Michael Cunningham: Tělo a krev aneb Pád rodu Stassosů

Rodinná sága se odehrává se ve Spojených státech od roku 1935 do roku 1995. Sledujeme osudy jednotlivých členů rodiny Stassosových. Constantine a Mary se brali jako velmi mladí – on pocházel z rodiny řeckých přistěhovalců, ona byla původem Italka. Měli spolu tři děti – krásnou Susan, citlivého odtažitého Billyho a nezávislou Zoe. Constantine vždy toužil po uznání, privilegovaném postavení pro svou rodinu, materiálním zabezpečení. Mary byla vždy tichá pečlivá submisivní žena, která své děti milovala, ale nedokázala jim svou lásku dávat dostatečně najevo. Constantine nejvíc miloval nejstarší dceru, Billy ho iritoval svou jemností, ženskostí. Zoe byla svérázná, nečitelná. Celá rodina trpěla jeho nekontrolovatelnými výbuchy hněvu. Susan se vdala velmi mladá za nadějného studenta práv Todda. Z Billyho se na protest proti otci stal učitel na základní škole. Zoe životem jen tak proplouvala, nestudovala. Jako dospívající se v baru seznámila s transvestitou Cassandrou, která se stala její nejlepší přítelkyní a posléze kmotrou syna, kterého měla s náhodnou známostí. Susan vedla život spořádané hospodyňky, která se stará o domácnost a svého úspěšného manžela. Billy si na vysoké škole začal říkat Will, přestal se bát projevů své homosexuality. Constantine měl poměr se sekretářkou a když na to Mary přišla, rozhodla se ho opustit. Po zbytek života zůstala sama, ke svým dětem si stále zachovávala chladný odstup, oni ji respektovali, ale do svých životů ji příliš nepouštěli. Začali se postupně sbližovat až později, co Zoe onemocněla a Will se jí svěřil se svými city k Harrymu.

Po zklamání z Cunninghamova předchozího románu After Nightfall jsem neměla žádná přehnaná očekávání. Zpočátku jsem se nemohla začíst, Constantine mi byl nesympatický, Mary také – nevýrazná žena uvězněná v nešťastném manželství. V knize se vyskytovalo málo pravých mužů – jen Constantit a posléze Jamal. Ostatní muži byli buď gayové nebo transvestité. V této roli mi připadali silnější než skutečné ženy, nějak jsem se s nimi nedokázala ztotožnit a mrzelo mě to – mám ráda silné ženské hrdinky. Tady jsem žádnou nenašla.

Začalo se mi to pořádně líbit až poté, co děti vyrostly a začaly řešit své problémy. Nikdo z nich neměl snadný život, nikdo z nich o svých problémech příliš nehovořil a pokud ano, tak ne s rodinou. Všechny postavy v knize po něčem touží – po postavení, moci, uznání, lásce, štěstí, porozumění, pochopení sebe sama. Ani jednomu z nich se v životě nedařilo tak, jak se od nich očekávalo. Právě ta očekávání je dusila, vymanit se z nich se podařilo jen Zoe a jejímu synovi Jamalovi a Willovi. Právě tito tři museli čelit předsudkům ze strany otce a spořádaných členů rodiny – Zoe svobodná matka, černoch Jamal a gay Will.

Cunningham se opět projevil jako skvělý autor, Tělo a krev mi hodně připomínalo Domov na konci světa. Obě knihy spojovaly podobné typy postav, podobné touhy. Cunningham umí skvěle popsat nejniternější pocity, čtenář se do nich dokáže vžít, s některými se může i ztotožnit. Knihu doporučuji všem, kterým se líbil Domov na konci světa, těm, kteří mají rádi psychologické romány sledující vývoj postav v průběhu delšího časového období.

Dobrá recenze z iliteratury zde

Advertisements

4 thoughts on “Michael Cunningham: Tělo a krev aneb Pád rodu Stassosů

  1. Když si rozklikneš odkaz na recenzi z iliteratury, tak se tam dozvíš, že Tělo a krev napsal Cunningham před Hodinami a že některé postavy z tohoto románu jsou předobrazem pozdějších postav. Teď toho mám tolik, co chci co nejdřív přečíst, že si pustím film a knihu odložím na důchod 🙂 Tak jako spousty dalších 🙂

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s