Ilmari Jaaskelainen: Literární spolek Laury Sněžné

Po dlouhé době jsem se při čtení dobře bavila. Obálka knihy přirovnávala příběh k raným dílům Harukiho Murakamiho, s čímž nesouhlasím. Přikláním se k přirovnání k Lynchovu Twin Peaks inspirovanému pohádkami bratří Grimmů. Městečko Zaječín je plné bizarních postaviček, nejpodivnější jsou členové literárního spolku založeného Laurou Sněžnou – místní celebritou na literárním poli. Kdysi si mezi školáky vybrala devět dětí s literárním talentem, vzala je pod svá křídla a začala je učit psát. Na začátku románu se ke stávajícím členům přidá mladá učitelka literatury Ella Milanová – žena s překrásně vykrouženými rty a nefunkčními vaječníky. Na večírku, na kterém má být slavnostně uvedena mezi členy spolku a oficiálně představena Lauře Sněžné, však dojde k záhadnému neštěstí – Laura beze stopy zmizí ve sněhové bouři. Ella se rozhodne přijít záhadě na kloub a pustí se do pátrání pomocí Hry. Svá zjištění chce oficiálně využít pro napsání studie pro profesora Elmara Divočinu, ve skutečnosti chce odkrýt tajemství desátého člena, který byl nejtalentovanějším objevem Laury Sněžné a před lety zahynul.

Ella mi byla velmi sympatická – svéhlavá , cílevědomá, cynická hrdinka. Ostatní členové Spolku byli exoti s vtipně přeloženými jmény: Martin Zimota, Ingrid Kočičková, Aura Potůčková alias Arne Ahlqvist, Sylva Ostrovnická, Eliáš Vřesovec, Anabela Hladinová, Dušan Chlum (musím se podívat, jak se jmenuje ten moderátor na Radiožurnálu J ), Helena Haluzná a Ilona Skalická. Nejvíc prostoru je věnované svérázné knihovnici Ingrid a obéznímu milovníkovi čokolády Martinovi. Při Hře si členové navzájem odhalovali svá nejtemnější tajemství.  Říkali tomu výron. Po pár letech spolu nebyli schopni nijak komunikovat. Lauru zbožňovali, byla něco jako jejich druhá rodina. Ačkoliv psala knihy pro děti – série příběhů z Potvůrkova – ten byl určitě inspirován Zaječínem a postavičky jednotlivými dětmi – neměla děti ráda, na základě tvrzení autorky sci-fi Aury Potůčkové ve skutečnosti malé literáty používala jako studijní materiál. Po Lauřině zmizení mají obyvatelé Zaječína noční můry, v nichž vystupuje jak Laura, tak postavičky z jejích knih – časem doplním jejich jména J Nevysvětlitelných událostí se v knize objeví víc – psi shromažďující se v zahradě Martina Zimoty, podivný tvor či energie objevující se tamtéž, nakažené knihy způsobující mutaci příběhů ocitnuvších se v jejich blízkosti, samotná Laura byla velkou záhadou. Konec byl skvělý, překvapivý a vtipný J Po dočtení jsem se začala těšit, jak budu knihu číst znovu – bude to jako znovu se dívat na Klub rváčů – víte, jak to vlastně ve skutečnosti je a užíváte si své výhody J a protože už víte, jak to dopadne, tak si v klidu užíváte objevování drobných detailů a vychytávek, kterých jste si při prvním čtení nevšimli. Pro mě objev roku a asi nejlepší kniha, kterou jsem letos přečetla. Líbil se mi ten strohý chladný styl, příběh se odehrával v zimě, kdy byli Zaječín a jeho tajemství ukryty pod sněhem.  Příchod jara některá tajemství odkryl, ale v románu byla důležitější cesta za jejich odhalením, ne odhalení samotné.

laura 2 laura 3 laura 4

Z Goodreads jsem se o autorovi dozvěděla následující: Na počátku 70. let žil na sídlišti poblíž hřbitova a věřil na upíry. To mu vydrželo až do dospělosti. V 80. letech o nich stále snil, nicméně do jeho snů se vloudila také herečka Jeanne Moreau, kterou objevil díky Truffautovu filmu Jules et Jim. V následujících desetiletí začal psát své první povídky. Zvítězil v sci-fi a fantasy soutěži – dokonce čtyřikrát a pak se rozhodl, že se stane spisovatelem. Kromě toho je také učitelem finštiny a literatury na střední škole a otcem tří synů. Stále má slabost pro upíry, Jeanne Moreau a staré filmy. Jsem moc ráda, že Literární spolek není o upírech, na tyto tvory jsem trochu alergická a tím pádem bych z knihy nebyla tak nadšená. Obávám se, že v jeho příštím díle se jim už nevyhneme 😦

Reklamy

4 thoughts on “Pasi Ilmari Jaaskelainen: Literární spolek Laury Sněžné

  1. Tak to velice chválím, že si ji necháváš za odměnu 🙂 Jsem zvědavá, co na ni řekneš. Já jsem se bavila od samého začátku, protože jsem to brala jako nadsázku, ne jako něco seriozního. Pobavily mě už první řádky, jména hlavních protagonistů 🙂 Psala jsem na blog pana spisovatele, jestli by mi mohl napsat originální názvy postav a bavily jsme se o tom s jednou kamarádkou, která to taky nedávno dočetla a ona zkusila finská jména překládat a celkem to odpovídá 🙂 Ještě zkusím někde najít anglické nebo německé verze, to by mohlo být taky vtipné 🙂

    To se mi líbí

      1. Na Pratchetta jsem hodně zvědavá – zatím jsem se k němu ještě nedostala, ale jednou si určitě půjčím něco v angličtině a pak si pro srovnání najdu překlad jmen někde na internetu. Jan Kantůrek byl za své překlady vždy chválen, takže si myslím, že se mu dokonale podařilo ve svých překladech vystihnout totéž, co chtěl Terry Pratchett do své postavy vložit jejím správným jménem 🙂

        To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s