Tomu se říká recyklace!

Veronika Richterová se narodila v roce 1964. Vystudovala obor monumentální malba na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a Ecole Nationale Supérieure des Arts Décoratifs v Paříži. Od roku 2004 vytváří plastiky z PET lahví. Od roku 1990 pracuje jako volný umělec, věnovala se různým uměleckým technikám, například smaltu či malbě. Svá díla pravidelně vystavuje, nejnovější výstavu nazvanou Vetřelci chystá na zámku Dobříš. Při umělecké tvorbě nachází zalíbení v různých parafrázích a historických reminiscencích, jarní výstavu tak také vytvořila speciálně s ohledem na zámecký prostor. Já jsem se o její úžasné zálibě, práci či poslání dozvěděla díky mé oblíbené stránce Bored Panda, která tento týden uveřejnila fotografie s jejím dílem. Česká televize jí věnovala prostor ve svém vysílání v lednu 2013. „Jsem člověk, který se dlouho rozmýšlí, než něco vyhodí. Jsem od přírody recyklátor a baví mě experimentovat s různými materiály. Když jsem zkusila ohřát PET lahev a zjistila, že se smršťuje, napadlo mě využít materiál k seriózní výtvarné práci. Vznikla první pet-artová věc, křišťálový lustr z čirých PET lahví,“ popsala Veronika Richterová, jak se k netypickému uměleckému stylu dostala. Inspirací jí byla vlastně náhoda, kdy při práci s horkovzdušnou pistolí zkusila vytvarovat lahev od minerálky, ze které právě pila. „Zjistila jsem, že mi poklad leží u nohou. Práce s PETem mě záhy pohltila, a tak jsem jí dala jméno pet-art,“ říká Richterová. Z PET lahví, které jsou podle jejích slov ideálním výtvarným materiálem díky limitované velikosti, barevnosti a snadné dostupnosti, vytvořila často i předem nepředpokládané plastiky jako chameleona, humra, langustu, pavouka, kaktusy, palmy či benátská zrcadla. Zajímavé jsou i lustry, na které upozorňuje blog Junk Culture. „Spousta z mých děl vznikla jako vedlejší produkt, kdy jsem se z PET lahve snažila vytvořit něco úplně jiného. Je to jeden z důsledků toho, že jde o materiál, který se často chová nevyzpytatelně,“ říká Richterová, která chápe pet-art také jako vlastní příspěvek k recyklaci odpadu. „Vždycky se těším na léto, kdy rapidně stoupne spotřeba nápojů i rozmanitost PET lahví, to jsou pro mě pravé žně,“ vysvětluje vášnivá „sběratelka odpadu“, která si materiál pro své plastiky chodí vybírat výhradně do žlutých kontejnerů. V místech, kam většina lidí lahve zahazuje, hledá Veronika Richterová „poklady“ pro svá umělecká díla. Ta paní mě neskutečně nadchla!! plastic-bottle-sculpture-recycle-art-veronika-richterova-11plastic-bottle-sculpture-recycle-art-veronika-richterova-12

Dalším výtvarníkem, pracujícím s odpadem, je Alejandro Durán. Alejandro Durán was born in Mexico City in 1974 and lives and works in Brooklyn, NY. He is a multimedia artist working in photography, installation, and video. His work examines the fraught intersections of man and nature, particularly the tension between the natural world and an increasingly overdeveloped one. He received an MA in Teaching from Tufts University in 1999 and an MFA in poetry from the New School for Social Research in 2001. Durán received En Foco’s New Works Award and was included in the Bronx Bienial of Latin American Art in 2012. He has exhibited his work at the Galería Octavio Paz at the Mexican consulate in New York and he is currently Hunter College’s Artist-in-Residence for 2014-15. His solo show, Washed Up: Transforming a Trashed Landscape, was exhibited at Hunter’s East Harlem Art Gallery in 2015. Publications include Land Art, published in France in 2013, which also includes Andy Goldsworthy, Robert Smithson, Christo and Jeanne-Claude, Olafur Eliasson, and Marina Abramovic, among others. Art & Ecology Now was published by Thames & Hudson in 2014 and will include images from Washed Up, as will Unexpected Art, a publication by Chronicle Books published in 2015.  Notable press includes a photo essay published in Germany’s Die Zeit, as well as a feature article in New York’s El Diario/La Prensa and mentions in New York Daily News and The New York Times. Durán has taught youth and adult classes in photography and video since 2002 and has worked as a museum educator at The Museum of Modern Art and The International Center of Photography. He is also a video producer whose clients include MoMA, The Museum of Arts & Design, and Columbia University. Bored Panda uveřejnila fotografie jeho instalací ze Sian Ka´an, přírodní rezervace, na jejíž břehy oceánský proud přináší spoustu odpadu. Při jeho sběru a třídění zjistil, že odpad pochází od padesáti národů ze všech kontinentů. Výsledné fotografie zachycují novou formu kolonizace konzumní společností, která svou rozpínavou kulturou „na jedno použití“ zasahuje i do nerozvinutých oblastí.

Cepillos 005 o2 Bombillas 504

Zde je Duránova webová stránka: http://www.alejandroduran.com/

Jsou lidé, kteří z odpadu tvoří a lidé, kteří se naopak snaží žádný netvořit. Jednou z nejznámějších je patrně Lauren Singerová. Už dva roky se snaží, aby kvůli ní neskončil na skládce či ve spalovně žádný odpad. Co je možné vytřídit a dát na recyklaci, vytřídí. Co je možné dát na kompost, zkompostuje. Ale hlavně se vyhýbá všemu, co je na jedno použití a co jako odpad skončí na skládce či ve spalovně.

Lauren Singerové je 23 let, žije v New Yorku, kde studuje doktorát z environmentálních studií. Ve svém jednopokojovém bytě nemá žádný odpadkový koš. Na kuchyňské lince má malou skleněnou dózu, naplněnou kousky plastů. „To je můj odpad za dva roky,“ říká Singerová. K bezodpadovému pokusu ji přivedlo její studium. Nechtěla si jako studentka environmentalistiky připadat jako pokrytec a sama na sobě zkouší snížit svou ekologickou stopu.

O svém bezodpadovém životě si vede blog Trash is for Tossers a YouTube kanál. Založila také společnost The Simply Co., na kterou jí přispěla řada lidí na crowfundingovém serveru. Společnost nabízí jednoduchý prací prostředek, složený ze sody a jádrového mýdla.

Singerová dává k dobru i recept na zubní pastu. Jde o směs jedlé sody, kokosového oleje a aromatického oleje. Podle ní pasta chutná trochu víc slaně, než je člověk zvyklý, i jeho konzistence je jiná. K čištění zubů podle ní postačí – a nezbude žádný odpad, žádná zbytečná tuba. Svou pastu si skladuje ve sklenici, kterou po vyprázdnění znova naplní.

Lauren Singerová se vyhýbá plastům a věcem na jedno použití. Místo kávovaru na jednorázové kapsle doporučuje aeropress či frenchpress. Místo plastového zubního kartáčku používá kartáček z bambusu. Místo tamponů a vložek doporučuje menstruační kalíšek. Ve své domácnosti nahradila plastové vybavení za alternativy ze dřeva, které je obnovitelný zdroj, nebo ze skla či kovu, které mají velkou životnost a mohou vydržet roky.

„Nejde mi jen o to jen omezit množství plastových věcí, které používám. Prostě věci z plastu nebo balené v plastu nekupuju. Takže si nekupuju běžné zubní pasty nebo deodoranty,“ říká Lauren Singerová s tím, že se snaží hledat alternativy. Nekupuje průmyslově balené potraviny, ale kupuje potraviny od farmářů.

„Je možné žít a nevytvářet odpad, který skončí na skládce. Každopádně je možné produkovat méně odpadu,“ říká Singerová. Zcela bezodpadový životní styl podle ní není pro každého, ale každý se může naučit používat látkové nákupní tašky, kupovat velká balení, při kterých vzniká méně odpadů a vyhýbat se věcem na jedno použití. Každý si podle ní může čas od času udělat jakési vyhodnocení, kolik a jaké odpady jeho domácnost produkuje. A zkusit množství odpadů omezit.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s